David Marek, hlavní ekonom Deloitte a bývalý člen poradního týmu prezidenta Petra Pavla, kriticky zhodnotil ekonomické výsledky současné vlády s blížícím se koncem jejího mandátu. „Pokud bych měl být opravdu stručný, tak to hodnocení bych vyjádřil dvěma slovy: promarněná příležitost. A promarněná příležitost, protože mnozí z nás očekávali, že vláda naplní své sliby podstatně více, než se nakonec stalo,“ uvedl v podcastu Insider.
Následně dodal, že od vlády rovněž očekával více rozpočtové disciplíny. „A nejde jenom o to, dostat pod kontrolu státní rozpočet a jeho schodek. Ale dělat ty věci tak, aby se dělaly správně. To znamená, aby to bylo jasné, transparentní i důvěryhodné. Aby se zadal nějaký precedens pro to, jak by se v tom mělo ideálně pokračovat. Bohužel se stal přesný opak. Pokud budou příští vlády pokračovat v tom, jak to dělala ta současná vláda, tak bude mít značné problémy s tím dostat veřejné finance nejenom pod kontrolu, ale vůbec jim do budoucnosti důvěřovat,“ poukázal ekonom, který jako někdejší člen poradního týmu prezidenta Petra Pavla radil hlavě státu například nepodepisovat rozpočet předložený Zbyňkem Stanjurou, který nakonec stejně podepsala. Přestože obsahoval nevyjasněné desítky miliard korun.
Prospěla někdy ODS České republice?Anketa
„Pokud to shrnu: krátkodobá stimulace – zaspali jsme. Dlouhodobé směřování české ekonomiky – přešlapujeme na místě. Stále nevíme, jestli budeme montovnou, nebo mozkovnou, nebo čím vlastně budeme. A stabilita ekonomiky – všechno až na fiskál – v pořádku,“ sdílel svůj pohled na aktuální stav české ekonomiky a nedostatky vládní strategie.
„Nemáme žádné regulační mechanismy, které by zabránily tomu, aby se veřejné finance zvrhly. Dluhová brzda nebrzdí, způsob jmenování Národní rozpočtové rady je silně závislý na vládě a Parlamentu. Třetí pojistkou je prezident, který se rozhodl, že tuto svou roli nepřijme,“ říká Marek.
Český systém podle něj postrádá účinné pojistky proti rozvratu veřejných financí. Pozastavoval se nad snahou vlády přidat do ústavy rozpočtovou odpovědnost: „U nás ten hlavní problém je, že nemáme žádné regulační mechanismy, které by nám bránily v tom, aby se veřejné finance zvrhly. Ano, máme tady zákon o rozpočtové odpovědnosti, ale je to obyčejný zákon. Není to ústavní zákon. To, že se vláda snažila ho dát nyní do ústavy, je absolutní alibismus. Dát si to těsně před volbami, když se to ani nebude schvalovat – proč s tím váhali tři nebo čtyři roky? Opravdu mi cukaly koutky, když jsem se to poprvé dočetl. Řekl jsem si: teď to vládě bude někdo věřit, že to chce opravdu přijmout do konce volebního období?“ hrozil se David Marek.
Znovu se pak krátce vrátil k roli prezidenta Petra Pavla při schvalování rozpočtu a upozornil, že pokud by tehdy rozpočet odmítl podepsat, mělo by to podle něj reálný dopad na budoucí směřování fiskální politiky. „Vláda by pak musela veřejnosti více vysvětlovat, proč ty věci jsou tak, jak jsou. Musela by se snažit, ale – a to je podle mého ještě důležitější – byl by to určitý signál, jak se k tomu bude přistupovat v budoucnosti. Když teď přijde příští vláda s jakýmkoliv sebešílenějším návrhem státního rozpočtu, tak Hrad je mimo hru,“ dodal.
V této souvislosti se zamyslel nad tím, proč prezident nakonec podepsal rozpočet, přestože byl předložen v problematické podobě. „Šlo o nějaké politické důvody, politické ohledy. Tady převládl ten aparát kolem prezidenta nad mým odborným názorem,“ poukázal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tím, že Fialova vláda selhala v řízení ekonomiky?
autor: Natálie Brožovská
