Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane ministře.
Pana premiéra ze zjevných důvodů, kterého jsem chtěl také oslovit, dnes pozdravit nemůžu, možná tedy vzdáleně, pane premiére. Při všech projednáváních tohoto zákona jsme řešili takové trochu falešné dilema ohledně využívání jaderné energie, resp. mnohdy zde zcela pokrytecky zaznívalo, že kdo je proti tomuto zákonu, je zároveň proti využívání energie z jádra, nebo že snad chce zdražit energii občanům. Zaznělo to například od pana premiéra, proto mě trochu mrzí, že zde dnes není, když ho interpeloval pan poslanec Lipavský za Piráty. Přitom je to přesně naopak.
Piráti chtějí dostupnou, čistou a levnou energii pro občany, a tou může být i ta jaderná, pokud budou mít jaderné projekty v České republice, a nejen dukovanský, do budoucna realisticky nastavené jednotlivé mantinely, což by se mělo dít za rozumné peníze a se spolehlivým dodavatelem, u kterého nebude hrozit, že nás bude posléze jakýmkoliv způsobem tlačit ke zdi.
Já bych chtěl jenom říci, že jsme přerušovali projednávání tohoto zákona s odkazem, než se najde v současné politické reprezentaci napříč politickými stranami shoda. Ty oblasti byly nejen geopolitického typu, zda tedy do samotného tendru zařadit, či nezařadit dodavatele z Ruska a z Číny; já předpokládám, že stále tedy platí, minimálně to řekl pan premiér Babiš na té schůzce dvacátého sedmého, že Čína nikoliv. Já bych chtěl, aby ještě zaznělo, zda Rusko do tohoto tendru vstoupí, a zda bude znám ekonomický model, jakým způsobem dojde k financování tohoto projektu.
V té věci dodavatele, není to věc, kdo ten tendr bude jakým způsobem soutěžit, ale bavíme se o partnerství, které nezdědí jenom další vláda, další generace, ale několik dalších generací. Ten projekt možné dostavby nových jaderných bloků v Dukovanech je partnerství na 80 let. Stejně tak bylo velkou otázkou, jakým způsobem se bude finalizovat ekonomický pohled na to, kdo bude v danou chvíli investorem či nikoliv. Kdybych si promítl to, co proběhlo na schůzce 27. ledna, kde jste byl přítomen vy, kde byl přítomen pan Míl, šéf celého výboru pro jadernou energii, kde byl ředitel ČEZu pan Beneš, kde byl pan premiér Babiš. Od pana Babiše tam směrem k panu Benešovi zaznělo mimo jiné, že ještě musí tedy vymyslet, jakým způsobem se bude případně tento projekt celý financovat. A zazněla tam tedy možnost, že do té společnosti, která již nyní existuje a má zhruba 200 lidí, na celý ten projekt je potřeba asi 300 inženýrů, že by tedy stát byl stoprocentním vlastníkem nebo že by se stavělo za peníze státu, protože ČEZ má své minoritní akcionáře a samozřejmě v celkové ceně projektu a v jeho výnosnosti musí následně i tyto akcionáře uspokojovat. A odpověď na tuto otázku na schůzce 27. ledna nezazněla.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV