Dolínek (ČSSD): Je potřeba resuscitovat pohled na fotovoltaickou energii z menších zdrojů

26.05.2021 18:42

Projev na 104. schůzi Poslanecké sněmovny 26. května k návrhu změny zákona o podmínkách podnikání, o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o správních poplatcích.

Dolínek (ČSSD): Je potřeba resuscitovat pohled na fotovoltaickou energii z menších zdrojů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Dolínek

Děkuji, pane předsedající. (Hluk v sále.)

První návrh, o kterém bych chtěl hovořit, se týká toho, že v části první článek jedna bod 19 zní: "V § 4 se na konci odstavce 2 doplňuje věta: "U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2021 se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů může vztahovat pouze na výrobny elektřiny využívající energii vody ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW, větru, slunečního záření, skládkového a kalového plynu."

Anketa

Odvádí Hana Lipovská dobrou práci coby členka Rady ČT? (Ptáme se od 26. 5. 2021)

95%
hlasovalo: 19576 lidí

A zadruhé v části první článku jedna se za bod 22 vkládá bod 23, který zní: "V § 4 odst. 4 písmeno c) včetně nové poznámky pod čarou č. 8) zní: využitím energie slunečního záření se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, která není umístěna na zemědělské půdě I. nebo II. třídy ochrany podle jiného právního předpisu."

Tento pozměňovací návrh jsem připravoval s některými ekologickými organizacemi a důvod je poměrně jednoduchý. V případě menší fotovoltaické -

Ten návrh je poměrně logický, protože nastal čas, kdy je potřeba resuscitovat pohled na fotovoltaickou energii z menších zdrojů oproti tomu, co v minulosti zde bylo prezentováno. Ostatně, jestli jste si všimli, v minulých dnech vyšel průzkum Jihočeské univerzity, tuším to bylo, kdy se ptali obyvatel České republiky, jestli ví, jak vzniká energie v České republice. A 36 % našich obyvatel si myslí, resp. většina obyvatel si myslí, že 36 % energie vzniká z obnovitelných zdrojů. Fakticky je to kolem 14 %. To znamená, abychom mohli naplnit naděje, které v to vkládají lidé a které byly potvrzeny těmito výzkumy, tak musíme pro to udělat pozitivní kroky.

Upravené znění odstavce oproti vládnímu návrhu zákona zahrnuje do výčtu zdrojů, na které se vztahuje podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů právě i fotovoltaické výrobny - výrobna elektřiny ze slunečního záření. Lze konstatovat, že nově navrhovaná konstrukce zákona předpokládá, že zákon definuje možné nástroje podpory, které jsou k dispozici pro podporu jednotlivých druhů podporovaných zdrojů energie v zásadě na období 2020 až 2030 - období odpovídající klimatickým cílům Evropské unie do roku 2030. Vláda pak svým nařízením stanoví pro dané období alespoň tří let, které nástroje a pro které druhy podporovaných zdrojů využije. Při přípravě nařízení však bude omezena ustanovením právě tohoto zákona.

Já vnímám, že Ministerstvo průmyslu a obchodu jménem pana vicepremiéra, především jménem jeho odborného týmu říká, že fotovoltaické elektrárny jsou zabezpečeny z evropských zdrojů pro příští roky, nicméně jak zdůrazňuji u zákonu, který se týká nízkouhlíkové energetiky, resp. jaderné energetiky, tak i zde: zákony máme psát univerzálně, nemáme je psát na nějaké pěti-, sedmileté období. Ale univerzalita zákonů je to nejcennější. Proto by tam měla být ta možnost podpory fotovoltaické výroby, i když s ní nepočítáme v nejbližších letech prostřednictvím vládního nařízení.

Právě proto je zarážející, že navrhovaná úprava nesystematicky vyjímá jeden z těchto zdrojů, což je ten fotovoltaický. Navrhovaná vládní úprava předjímá, že podpora zdrojů využívajících sluneční záření bude případně poskytována z dotací. Významnou nevýhodou zvoleného postupu je ale fakt, že v případě, kdyby v budoucnosti, tedy po roce 2030, došlo k přehodnocení přístupu, bude nutné opětovně novelizovat zákon. A zde je přesně problém s tou univerzalitou zákona.

