Pietní místo doplňuje lavička a kříž. Najdete ho jen kousek od Sokolova za kruhovou křižovatkou u nájezdu na dálnici. Stačí z „kruháče“ zatočit směr Hrušková a zastavit před odbočkou ke koupališti Michal. Právě tam, kde je nyní jezero, podstatná část Vítkova kdysi stála.
Informační tabuli o zaniklé obci nechala pod lípou srdčitou umístit sokolovská radnice. Už vloni tady byl vztyčen kříž. Teď přibyla tabule a lavička. Text na tabuli připravil Michael Rund, ředitel Muzea Sokolov a sokolovský radní. Doplňují ho historické fotografie. Celkové náklady na výrobu tabule, grafické práce a její instalaci představovaly necelých 17 000 korun.
Pokud vás ještě zajímá, proč je ona lípa označovaná Jako Strom hrdina, pak vězte, že se jí této cti dostalo v roce 2017 v rámci celostátní ankety Strom roku. Strom, jehož kmen má obvod 218 cm, odolal mnohému. Kdysi to byla stavba obchvatu Sokolova, pak důlní činnost v hnědouhelném lomu Michal, kvůli které Vítkov zmizel, a nakonec výstavba dálnice D6.
Na zaniklý Vítkov můžete vzpomínat pod Stromem hrdinou
Osada Vítkov se rozkládala podél původního koryta Lobezského potoka na staré kupecké cestě. Vítkovem procházela obchodní stezka z Chebu do Lokte, která však zanikla, stejně tak jako cesta z Vítkova do Starého Sedla. Dnešní silnice do hloubi Slavkovského lesa údolím Lobezského potoka směrem k Podstrání byla pouhým vyježděným lesním úvozem k hamrům, mlýnům a pilám na Lobezském potoce. Ve vsi byla hospoda, malá zvonička a dvě kapličky. V roce 1893 zde byla postavena škola, která sloužila svému účelu až do roku 1975. Ve třicátých letech 19. století byla postavena silnice do Čisté. Koncem 19. století bylo ve Vítkově 64 domů a 446 obyvatel, v roce 1910 již 76 domů a 559 obyvatel. Rozkvět souvisel s těžbou uhlí na Sokolovsku. Do té doby bylo hlavním zdrojem obživy zemědělství, dobytkářství, úprava železných rud a hamernictví. Po krátkou dobu byl v činnosti malý uhelný důl Josef - Jan, od roku 1872 důl Boží Požehnání. Po ukončení těžby v roce 1897 byl otevřen nový hlubinný důl shodného jména, který v roce 1901 převzala Falknovsko - chebská důlní společnost. Kolem roku 1900 zde pracovalo přibližně 160 horníků. Důl byl uzavřen v roce 1924. V roce 1936 měl Vítkov s částí Ovčárny 82 domů a 565 obyvatel.
Po poválečném odsunu unikl Vítkov začlenění do vojenského výcvikového prostoru Prameny a byl nově osídlen. Většinu domů a hospodářství po odsunutých Němcích získali Češi a Slováci. K zániku vesnice došlo v souvislosti s plánovanou otvírkou uhelného lomu Michal, který si vyžádal kromě likvidace Vítkova i další investice, zejména přeložku silnice do Sokolova a vybudování nového koryta Lobezského potoka. Nový uhelný lom Michal zahájil těžbu v roce 1979 a poslední uhlí bylo vytěženo v roce 1988. Následně došlo k rekultivaci lomu, kde vzniklo umělé jezero Michal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
