„Výběr nového generálního ředitele Národní galerie by měl být proveden pomocí transparentního výběrového řízení. Ministr Zaorálek by měl z toho důvodu předtím sestavit garanční radu, která musí být složena z odborníků a která by připravila podmínky konkurzu. Takové závěry vyplývají z mého jednání s experty, které se situaci kolem Národní galerie věnovalo,“ uvedl místopředseda ODS Martin Baxa.

Resumé diskuse v průběhu kulatého stolu o Národní galerii v Praze v PSP ČR dne 18. 9. 2019

1) Poslání NG a veřejná služba, kterou poskytuje

Účastníci se shodli na nutnosti posilovat vědomí o tom, že Národní galerie v Praze (NG) je národním muzeem výtvarného umění s široce definovaným posláním. Je třeba bránit se pohledům, které ve vztahu k NG zdůrazňují toliko její výstavní činnost. Poslání a základní definice veřejné služby NG (akvizice uměleckých děl, péče o sbírky, prezentace sbírek, vědecká a edukační činnost) jsou ve stávajícím statutu adekvátně vyjádřeny a není třeba je zásadním způsobem redefinovat. Statut by nicméně bylo žádoucí doplnit přihlášením se k profesním a etickým kodexům ICOM a zdůrazněním, že NG má ve své činnosti reflektovat aktuální kulturně-společenský vývoj, s důrazem na inkluzi, kritičnost a demokratičnost ve vztahu k veřejnosti.

2) Vztah ke zřizovateli, způsob řízení

Bylo konstatováno, že úvahy o transformaci statutárně-právního uspořádání NG z příspěvkové organizace státu ve veřejnoprávní instituci (VPI) probíhají od počátku 90. let minulého století. Většina účastníků se shoduje na tom, že forma VPI se perspektivně jeví jako výhodnější alternativa proti modelu příspěvkové organizace, avšak takové transformaci by nutně musela předcházet kompetentní diskuse o jejích výhodách i rizicích spojená s detailní analýzou, konaná nad konkrétním návrhem příslušného zákona. Dále bylo konstatováno, že poslední návrh zákona o VPI vzešel především z prostředí živé kultury a nezohledňuje specifika sbírkových institucí.