AUDIO ,,Církev pomáhala nacistům a schvalovala vraždy Židů". Projev poslance Jakubčíka (ČSSD) a následná vyhrocená debata ve sněmovně

20.06.2014 13:45

Projev poslance Jakubčíka (ČSSD) a následná vyhrocená debata ve sněmovně.

AUDIO ,,Církev pomáhala nacistům a schvalovala vraždy Židů". Projev poslance Jakubčíka (ČSSD) a následná vyhrocená debata ve sněmovně
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pohled na prořídlou vládní lavici

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji. Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, chtěl bych prostřednictvím pana předsedajícího informovat mého předřečníka pana poslance Laudáta, aby si nastudoval alespoň základní historické skutečnosti. Katolická církev za druhé světové války netrpěla. Byla jedním z největších spojenců nacistického Německa. Katolická církev schvalovala... (Projevy nesouhlasu zejména v pravé části sálu, velmi emotivní reakce ministra kultury, bouchání do lavic.) Katolická církev schvalovala odsuny a vraždy Židů! (Opět velmi emotivní nesouhlasné reakce v pravé části sálu.) Katolická církev pomáhala nacistickým zločincům při jejich odchodu do Jižní Ameriky! (Bouchání do stolů, velmi emotivně ministr kultury, výkřiky hanba!) To jsou historická fakta! Děkuji. (Projevy nesouhlasu vpravo, potlesk některých poslanců, volání hanba! Poslanci se hlásí o slovo.)

AUDIO - záznam od stopy 6:40
pokračování pak ZDE
a nakonec ZDE


Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Já bych možná vrátil pozornost k tomu zákonu. Víte, já si myslím, že ten zákon je nedokonalý a byl nedokonalý a vědělo se o tom už v době, kdy byl schvalován. My jsme tehdy upozorňovali na to, že nebude dostatek času na kontrolu všeho vydávaného majetku, a upozorňovali jsme, že v té době rozhodnutí o sloučení státního pozemkového úřadu prostě není správným krokem. To byl důvod, proč teď je potřeba tu lhůtu prodloužit, a já jsem přesvědčen, že nikdo ze Sněmovny nemůže mít přece strach z toho, že bude více času na kontrolu ze strany orgánů státu. Pro nás je důležité, aby stát mohl kontrolovat, a kdo říká, že není třeba kontrolovat, tak jen napomáhá spekulacím o tom, že lhůta byla stanovena záměrně krátce, aby se pod touto krátkou lhůtou stihl vydat i majetek, který by se jinak nevydal. To za prvé.

Za druhé. Myslím, že bohužel neplatí to, o čem hovořil kolega Laudát, že ty prostředky půjdou na vzdělávací a sociální služby. Já bych tomu byl rád, určitě část z nich tak půjde, ale zákon neřeší, jakou formou, jaká část, a proto samozřejmě je důležité, abychom měli alespoň jistotu, že to, co je vydáváno, je vydáváno v souladu se zákonem. Děkuji.

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, je neštěstí, když vítězí ideologie nad zdravým názorem a když to propukne v takové míře, jak jsme tady byli svědky. Já bych doporučoval, aby kolega korigoval svoje nešťastné vyjádření, které tady zaznělo s plnou nenávistí.

A chtěl bych se také ohradit proti tomu, že zchudlé republice jsme odebrali nebo tato Sněmovna odebrala peníze, aby je dala zbohatlé církvi. Já si myslím, že všichni dobře ví, že majetek, který byl církvím odebrán po roce 1948, v podstatě byla tady celá dlouhá řada let, kdy se jednalo o nějakém způsobu nápravy, o nějakém způsobu vyrovnání.

A k tomu došlo teprve před nedávnem, a já si myslím, že to bylo rozumné řešení, které se přijalo.

Ale protože řada lidí v této Sněmovně se s tím nemůže smířit, tak neustále vznikají komise, vznikají návrhy zákonů, které mají něco posunout, něco dořešit. Já si myslím, že je třeba se vrátit k věcné diskusi a je třeba také přijmout to, že tady byl přijat zákon, který měl napravit křivdy, které se staly. To mějme na paměti a nenechávejme se unést k nějakým nenávistným výrokům.

Děkuji.

Poslankyně Nina Nováková: Dámy a pánové, protože jsem katolík, podařilo se velmi rychle se zklidnit a nemít pocit nesmírného pobouření z toho, co jsem tady slyšela.

