Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes jsme svědky toho, že se opět snažíme zařadit na jednání Sněmovny body k projednání, které trápí občany této země. A kdybych si mohla vsadit, tak se vsadím, že opět nebude ani jeden z nich zařazen, to znamená, všechny ty problémy, které trápí - obracíte se na nás v poslaneckých kancelářích, abychom nějakým způsobem podpořili vládu v tom, aby problémy řešila, tak bohužel asi ani dnes nedojde k zařazení, ale nebudu předbíhat, třeba budu mile překvapena. 

Je potřeba si připomenout, že máme v Evropské unii několik zcela nelichotivých prvenství. Tak máme nejvyšší pokles reálných mezd v samostatné historii České republiky, ale dokonce nejvyšší pokles reálných mezd ze všech zemí OECD.

Máme nejdražší cenu elektřiny a plynu v kupní síle ze všech zemí Evropské unie a to jsme exportéři Evropské unie, my vyrábíme elektřinu za pětistovku za megawatthodinu, ale všichni platíme zálohy mezi osmi a devíti tisíci měsíčně.

Máme dlouhodobě jednu z nejvyšších mír inflace ze všech zemí Evropské unie. Přes 80 % domácností pociťuje zdražování, 19 % je dokonce v zásadních problémech. A aby toho nebylo málo, tak jsme se dostali po třiceti letech od revoluce k tomu, že máme nedostatek léků. Ale máme nedostatek léků v České republice, když pojedete k sousedům do Polska, do Německa, tak žádné takové výpadky nejsou. Takže my dneska jsme v čase, kdy tedy nesháníme mandarinky, nestojíme frontu na mandarinky, za to sháníme podpultově léky pro svoje děti a pro svoje vnoučata.