Přičemž je však nezbytné zdůraznit, že zákon pouze nabízí paletu nástrojů, které bude moci vláda využít, ale nebude povinna využít, při zajištění klimaticko-energetických cílů. Zákon nepředjímá, jaké nástroje vláda využije, přičemž zahrnutí solárních elektráren do výčtu zdrojů, kterým je možné udělit provozní podporu prostřednictvím zeleného bonusu nebo na základě výsledku tržních aukcí neznamená, že solární elektrárny v budoucnu budou muset být podpořeny. Samotné rozhodnutí o tom, zdali bude možné jednotlivé typy obnovitelných zdrojů podporovat, bude závislé na aktuálním nařízení vlády, které bude bezesporu vycházet z energetického mixu dostupného z cílů potřebných, z cen a z dalších věcí.

Nařízení vlády může flexibilně reagovat na situaci na trhu. V neposlední řadě platí, že nejlevnější cestou přechodu k nízkouhlíkové energetice, ke které se Česká republika dobrovolně zavázala, je prostřednictvím technologicky neutrálního přístupu, tedy volné soutěže všech druhů obnovitelných zdrojů. Příkladem je Německo, kde po zahájení aukcí klesly ceny sluneční energie na polovinu. Aukce fungují úspěšně také v Polsku, kde tamní vláda využívá soutěžní nabídky od roku 2016 pro všechny typy obnovitelných zdrojů včetně fotovoltaiky. Během roku 2020 zvýšilo Polsko pomocí aukcí a dalších podpůrných politik svůj instalovaný výkon v této oblasti, tedy ve fotovoltaice na 3,2 GW. Pro srovnání Česká republika je zhruba na výši 2,3. Podpora pro nové solární elektrárny formou aukcí je také legislativně ošetřena v Maďarsku a na Slovensku. Česko je tedy poslední stát V4, který aukce nevyužívá, a byl by jediným státem tohoto seskupení, který by v nich vynechal podporu pro fotovoltaiku. Aukce pro fotovoltaiku se s úspěchem objevují také v Nizozemsku, Francii, Itálii, Řecku či Španělsku.

Aukce je samozřejmě nezbytné omezit tak, aby byla zachována energetická a potravinová bezpečnost, například nastavením stropu na požadovaný elektrický výkon jednotlivých druhů OZE a požadavků na jejich umístění. Tuto možnost by ale měla mít vláda na základě jejího posouzení nejnovějšího vývoje trhu, neměla by být nucena předem vyřazovat konkrétní zdroje zákonem. Solární energie z větších elektráren stojících na zemi je dle relevantních studií, například Deloitte, v České republice v současnosti nejlevnějším obnovitelným zdrojem. S rozvojem fotovoltaických elektráren počítá i vládou České republiky schválený Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který předpokládá v horizontu roku 2030 navýšení instalované kapacity solárních elektráren takřka na dvojnásobek oproti roku loňskému.

Česká vláda byla v souvislosti s hodnocením Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu upozorněna Evropskou komisí právě na adresu vládní novely zákona o podporovaných zdrojích, že není jasné, zda bude po letech stagnace stačit k urychlení růstu obnovitelných zdrojů např. výstavba geotermálních zdrojů nebo přidání 2 GW fotovoltaických elektráren během tohoto desetiletí. Právě tuto nejistotu lze dle komise spatřovat v absenci podpory rozvoje solární energetiky prostřednictvím aukcí. Vytrženo z textu - Česko neučinilo dost pro objasnění budoucích nabídkových a investičních podmínek ve svém konečném plánu.

Při zavedení aukčního mechanismu podpory se není třeba obávat souběhu podpory. Platná legislativa zná mechanismus, kterým lze řešit případný souběh podpory - například pokud by se investor ucházel vedle aukční podpory také o investiční podpory v rámci operačních programů nebo Modernizačního fondu. Zde chci poděkovat dotčeným ministerstvům, protože si myslím, že to je jeden z nástrojů, který bez ohledu na to, co prožíváme poslední rok a půl, je velmi efektivní, funguje, běží a myslím si, že je dobře zacílený, děkuji za tento nástroj. Nicméně provozní podpora je v takovém případě krácena o příslušná procenta, aby nedošlo k souběhu a přeinvestování nebo přepodporování.