Protože jsem učitel, myslím, že je třeba víc apelovat na všechny pedagogy, aby děti, které teď chodí do školy a mají rodiče a prarodiče s takovým smýšlením, které jsme tady slyšeli, mohly být informovány opravdu trošku jinak.

A protože jsem demokrat, tak bych chtěla říci - to, co se neoprávněně vzalo, se má neprodleně vrátit bez dotazů na to, co s tím má ten, komu se to oprávněně vrací, dělat, bez možnosti kontrolovat ho, co s tím bude dělat. To je první věc.

A jako demokrat, byť katolík, bych chtěla říci: většina našeho národa, já to sama respektuji, není nábožensky založená, většina našeho národa se blíží spíše ke skepticismu či ateismu, proto nikdo z nás nemá právo brzdit proces, který toto umožňuje, aby se konečně oddělilo to, co je církevní, od toho, co je státní. A kdokoli tento proces brzdí, je pro mě naprosto nepochopitelné, jaké znovu vyvolává afekty. Já jsem se tedy afektu zbavila, je to nechutné, co jsme tady slyšeli, ale berme si, prosím, z toho poučení.

Děkuji.

Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nechtěl jsem vůbec mluvit o restitučním zákoně. Že k restitucím dojde, je jasné. Ale co mě teď opravdu dostalo z mé lavice, je to, co zde řekl pan kolega Jakubčík. Je vidět, že není moc informován. Je známo, že například koncentrační tábor Dachau vznikl proto, aby tam byli zavření katoličtí kněží. Dachau byl plný katolických kněží, a byli tam i kněží od nás, počínaje pozdějším ministrem Plojharem. ten byl též v Dachau.

Bylo mnoho kněží, kteří se za války postavili proti nacismu a kteří se starali o Židy. Například pozdější pařížský kardinál byl Žid a byl zachráněn v katolických kruzích.

Čili nedá se říci, že církev byla proti. Možná se našli jednotlivci, je to možné, ale u nás to bylo velice málo. A věřím, že mi dáte zapravdu, protože stačí si jenom otevřít staré knížky nebo staré seznamy, a tam se najde, kdo všechno za války zahynul.

Čili prosím vás, doufám, že takovou řeč, kterou jsem zde slyšel, zde už nikdy neuslyším.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Tak jste, pánové ze sociální demokracie, teda překonali veškerá má negativní očekávání tím, co se stalo. Je to váš člen. Myslím si, že by se měl omluvit. Pro mě je takováhle sociální demokracie skutečně tahle podoba absolutně nepřijatelná. Mně je to líto, panu Jakubčíkovi, víte, v řadě případů Němci ještě dělali za druhé světové války takové věci, že nabídli například místnímu farářovi, aby prostě, že má možnost odejít a nebude na něm vykonána poprava jako na zbytku vesničanů, něco podobného se, myslím, tuším, odehrálo i v Lidicích. Jak takovouhle sprosťárnu tady vůbec můžete říci? To je prostě naprosto něco neuvěřitelného.

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych se chtěl připojit k tomu, co zde říkal kolega Hovorka. Také bych chtěl požádat o korekci některých naprosto neuvážených výroků ať už o bohatých církvích nebo o schvalování zavírání nebo nějaké kolaborace.

Chtěl bych upozornit alespoň na dva příběhy, jistého Maxmiliána Kolbeho a potom, můžete si přečíst knihu nebo se podívat na film Šarlatový a černý, který prokazatelně popisuje historické skutečnosti, které se odehrály, v hlavní roli monsignora O´Flahertyho tehdy ztvárnil Gregory Peck. Prosím vás o to.

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Pokud je mi známo, tak předseda ČSSD se hlásí ke katolicismu. To znamená, vážený pane poslanče, vaším prostřednictvím, podle vašich slov máte v čele strany a i této vlády je člověk, který se v podstatě hlásí ke kolaborantství s nacismem a ke kolaborantství s dalšími režimy, protože je stoupencem katolické církve, která podle vás zde spáchala to, co spáchala. Vy máte dvě možnosti - buďto se zastřelit, pokud jste součástí takovéto darebné skupiny, nebo můžete dát hlasovat o nedůvěře vládě, ale prostě takovéto výroky nejsou možné a dovolte mi jeden osobní výrok - pokud je mi známo, tak za předchozího režimu jste byl vojákem z povolání. Já mám docela rád pohraničí. Tam najdete tolik rozstřílených kostelů na základě cvičení různých vojsk Varšavské smlouvy, tam najdete tolik měst, která neexistují, kde se rozstřílely tanky při natáčení sovětských filmů, to bych vám mohl i zdokumentovat, že opravdu vystupovat k tomuto tématu tímto způsobem považuji skutečně od vás za skutečně velmi nepřístojné. (Potlesk zprava.)

