Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové.
Já mám zbrojní průkaz asi dvacet let, jsem vystudovaný ekolog, mám za sebou i ekotoxikologii, toxikologii, ochranu životního prostředí. Tedy celkem jsem je vystudoval na vysoké škole. A samozřejmě otázka olova není tak úplně bagatelní, jak by se mohla zdát. Protože jsou popsány případy - a na základě toho byl vlastně i zákaz, který máme v zákoně o myslivosti, používat olověné broky v mokřadech - protože když spadne to olovo na dno, tak se tam usadí a když to vodní ptactvo, které se živí jak rostlinami, tak těmi drobnými živočichy, tak potom z toho byly úhyny. To znamená bagatelizovat toxicitu olova, si myslím, že není správné.
Otázkou jsou také mechanické důsledky pozření těchto olověných broků a podobně. Olovo je toxické. To že se používalo ve vodovodních trubkách, je jistě pravda. A jedna z teorií, proč také zanikly některé civilizace, je, že používaly některé nádoby - myslím cín a právě i olovo - a pak došlo k chronickým otravám. Olovo bylo samozřejmě používáno i k trávení lidí. Takže toxicita je jasná. Ovšem není to tak jednoduché. Také záleží, v jaké formě to olovo je, zda je ve sloučeninách, zda je v organických sloučeninách a podobně.
Pokud tady máme nějaké vědecké sledování, od čehož máme v podstatě i některé orgány, které jsou zřizovány a testovány, tak v Evropské unii se řídíme takzvaným pravidlem předběžné opatrnosti. Vzpomeňte si, s jakým nadšením bylo možno - a když hovoříte někteří o svobodě - tak svobodně dále používejme například DDT nebo polychlorované bifenyly.
Ano, u nás se natíraly silážní jámy, natíraly se trubky, barvami, které byly polychlorované bifenyly. Bylo to velmi výborné, protože vlastnosti byly skvělé. Jen se ukázalo, že holt se z těchto látek potom stávají v potravním řetězci látky, které způsobují velké problémy a to nejenom ekologické, ale i zdravotní. A z tohoto hlediska bych to tedy nebagatelizoval. A rozhodně si myslím, že je lépe, když se prověří skutečně všechny možnosti, které jsou.
Je zcela nepochybné, že v mnoha směrech je olovo zatím nenahraditelné technicky. Samozřejmě se různé látky používaly i dříve. Dneska jsme v situaci, kdy technologie jdou tak dopředu, že mnohé technologie jsou nahrazeny a nepoužíváme to, co dříve. Samozřejmě jsou možné náhražky, co se týče například střeliva, ale ty, jak už tady padlo, buď ničí zbraně, nebo také nemají ty vlastnosti, které jsou.
U té ranivosti pro zvěř to je samozřejmé. Pokud myslivci používají polopláště, tak je to z toho důvodu, že to, co je v Ženevských konvencích zakázáno, tedy střely Dum-dum, tak tam se používá ta ranivost větší, aby zvěř neodběhla a aby zůstala pokud možno co nejblíže toho ohně (?), aby se mohla dohledat, aby nebyla jaksi postřelena a potom se nedohledala. Takže to má všechno svůj význam.
Já jsem přesvědčen, že členové vlády si v tomhle směru - a ta diskuze je v tomhle určitě cenná - budou vědomi toho, že nebudou těmi, kteří budou tuto záležitost přebírat jako něco, co je nutné přijmout za každou cenu a že se budou chovat racionálně. Buďme taky racionální. Olovo je skutečně toxický kov a myslím si, že tam, kde je nahrazeno, tak ať nahrazeno je. Technologie jdou dopředu, ne všechno se asi podaří.
Nicméně i ta debata, například jak tady bylo u vojáků, tam to samozřejmě je vyloučeno, to je úplně jasné. Jde o to, do jaké míry jsme ochotni si přiznat, že je potřeba být opatrný. Také se ukazuje, že mnohé z toho, co bylo zakázáno, tak se ukázalo jako přemrštěné a také se propadalo hysterii. Já myslím, že je tady potřeba zachovat zdravý rozum a vědecké postupy.
Já jsem těmato rukama odebral tisíce vzorků na BSE, takzvanou nemoc šílených krav. Tady byla taková hysterie, že víc, jak polovina národa nejedla jeden čas hovězí maso. Ukázalo se, že nakonec žádný průkaz přenosu na lidi nebyl prokázán. Je potřeba vždycky skutečně být velmi opatrní. To, že olovo, pokud možno, tak by se do toho ekosystému dostávat nemělo. Samozřejmě olovo je přirozeně přítomno v přírodě, ale to jsou konečně i radioaktivní látky.
Přirozená radioaktivita je všude. I my jsme radioaktivní, televizní obrazovka je radioaktivní. Ale to neznamená, že řekneme, že je to všechno v pořádku a že všichni budete chtít mít za barákem složenou pětikilovou bedničku s nějakou radioaktivní látkou, která vás ozáří. Už Paracelsus říkal, že každá látka je toxická a záleží na dávce. A samozřejmě i na tom, v jaké formě je použita.
Takže z tohoto hlediska si myslím, že ta debata je cenná. Myslím, že si z ní můžeme vzít, že budeme apelovat na naše zástupce, aby v tomto smyslu nepodlehli hysterii. Ale zároveň abychom nebagatelizovali to, že olovo je skutečně toxický kov a že musíme mít na paměti nejenom životní prostředí jako takové, nejenom zvířata nebo zvěř, které v ní žijí, ale také lidi tak, abychom se potom nedostali do podobných situací, jako jsme se dostali u mnoha látek, které i třeba člověk vyvinul, nebo které používal a ukázalo se, že i přes jejich vynikající fyzikální nebo chemické vlastnosti se ukázaly jako problematické.
Takže já osobně důvěřuji tomu, že i podle těch materiálů, které máme k dispozici, tak i to zadání je takové, aby se všechno řádně prověřilo, aby jsme skutečně použili tam, kde je to možné, nějaké náhražky, které jsou adekvátní a tam, kde to možné není, tak se o to pokoušeli dál. Myslím, že celá ta debata, které věnujeme už opravdu poměrně velkou část dnešního jednání, by si zasloužila, abychom ji ukončili a abychom se skutečně dostali k dalším bodům dnešního jednání.
Jsem přesvědčen, že naši zástupci si to vezmou k srdci a budou se snažit, abychom skutečně nepoškodili nikoho z těch, o kterých tady byla debata, ale zároveň abychom dále nepáchali nesmysly v tom smyslu, že se budeme tvářit, že se nic neděje a že potenciální nebezpečí, které samozřejmě existuje - a znovu zmíním DDT nebo polychlorované bifenyly - tady prostě existuje.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
