Osvícené dokumenty i odborníci z oboru mluví o přílišném memorování, učení detailů, servírování často velkého množství informací o věcech, které by děti mohly někdy potřebovat, co kdyby šly jednou na vysokou, nebo jen odbornou střední školu? I aktuálně zpracovávaný dokument Strategie 2030, která je rozhodně chvályhodným počinem, se zmiňuje o nutnosti vzdělanosti v duchu „gramotnosti“. Tedy schopností nabyté znalosti využít v praxi, dávat si střípky informací do souvislostí, být připravený na život ve 21. století.

Společností aktuálně letí termíny jako koučování dětí, osobnostní rozvoj, využívání svých talentů. Ale pořád mám pocit, že to, čemu říkáme život si děti nakonec nejlépe osvojí o přestávkách, které jsou často příliš krátké, aby mohly otestovat to, co se ve škole dověděly. Pobavit se o tématech, která je zaujala. Socializace a učení se být v týmu, nebo jen prostě schopnost být mezi lidmi. Nejzajímavější školení a životní výzvy přicházejí tak v naší společnosti často mimo školu a to je pozdě a považuji to za nešťastné.