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, když jsem sem dneska šel do Sněmovny, tak jsem si v duchu říkal k tomuto zákonu nebo k tomuto bodu jednání, že bych mohl pochválit sociální demokracii za to, že zdržovala projednávání tohoto bodu tak dlouho, až prostě vyšumí. Ovšem co jsem dneska slyšel, tak tomu tak není a plnou silou zodpovědnosti a svým osobním naturelem se hlásím k tomu, co tady řekl pan Laudát. Církve mají v naší společnosti nejenom úlohu duchovní, ale také se starají o hospice, sociální ústavy, školy a další věci, a k tomu potřebují prostředky, které - zapomněl jsem samozřejmě na kulturní památky, kostely atd. - takže ty prostředky potřebují.

Takže věřím, že se dneska situace tady zklidní a že se rozejdeme v dobrém.

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Přál bych si, kdybychom se vrátili k tomu, co jsme ve Sněmovně začali projednávat, a to je novela, která se snaží prodloužit lhůtu pro vydání majetku, protože bychom se dostali touto diskusí na začátek celého tohoto problému, a tím byla diskuse o způsobu a důvodech a platnosti a neplatnosti majetkových záležitostí. Čili vrátil bych se od emotivní diskuse, jestli římskokatolická církev byla či nebyla kolaborující. Tato věc je v této chvíli zavádějící. Nechtěl bych to paušalizovat, protože byla samozřejmě řada kněží, kteří skončili v německých žalářích, skončili na popravišti. Ale také existovaly věci, jako byl Jasenovack? a jiná setkání, kde se zase římskokatolická církev významně podílela na tom, co se zde v minulosti a ve druhé světové válce bylo.

Přál bych si, abychom se vrátili k novele, která se tady projednává, a nikoliv k historickým exkurzům. Děkuji.

Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já nebudu zdržovat. Chci jenom jako katolík prohlásit, že všem, kdo tu pronesli ohavnosti a pitomosti na adresu mé církve, ze srdce odpouštím a přeji jim pokoj v duši. Děkuji.

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Chtěl jsem pouze upřesnit jednu věc. Nemám nic proti současným církvím. V době totality církve trpěly. Vím to a myslím si, že to byla věc velmi špatná. Já jsem pouze a jedině reagoval na jednu krátkou poznámku, týkající se pouze a jedině druhé světové války.

Mně skutečně vadí to, co se dělo po roce 1948. Ano, byl jsem vojákem z povolání. Ano, vím, že docházelo k devastaci kostelů, i při natáčení filmu. Bavili jsme se, mimochodem, o tom, prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče.

Vadí mi to, co se dělo potom v roce 1948. Ale současně mi vadí i to, co se dělo za druhé světové války. To znamená, že moje poznámka směřovala pouze a jedině k období druhé světové války. Nemám nic proti církevním restitucím, kromě určitých drobností. Ale druhá světová válka, to je černá skvrna. Děkuji.

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, mám čistě technickou poznámku. Protože nejsem věřící, tak mi dovolte, abych celý problém adresoval z jiného aspektu.

Patřím k lidem, kteří prožili podstatnou část svého života v podmínkách třídního rozeštvávání české společnosti, ideologického mávání tím, kdo je pracující, kdo je nepracující, kdo je chudý, kdo je bohatý a štvaním jedněch proti druhým.

Měl jsem to štěstí, že jsem byl u toho, když se s tímto režimem končilo a poměrně už dlouhou dobu se snažíme vést politický dialog k tomu, abychom posilovali soudržnost a základní hodnoty uvnitř české společnosti tak, abychom si rozuměli. Můžeme mít velmi různé názory, ale neměli bychom se znovu rozeštvávat, rozdělovat a pěstovat nenávist jedněch vůči druhým. Mám pocit, že to, co jsem viděl nebo slyšel, je pokus obnovit toto rozeštvávání.

A pak ještě jedna poznámka. Neopakujme chyby, které už jsme historicky udělali. Už jsme za ně zaplatili velmi mnoho. Děkuji.

