Benešík (KDU-ČSL): Přístup inspekčních orgánů, ale i vyšetřovatelů se musí změnit

05.10.2021 19:56 | Komentář

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny dne 5. 10. 2021 k závěrečné zprávě vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě

Benešík (KDU-ČSL): Přístup inspekčních orgánů, ale i vyšetřovatelů se musí změnit
Foto: Archiv OB
Popisek: Ondřej Benešík

Dámy a pánové, milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem ze Zlínského kraje. Je to můj volební obvod a ve Zlínském kraji jsem prostě doma, takže kauza otrávené Bečvy mě zajímá o to víc a není mi lhostejná. A možná vy, kterým také není lhostejná, hledáte odpověď na otázku, jak mohly ryby v Bečvě překonat dva jezy a pět peřejí, aby teprve tři a půl kilometru od místa otravy vzdaly svůj boj o život. Také kroutíte hlavou nad tím, jak si slepí a hluší rybáři těch před otravou prchajících ryb nemohli všimnout? Na tyto otázky by měl odpovědět pan ministr Brabec, ale musím bohužel konstatovat, že do této chvíle tak věrohodně neučinil, a proto pochybnosti zůstávají.

Kvůli ekologické katastrofě na Bečvě jsem se v Poslanecké sněmovně obracel na vládu opakovaně. Dost dlouho trvalo, než se nám přes odpor poslanců hnutí ANO a KSČM podařilo sestavit parlamentní vyšetřovací komisi. Vznikla i petice občanů, kterou podepsaly tisíce lidí. Za tu dobu uteklo v těžce zkoušené řece mnoho vody. Pochybnosti, které v souvislosti s desítkami tun uhynulých ryb, oprávněně vyvstaly, ale vláda ani téměř po roce nedokázala vysvětlit. Stále nemáme spolehlivé výsledky vyšetřování a řada otázek zůstává nezodpovězená.

Mluvil jsem s rybáři, kteří byli mezi prvními u otrávené řeky. Nezdál se jim postup vyšetřujících, kteří bezprostředně po katastrofě nešli proti proudu řeky až do místa, kde by našli živé ryby. Provedli proto experiment u výpusti z areálu rožnovské Tesly, která byla vyšetřovateli označena jako zdroj znečištění Bečvy. Vylili zde u jezu sůl a zkoumali, kde se smíchá s vodou. Podle jejich závěrů není možné, aby ryby uhynuly až po třech a půl kilometrech od této výpusti. Místo, kde rybáři našli první otrávené ryby, dělí od rožnovského kanálu kromě této vzdálenosti i pět peřejí a dva velké jezy. Celkově je to s těmi rybáři velmi těžké, protože neviděli to, co vidět měli, ale zato cítili to, co cítit neměli, tedy chlor. A jelikož jsou tihle rybáři moc hlasití, Česká inspekce životního prostředí zahájila jejich kontrolu, protože se snaží podat důkazy a vyvrátit pohádky, které tvrdí soudní znalec.

Vážné pochybnosti budí také fakt, že jako možný zdroj znečištění byla z okruhu podezřelých vyřazena jeden den po havárii chemička Deza. Česká inspekce životního prostředí spadající pod Ministerstvo životního prostředí, tak měla o věci jasno o tři dny dříve, než se o výskytu kyanidu v řece a zdravotních rizicích s tím spojených dozvěděli místní občané.

Je opravdu možné vyloučit tak rychle jako možný zdroj znečištění firmu, prokazatelně disponující kanálem umožňujícím vypouštění kyanidy obsahující odpadní vodu z čističky přímo do toku řeky? Jak máme mít důvěru v instituce, které nejsou schopny ani za rok odhalit toho, kdo kyanid do řeky vypustil? Jak by stát zajistil bezpečí občanů například po teroristickém chemickém útoku na zdroje pitné vody? Tedy v situaci, kdy by bylo nutno zjistit zdroj znečištění bleskově?

Přístup inspekčních orgánů, ale i vyšetřovatelů se musí změnit. Bohužel za téhle vlády, která má v případu velmi vážné podezření na střet zájmů, ale změny očekávat nelze. Nová vláda musí ve spolupráci se Sněmovnou tak, jak to navrhovala a navrhuje právě sněmovní vyšetřovací komise, iniciovat v zájmu účinnější ochrany přírody i legislativní změny. Přírodu máme jenom jednu a lhostejnost k ní by se nám mohla šeredně nevyplatit.

A také dovolte, abych na závěr poděkoval rybářům, kteří okamžitě po zjištění znečištění a otravy i s rizikem poškození vlastního zdraví šli situaci řešit. A také dovolte, abych poděkoval hasičům, kteří jim při tom efektivně asistovali. Děkuji.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Cesta odpovědné společnosti: Mýtus Ruska jako všeho schopného agresora a původce všeho zla

20:18 Cesta odpovědné společnosti: Mýtus Ruska jako všeho schopného agresora a původce všeho zla

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k rozpadu společnosti a jejích hodnot.