Možný efekt promítnutý do cen elektrické energie: Pokud by příští vlády zavedly do roku 2030 každoroční aukční soutěž o podporu pro 200 MW nových fotovoltaik, lze předpokládat celkovou cenu okolo 350 milionů korun za rok při očekávané soutěžené ceně 55 až 60 euro za MWh, což je 1100 MWh za rok. Ve srovnání s roční podporou pro stávající solární elektrárny ve výši téměř 30 miliard korun jde o zanedbatelnou částku, která nezatíží spotřebitele elektrické energie. Během dvaceti let podpory tedy takto nově vybudované solární elektrárny spotřebují podporu jako historické parky za tři roky. Ve výsledku bude celková roční suma podpory ještě podstatně nižší, neboť lze právě systém aukcí kombinovat s investiční podporou díky fondu, který jsem zmiňoval.

K bodu 2. Úprava navazuje na úpravu novelizačního bodu č. 19, kdy se mezi podpůrné mechanismy zařazuje rovněž možnost provozování výroben využívajících sluneční záření. Zároveň je s ohledem na argumenty uvedené v odůvodnění k bodu č. 19 žádoucí odstranit výkonové omezení na straně výroben čerpajících podporu a uplatnit i v tomto případě stejné principy jako u ostatních obnovitelných zdrojů, tj. umožnit čerpat provozní podporu formou úředně stanoveného bonusu až do výše udělené podpory formou aukcí. Podpora by měla být umožněna v případě výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren, které jsou primárně umístěny na konstrukcích budov - střechy, svislé konstrukce, ale žádoucí je rovněž využít i některé pozemky typu brownfield a podobné. Musí však být zajištěno, že nebude pro účely výstavby těchto elektráren zabírána zemědělská půda využitelná pro zemědělské účely tak, aby nebyla narušována rostlinná produkce pro udržitelnost zásobování obyvatelstva apod. Z návrhu se proto vylučuje podpora výroby z těch elektráren, které by byly umístěny na zemědělských půdách první a druhé třídy ochrany podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Jde tedy o solární elektrárny, které by vedle budov mohly být umístěny na obtížně využitelných pozemcích - územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností, v odůvodněných případech na plochách zemědělského půdního fondu za předpokladu povolení využívání pro tyto elektrárny příslušnými orgány státní správy, vždy však pouze na půdě nižší kvality zařazené do třetí až páté třídy ochrany. Doufám, že zemědělci toto ocení, byť vím, že již nyní jsou některé fotovoltaické elektrárny konstruované tak, aby i mohla probíhat zemědělská výroba v rámci jejich instalací. Nicméně myslím si, že v prvních letech je určitě bezesporu lepší ochránit tu nejkvalitnější půdu.

Pak mám ještě další pozměňující návrhy. Jeden pozměňující návrh se zabývá tím, jakým způsobem se dochází ke kompenzacím. Nebudu přesně číst jednotlivé body, ale chtěl bych zde říct, že zdůvodnitelnost návrhu je: Jedním z důvodů novelizace zákona o POZE byla potřeba zajistit, aby při poskytování podpory nedocházelo k nepřiměřené podpoře, tedy takové, která by byla v rozporu s pravidly Evropské unie stanovenými pro oblast veřejné podpory, zejména články 107 a 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, a předpisy vydanými k jejich provedení, a konkrétně pro oblast podpory obnovitelných zdrojů energie v EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009, konkrétně z 23. dubna, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Česká republika se rovněž zavázala ke splnění závazků na základě notifikačních rozhodnutí Evropské komise, jimiž bylo potvrzeno, že příslušné podpory poskytované podle zákona o POZE jsou slučitelné s výše uvedenými předpisy.