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Já jenom bych rád poděkoval panu ministrovi za moudrý vstup, i když předtím mě uchvátil tou silou, jak mlátil do pultu. Dobře, je to chlap.

Ale já jsem chtěl říct jinou věc, pane ministře a ostatní, jestli jste si všimli, my jsme nediskutovali o meritu toho zákona. My jsme chtěli trochu pomoci státní správě. Ale kdo to tady otevřel? A to platí i pro vás, pane Gabale. (Předsedající: Mým prostřednictvím, prosím.) Tu diskusi, tak to byl pan kolega Laudát, kterého mám rád. Ale on to vzal z toho ideologického gruntu a začal se vracet.

Takže prosím vás, to jsme my nezačali. (Potlesk členů ČSSD.)

Poslanec Zbyněk Stanjura: Opravdu jenom pár stručných poznámek. Tak ráno mě oslovili kolegové ze sociální demokracie, jestli bychom dneska neudělali blok třetích čtení, že je to rozumné, že bychom mohli. Já jsem říkal ano, rozumné, nebudeme to blokovat. Načež poslanci tohoto kolegy, významného člena sociální demokracie, blok třetích čtení rozdělí tímto bodem. Pak se hrozně diví. To za prvé.

Za druhé, souhlasím s panem ministrem kultury, že ta věc je závažná. Ale kolik členů vlády si to myslí? (Rozhlíží se a počítá, kolik ministrů je v sále.) Tři. Teď jsou tu tři. Před chvilkou jeden. Kde je premiér? Vicepremiér? Proč se do tak závažných debat nezapojí oni? Kde je předseda vlády, aby řekl, co si myslí o výroku nebo výrocích svého poslance, které tady zazněly. Tak je to závažné nebo to není závažné? Já ty výroky nechci hodnotit.

Slyším v kuloárech, jak je dohoda: pusťte to do druhého čtení, my zase garantujeme, že nebudou přijaty žádné pozměňující návrhy. To je takový alibismus. Tak jako proč to vlastně projednáváme? Vládní koalice to chce nebo nechce? To je přece základní otázka. (Pan poslanec Jandák: Protože jste to zvorali.) To, že se schová za poslanecký návrh vládních poslanců, resp. poslanců jedné vládní strany, to z toho nedělá nic jiného, než že je to pořád koaliční návrh. Nic jiného to není.

Takže pokud se někomu nezdá ta debata a reakce na podle mě nepřístojná slova, tak si řekněme, kdo ta nepřístojná slova pronesl. Byl to opoziční poslanec nebo vládní poslanec? Poměrně jednoduché.

A jestli pan ministr kultury, já bych řekl, že oprávněně, vyjadřoval tím "buch, buch, buch", a já s ním souhlasím, tak mi nezbývá, než mu říct, prostřednictvím i když bych nemusel, ale když pan místopředseda Gazdík po tom tak touží, aby byl tím prostředníkem, tak prostřednictvím pana místopředsedy Gazdíka, no tak ať si udělá pořádek v koalici a mezi koaličními poslanci. (Pan poslanec Jandák: Já jsem to měl udělat.) Protože jakmile my tady vystoupíme, tak my děláme obstrukce. Co děláte vy dneska? (Pan poslanec Jandák: My s tím nezačali.)

Vy jste pro to hlasovali. Mně to nevadí, že na mě tak pokřikujete. Vy jste ten bod zařadili doprostřed (upozornění na čas). Nenene, tak pan Jandák na mě bezprostředně haleká, a když mu slušně odpovím, aniž bych se urážel, že na mě takhle haleká mimo mikrofon, tak mě školí, že mám říkat prostřednictvím.

Pane kolego, tak vy příště taky prostřednictvím pana místopředsedy Gazdíka, a já vám to takhle slušně vrátím. Je vidět, že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán. (Pan poslanec Jandák: Jste osamocen, pane poslanče.) Když jsem byl vstřícný vůči vašim výkřikům vůči mně, když mluvím na mikrofon.

To je všechno. Pan ministr kultury už mě neposlouchá, tak zase až tak závažná ta problematika není.

