ěkuji za slovo. Dámy a pánové, vláda tady předkládá poměrně rozsáhlou novelu z dílny legislativců Ministerstva vnitra. Rád bych stručně shrnul, o čem tato novela ve skutečnosti je, co je, nebo mělo být její podstatou. Dovolte trošku širší úvod.

Jedním z nejvýraznějších znaků současné krize, současné koronakrize, je to, že vzrostl význam státních hranic. Hranice se do značné míry zavřely a mnoho lidí, kteří byli zvyklí cestovat, muselo v uplynulém roce zůstat doma. Mnozí z těch, kdo pravidelně trávili vánoční nebo novoroční čas kdesi jinde, teď nikam neodjedou. Pro mnohé z nás to bylo nepříjemné, pro některé to bylo bolestivé, že nebylo možné jezdit do zahraničí. Ale existují lidé, kteří mají přesně opačný problém. Protože v době vypuknutí epidemie se nalézali na opačné straně hranice a nemohli dovnitř, nemohli přicestovat do České republiky.

V uplynulých měsících jsem pětkrát interpeloval, angažoval jsem se právě pro ty cizince, rodinné příslušníky českých občanů, kteří nejsou sezdáni, nebo nemají formalizovanou vazbu k českým občanům, která by je opravňovala ke vstupu do naší země v době krizových opatření. Mnohé rodiny zůstaly po dlouhou dobu rozděleny, neboť vláda při překotné tvorbě krizové legislativy na ně zapomněla a bohužel stále mnohé páry jsou pořád ještě rozdělené a to trvá od března.