Limit - a teď se bavím právě v této pozici o návrhu o překompenzaci mimo jiné - zabraňuje tzv. překompenzaci a má zamezit tomu, aby poskytováním podpory docházelo k nepřiměřené nadměrné podpoře. Hranice nepřiměřené podpory by měla odpovídat směrné hodnotě povolené míry vnitřního výnosového procenta investic do výrobny, tzv. IRR, vycházející z hodnot uvedených v rozhodnutí Evropské komise ze dne 28. listopadu 2016 - Česká republika - Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie určené pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu od ledna 2006 do 31. prosince 2012, přičemž toto rozhodnutí stanovilo, že za přípustný je považovaný rozsah návratnosti IRR pohybující se v rozmezí v hodnotách 6,3 až 10,6 %. Evropská komise v tomto rozhodnutí stanovila podmínky poskytování státní podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů a rovněž stanovila výši podpory pro výrobny elektřiny ze slunečního záření, kterou považuje za přiměřenou. Spodní hranici vnitřního výnosového procenta přitom stanovila na hodnotu 6,3 %. Tuto hodnotu je nutné brát jako nepodkročitelnou při zohlednění stanovení výše podpory a odvodů, kterými stát výrobny elektřiny zatěžuje. Stanovení této hodnoty vytvořilo legitimní očekávání na straně výrobců, které je nutné respektovat. V opačném případě hrozí riziko soudních sporů výrobců proti státu, kdy výrobci a případní investoři a banky mohou žalovat stát pro nedodržení tohoto legitimního očekávání. Jestliže by v důsledku zavedení odvodu z elektřiny ze slunečního záření na základě novely zákona o POZE v konkrétním případě byla porušena i spodní hranice vnitřního výnosového procenta, tedy 6,3 %, výrobce elektřiny by byl ohrožen tzv. rdousícím efektem, kdy úhrada takového odvodu by mohla být pro výrobce likvidační.

Kolega Luzar mě požádal, abych mírně zjednodušil vystupování. Jsem ochota sama. Já jsem potřeboval toto jenom přesně popsat, aby to bylo jasné, tuto složitou věc, kterou navrhuji. U těch dalších věcí to bude jednodušší. A já zde tedy navrhuji pozměňující návrh, který vede k tomu, aby v případě, že by mělo dojít k tomu rdousícímu efektu, aby mu zákon zamezil v zásadě. To znamená, ať se tady rozhodneme jakkoli, nastavíme to vnitřní výnosové procento, podporu IRR apod., aby tam byl nástroj, který bude garantovat, že neumožníme, aby naším rozhodnutím došlo k faktické likvidaci jenom proto, že ten rdousící efekt by fungoval. Omlouvám se, ale myslím si, že toto bylo potřeba vysvětlit.

Pak mám dva pozměňující návrhy. Kolega zpravodaj nebo zastupující zpravodaj zemědělského výboru nepopsal bohužel pozměňující návrhy, které přijali, ale v logice toho, co už bylo přijato výborem a navrhováno, v logice toho, co i pan zpravodaj Pustějovský bude načítat, tak jsme se dohodli nejspíš napříč členy podvýboru pro energetiku potažmo dalšími, že dáme plénu Sněmovny poměrně širokou škálu možností výběru, jak chceme podpořit tuto energii, resp. jak chceme v obnovitelných zdrojích fungovat v té podpoře. Já bych chtěl poděkovat panu vicepremiérovi, že už nyní by nám připravil vždycky nějaké tabulky o výnosech resp. o tom, co to bude stát apod. A já zde načítám některé věci, které jsou tady uvedené v těch tiscích. Zdůvodnění je jednoduché. Budeme si potom vybírat, který ten model je nejefektivnější pro naši energetiku, který zabezpečí fungování obnovitelných zdrojů, ale zároveň bude garantovat, že nebude docházet k překompenzacím, k zbytečným utrácením peněz a ke zdražování cen pro koncové zákazníky. To je asi klíčové. Jenom zde chci z tohoto místa pana vicepremiéra požádat, aby na všechny naše pozměňující návrhy - nebude jich málo - se pokusil udělat nějakou kalkulaci - nebo jeho odborný tým - tak, abychom si mohli srovnat potom, co to znamená v těch reálných číslech. A děkuji za trpělivost s námi.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ČSSD: Úcta ke stáří? Tu od pravice rozhodně nečekejte!

10:07 ČSSD: Úcta ke stáří? Tu od pravice rozhodně nečekejte!

Komentář na facebookovém profilu k růstu důchodů