Skoro 30 let po pádu komunistické diktatury nadále přetrvávají deformace na trhu s byty zapříčiněné uměle vytvořenou kategorií státních nebo obecních bytů.

Vždy se s údivem musím ptát, jak je možné, že v tržním hospodářství existuje přetlak poptávky po některém zboží nebo službě. Jak je možné, že čekám na službu bydlení několik let? A proč nezafungují tržní mechanismy a neuvedou nabídku a poptávku do rovnováhy?

A ve stejném duchu se ptám, proč musí někteří občané tvrdě celý život šetřit, aby si zaplatili nájem, splátky hypotéky nebo přímo koupi bytu či domu a jiní občané se těší abnormálně nízkým, tzv. ekonomickým nájmům v bytech státních či obecních nebo vyhrávají výhodné bydlení v bytových loteriích?

A jak je možné, že někteří občané, na něž se mnohdy díváme skrz prsty, žijí napytlíkováni v hygienicky nedostačujících ubytovnách za tržní nájemné zatímco jiní si užívají pohodlného a levného tzv. ekonomického bydlení v obecních a státních bytech a ještě si stěžují, když je obec ruší prováděním nutných oprav a údržeb a z toho vyplývajícími omezeními a dožadují se odpuštění nájmu!