Poslanec Miroslav Grebeníček: Pod tlakem okolností, kdy mnozí byli zvědaví, co se to tam děje v Kroměříži, připomenu, že katolická církev požádala i o zámek v Kroměříži. No ale ona je to památka UNESCO a bylo tam v posledních letech vloženo 300 milionů korun z evropských fondů. Pokud zámek vydáme, tedy stát vydá zámek, tak budeme muset tyto peníze vložené do veřejného majetku vracet. Všichni to víte, jak to v praxi chodí. Kdo bude vracet tuto dotaci? Stát či církev?

Takových příkladů bych tady mohl přednést desítky. Například z oblasti, kde probíhá těžba uhlí. Čili to je důvod, proč si myslím, že bychom měli těm, kteří za to nesou zodpovědnost, a mnozí jste tady signalizovali z vaší práce v zastupitelských sborech, že jste často kriminalizováni, tak se nedivte těm, kteří za to nesou zodpovědnost, že chtějí dostat solidní čas k tomu, aby konali naprosto zodpovědně. Z mé strany všechno.

Poslankyně Marta Semelová: Ano, já to zvládnu v těch dvou minutách. Nedá mi to, abych nereagovala na pana kolegu Gabala, který tady mluvil o tom hrozném režimu, kde byli lidé ideologicky rozeštváváni na ty, kteří pracují, nepracují, chudí, bohatí. Já bych chtěla jenom připomenout, že tento strašný režim vystřídal jiný režim - kapitalistický, kde ti lidé na vlastní kůži poznali to, že někdo pracuje, jinému je to znemožněno, jedni jsou chudí, druzí jsou bohatí. A nemyslím si, že by v této době žili v nějaké velké svornosti a nakonec i nadšeni z toho, že jim seberete majetek, který ve skutečnosti patří těmto lidem a ne církvi.

Děkuji. (Potlesk členů KSČM.)

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, i s přednostním právem jsem si docela počkal. Takové byly reakce, a ani se tomu nedivím, na výroky pana kolegy z ČSSD Jakubčíka. Já na ně musím reagovat. Jednak jsem očekával dle domluvy s předsedy klubů ohledně tohoto bodu, že diskuse bude krátká a věcná, poněvadž jsem upozorňoval, že také tento bod je tak trošku zbytečně mezi body, kde jsme ve třetím čtení. Nicméně debata je nakonec možná nejdelší vůbec ze všech. Já k ní musím přidat svůj díl v tom smyslu, že jako učitel historie a jako ten, který patnáct let připravoval budoucí učitele dějepisu, tak prostě naprosto nemohu zůstat beze slova k výrokům, které považuji nejen za neuvážené, ale neopodstatněné, lživé, vytržené z kontextu, nesmyslné. Já si je nechám vyjet ze stenozáznamu a schválně budu kontaktovat kolegy, kteří se odborně zabývají touto dobou a pak panu kolegovi přinesu odpovědi, jak by u nich uspěl případně na zkoušce. Chápu, že není historik, ale když není historik a nezabývá se tím nějak odborně, tak by si měl dávat pozor na to, co říká, zejména když to vlastně říká celé veřejnosti skrze televizi a rozhlasová vysílání. Skutečně varuji před takovými neuváženými a neopodstatněnými výroky. Mohl bych tady teď dlouze doporučovat, co by si měl pan kolega nastudovat.

Samozřejmě každý spolek, každá strana, každá církev má své černé ovce. To se shodneme, jak to jde napříč dějinami. A tomu nezabráníte. I mezi apoštoly byl jeden zrádce. Ale dělat z toho závěry, byť to pan kolega potom zúžil na období druhé světové války. Nabízí se například pan docent Šebek v Akademii věd, odborník na tuto dobu a problematiku, kdybych měl zmínit aspoň jedno jméno, a jeho díla. Ale je spousta historiků, která se už tímto obdobím zabývá, našich i zahraničních. Pohledy jsou nové, nestranné. Nevím, jestli pan kolega vůbec tuší, že existují nějaké encykliky, jako například Mit brennender Sorge, kde se papež vyjadřoval k nacismu, papež se také vyjadřoval pomocí encykliky ke komunismu a dalším záležitostem. Když bude o to pan kolega stát, rád ho tyto věci doučím a doporučím mu další kolegy, kteří by se mu věnovali tak, aby takové výroky příště neopakoval.

