Tak byl trochu zmatek, ale zmatek neproběhl na naší straně. Já bych si tedy dovolil vystoupit k tématu Národního plánu obnovy, který je, pokud se nám ten plán podaří dobře připravit, šancí pro Českou republiku. Ten plán nám umožní efektivně a ve prospěch lidí i rozvoje naší země čerpat v nadcházejících letech 180 miliard z prostředků EU.

Jsme k tomuto plánu museli svolat tuto schůzi, protože debata příliš doposud na úrovni Poslanecké sněmovny, ale i třeba jednotlivých politických stran, neprobíhala. Já si myslím, že bychom se měli maximálně zaměřit na to, aby ten program byl připravený dobře, protože on sám o sobě je obrovskou příležitostí pro naši zemi, která nám může pomoct posunout Českou republiku v době postcovidové, podobně jako se tomu stalo v poválečném období, třeba díky Marshallově plánu.

To, co je pro naši zemi příležitost pro její budoucnost, je pro politiky obrovský závazek. A teprve tato schůze - a já si troufnu říct, že to je velmi smutné, by měla konečně otevřít konstruktivní diskuzi mezi vládou, odbornou veřejností, samosprávami, byznysem, neziskovým sektorem, ale také mezi vládou a politickými stranami. Politickými stranami opozice, které zastupují dokonce dohromady více občanů, než některé strany vládní.

A i když má vláda předložit plán obnovy Evropské komisi už za měsíc, tak já musím s politováním říct, že tahle diskuze - já bych poprosil kolegy v prvních řadách, jestli by mohli být o trošku více ticho, děkuji. Jenom se těžko soustředí potom na ty důležité věci, které jsem chtěl zmínit. Takže je to za měsíc a ta diskuze vůbec neprobíhá. A já podle informací, které mám například od lidí z tripartity, i s nimi vláda diskutuje tento zásadní dokument, tuto strategii, ve velmi malé míře. Nyní tedy k samotnému plánu.

Z fondu obnovy může Česká republika čerpat až 180 miliard nad rámec těch standardních programů víceletého finančního rámce. To je obrovská možnost překonat tu současnou krizi, zdigitalizovat stát i jeho hospodářství, a celkově modernizovat ekonomiku, aby byla udržitelná, a to je velmi důležité, konkurenceschopná v 21. století. A to zaostávání České republiky v konkurenceschopnosti se projevilo již před tím, než covid přišel do České republiky.