Bondarenková (SPD): Co v životě opravdu potřebujeme

27.03.2021 10:23

Je důležitější mít přístup k vodě, jídlu nebo k divadelnímu představení? Co sport? A k čemu přesně potřebujeme v našich životech Evropskou unii?

Bondarenková (SPD): Co v životě opravdu potřebujeme
Foto: archiv
Popisek: JUDr. Vladimíra Bondarenková, členka hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), specialistka na mezinárodní a evropské právo

Střet s velkou celosvětovou krizí, která zvláště intenzivně probíhá v Evropě, nás přivádí k zamyšlení se nad celkovým fungováním naší společnosti a ekonomicko-politickým systémem.

Anketa

V případě, že byste mohli volit předsedu ČSSD, byste dali hlas

hlasovalo: 7265 lidí

Kapitalismus, označovaný spíš jako demokracie - říkám tomu marketingový název (případně jako liberální demokracie - ač to tak v Ústavě nemáme), naráží na své limity v krizových momentech. Volná ruka trhu nezvládá vše a decentralizace způsobuje chaos. Přiznávám, že na to se názory mohou lišit, uvítám polemiku. Nebylo by od věci říci si znovu od začátku, co naše společnost nezbytně potřebuje, a co je zbytné, tedy luxus, který můžeme mít, ale nemusíme. Seznam je samozřejmě otevřený, uvádím hlavně zcela jasné příklady.

Každou minutu, hodinu, den

Co potřebujeme každou minutu - dýchat (co tomu brání, není dobře). Co potřebujeme každou hodinu, max. každé dvě hodiny - napít se vody. Co potřebujeme každý den několikrát - najíst se (frekvence se individuálně liší). Co potřebujeme každý den jednou až několikrát - mít možnost se umýt, umýt nádobí a další věci, o kterých se nebudu rozepisovat, také možnost se přepravit do práce, do školy (pokud jsou otevřené). Co potřebujeme každý týden - vyprat si oblečení, doplnit potraviny do ledničky, drogerii.

Každý měsíc, nové roční období

Co potřebujeme každý měsíc - dostat nějaké peníze pro výše uvedené a zaplacení nájmu/hypotéky, dalších "složenek". V tomhle je teď také problém - stát řadu činností zakázal a neumožňuje je nahradit jinak (kompenzační bonusy mají mnoho děr, kterými Váš konkrétní případ často propadne). Co potřebujeme každou sezónu - doplnit si případné dosloužilé oblečení nebo boty (to teď není snadno naplnitelné - e-shopy neřeší vše). Čas od času bohužel potřebujeme i lékařskou péči a nějaké ty léky - nejvíc v říjnu a listopadu, je to ale individuální.

Zbytné, ale příjemné věci

A teď ty zbytné věci: alkohol, cigarety - ale pro mnoho lidí je to velká újma, když tyhle drobné neřesti nemají umožněné (takže třeba pokutovat, že si někdo sundal roušku, protože si potřebuje zakouřit, je příliš). Zbytná je i kultura a sport. Ale za ten sport se silně přimlouvám, prospívá to zdraví (kromě některých adrenalinových sportů, které spíš přispívají k plnění statistik úmrtnosti), kompenzuje sedavý způsob života. Kultura - tam je asi největší možnost její formu modifikovat, ale měla by zůstat zachovaná i v krizových časech. Hudba, výtvarné umění, film apod., to je to, co činí naši společnost "kulturní" - jde samozřejmě o formu (posledních pár let se překvapivě prosazovaly některé značně dekadentní umělecké prezentace, to doufám už trochu přešlo). Knihy a vzdělání obecně bych řadila zvlášť - mezi zcela nezbytné položky, protože bez nich naše civilizace ztrácí svůj opěrný bod. Nemůžeme tedy podcenit vzdělávání další generace, nemůžeme je připravit o pořádné vzdělání - i když formu můžeme přizpůsobit, základní data by se dozvědět měli (ne, že si vše potřebné najdou na Wikipedii - v hlavě by to měli mít).

Cestování

Těžká otázka je ohledně cestování - je skvělé moci cestovat, je to obohacující, ale těsně před krizí i cestování narazilo na své limity (viz Benátky, které turistiku musely začít omezovat). Takže jistě obnovit, ale v rozumné míře - zájmy soukromých subjektů by měly respektovat zájmy země, která je turisty navštívená, má smysl určitá regulace proti excesům. A stejně tak regulace toho, jaké "pěkné" nemoci si turisté ze svých zážitkových výletů mohou přivézt a rozšířit mezi ostatní (to je hlavně aktuální otázka, ale před časem se objevily importy třeba žloutenek za exotických zemí nebo tuberkulóz). Co určitě nepotřebujeme je, aby nám někdo mimo náš stát přikazoval, co si máme myslet, jak máme jednat.

Zcela zbytečné instituce

Tím se dostáváme k existenci Evropské unie a našem členství v ní. Podle mne je to přežitá struktura, které už dál neprospívá našemu rozvoji. Člověk se až bojí otevřít zprávy z EU, co zase vymysleli, čím nás budou nově šikanovat, jaké peníze budou chtít z našich kapes. Podobně členství v některých mezinárodních organizacích se začíná obracet proti nám. Viz kolika "kanály" se nám snažili nacpat nelegální migraci, pořád dokola, jednou přes EU, podruhé před mezinárodní organizace (hlavně ty pod OSN). Nyní řádí WHO, nemám pocit, že by její rady byly nějak zvlášť cenné, spíš naopak.

Velmi potřební přátelé - i na úrovni států

Co naopak potřebujeme, to jsou rodina, přátelé. To by měl být absolutní základ. Podobně na úrovni států potřebujeme spřátelené státy, tedy ty, které s námi budou jednat jako rovný s rovným, nebudou nás poučovat, kárat, vychovávat. Takže za mne raději V4 , případně státy V4 plus (ano, je to v podstatě skoro celé staré RVHP), tzv. původní státy EU spíš jako obchodní partneři. Nepotřebujeme být neokolonií Západu. Nepotřebujeme být ani v Evropské unii.

Převzato z Profilu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Filip (KSČM): Financovat mise NATO, nebo bydlení?

4:31 Filip (KSČM): Financovat mise NATO, nebo bydlení?

Za posledních 15 let, resp. od roku 2007, investovali čeští, moravští a slezští občané do zahraniční…