Pro tuto chvíli mě trošku na závěr mrzí, že nikdo z jeho spolustraníků ze sociální demokracie nevystoupil v nějakém omluvném tónu, ať už pan premiér nebo pan předseda Sklenák, prostřednictvím pana předsedajícího, abych dostál pravidlům. To bych tak trošku očekával. Možná, že na to ještě dojde. Chtěl bych tedy na závěr vyzvat pana kolegu Jakubčíka, aby našel odvahu k omluvě. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)

Poslanec Stanislav Grospič: Určitě, děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, myslím, že vás příliš dlouho nezdržím. Na jednu stranu jsem rád, že Občanská demokratická strana a TOP 09 svým vetem umožnily tuto diskusi o tomto zákoně a dokonce v podstatě umožnily otevřít tento zákon pro potenciální načítání pozměňovacích návrhů, protože ta hloubka diskuse, která tady proběhla, ukazuje závažnost tohoto tématu a také ukazuje příkré rozpory, které jsou ve společnosti ve vztahu k církevním restitucím. Kdy naprostá většina občanů s nimi nesouhlasí, ale určitá část politické reprezentace si je prosadila, protože skupiny a určité elity, které hájí, nutně církevní restituce potřebovaly, chtěly je a vydávaly je za něco mravního a společensky nutného a nezbytného, ale přitom realita a život ukazují něco jiného. A dokonce si myslím, že i ta norma, která dnes je právě tady v Poslanecké sněmovně, která vzešla z řad České strany sociálně demokratické do velké míry a je takovým alibistickým krokem vůči slibům, že sociální demokracie se chtěla vymezit vůči této reformě, ale v podstatě to nedokázala, tak udělá alespoň něco a pomůže přetížené veřejné správě tím, že se prodlouží lhůty k posuzování církevních nároků.

Chci právě v této souvislosti říci a upozornit, že je potřeba veřejnosti sdělit, že tento návrh zákona nijak nejde na podstatu církevních restitucí, nijak nemění církevní restituce a také rovněž ukazuje hloubku problémů, kdy církve žádají majetek, kde je velice problematické dokázat nějaký vztah vlastnický nebo vztah užívání nebo vztah, který by prostě odůvodnil oprávněnost jejich návrhů.

V této souvislosti přístup klubu Komunistické strany Čech a Moravy je k navrženému zákonu takový, že my jsme ve své podstatě byli připraveni vyjádřit mu podporu a propustit ho do dalšího čtení nebo umožnit jeho schválení zde. My jsme tedy byli přesvědčeni, že by měl tento zákon mít určitou mez podpory, že by mohl projít Poslaneckou sněmovnou a že by mohl právě sloužit i jako nosič toho tématu církevních restitucí a umožnit hlubší zamyšlení v Poslanecké sněmovně nad tím, co vlastně spáchala v minulém volebním období, a vést k tomu, že by nejenom lhůty a prodloužení těchto lhůt vůči státu a povinným orgánům mohly také vést k zamyšlení, zda konečně neotevřít otázku skutečné odluky církve od státu. Otázku snížení alespoň finančních náhrad, které mají být církvím po dobu 30 let vypláceny. A zda by také nemohl být přehodnocen nějakým způsobem přístup státu ve vztahu k otázkám výrazných kulturních hodnot českého státu, které si církve a náboženské organizace a především církev římskokatolická nárokují. A zazněla tady otázka kroměřížského zámku a myslím si, že to je otázka výrazně jasná.

Je nám také srozumitelné, že Ministerstvo kultury a KDU-ČSL nebude s tímto návrhem zákona souhlasit. Nicméně bych v této souvislosti apeloval na to, aby ti, kteří cítí, že není něco v pořádku s církevními restitucemi, že jde něco nad národní zájmy českého státu, aby podpořili rovněž tuto předlohu, umožnili prodloužení lhůt pro povinné orgány a vytvořili nezbytné prostředí pro to, aby státní a jiné povinné orgány nikoliv překotně vydávaly a měly dostatek času skutečně prověřit oprávněnost vydávaného církevního majetku. Protože zcela prokazatelně a historicky církev zdaleka takový majetek ani k roku 1945, jaký je jí těmito restitucemi přisuzován, nikdy nevlastnila. (Potlesk z lavic KSČM.)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PSP ČR

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Olšáková (Kandidátka mladých): Školáci budou v nové zahradě prožívat koloběh roku

11:17 Olšáková (Kandidátka mladých): Školáci budou v nové zahradě prožívat koloběh roku

Ekologické principy péče o rostliny i živočichy v dětech podnítí řada vzdělávacích prvků, k aktivním…