Z nádraží Praha-Bubny bylo v letech 1941–1945 deportováno téměř padesát tisíc československých Židů a osob, které norimberské zákony označovaly za Židy. Odsud byli odváženi do ghett v Lodži a v Terezíně, která se v mnoha případech stala jen přestupní stanicí na cestě do nacistických vyhlazovacích táborů.
„Holokaustu předcházely roky nenávisti, polarizace a postupného rozkladu demokratických hodnot. Právě proto je tak důležité mít místo, kde si tyto souvislosti můžeme připomínat a učit se z nich. Centrum paměti a dialogu Bubny vzniká k uchování paměti obětí, ale i jako výzva k občanské odpovědnosti, kritickému myšlení a respektu k lidské důstojnosti i jinakosti. Věřím, že bude důležitým prostorem pro setkávání minulosti se současností – a tím i nadějí, že podobné tragédie už nebudeme muset zažít,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa. „Rád bych ocenil spolupráci s Ministerstvem dopravy a Správou železnic, díky níž se podařilo překonat dlouholetý pat a posunout tento projekt do fáze skutečné realizace. Významnou roli v tom sehrálo i nové vedení Centra paměti a dialogu Bubny, které dalo projektu novou energii a směr,“ dodal.
„Ráda bych při této příležitosti připomněla 10. a 12. červenec 1944, kdy došlo k druhé části vyvraždění terezínského rodinného tábora v Osvětimi – největší hromadné vraždě československých občanů během druhé světové války. To, že se nám dnes podařilo zahájit hlavní etapu stavebních prací a že zde brzy vznikne vzdělávací paměťová instituce, která bude uchovávat paměť obětí šoa a předávat jejich odkaz dalším generacím, je pro mě nejen symbolickou připomínkou všech zmařených životů, ale i vyjádřením naděje a kontinuity židovského života,“ řekla Pavlína Šulcová, ředitelka Centra paměti a dialogu Bubny.
Návrh přestavby bývalého nádraží Praha-Bubny vzešel z architektonické soutěže, jeho autorem je královéhradecké ARN STUDIO vedené Jiřím a Michalem Krejčíkovými. Projekt rozšiřuje původní nádražní budovu, zachovává její charakteristické prvky jako svědectví doby a zároveň vytváří nový prostor pro současné využití. Vizuální kontrast mezi starým a novým podporuje vědomé vnímání minulosti a její vztah k dnešku. Cílem revitalizace je nejen uchovat paměť místa, ale také vytvořit moderní zázemí pro kulturně-vzdělávací instituci s výstavním i živým programem. Projekt počítá také s kavárnou a oživením přilehlého veřejného prostranství, které přímo navazuje na rezidenční bloky Holešovic a Malého Berlína.
„Centrum paměti a dialogu Bubny je příkladem moderního přístupu ke kulturní paměti v aktivním dopravním prostoru. Nádraží Praha-Bubny se stane významných dopravním terminálem, kde denně projíždějí vlaky, lidé spěchají do práce, studenti do škol. A právě uprostřed tohoto každodenního ruchu vyrůstá prostor pro zamyšlení. Není to muzeum na okraji města, ale živý památník uprostřed života, který propojí každodenní pohyb lidí s historickou reflexí,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
Na základě smlouvy o vertikální spolupráci zajišťuje Centrum paměti a dialogu Bubny přípravu a uhrazení nákladů na rekonstrukci, Správa železnic bude přestavbu projektově a stavebně řídit.
„Okolní území má velký potenciál a vznikne zde moderní čtvrť pro 25 tisíc obyvatel. Její předzvěstí je nové bubenské nádraží, které otevřeme už 1. srpna. Součástí celkové proměny je i dnes zahajovaná přestavba bývalé nádražní budovy, která bude plnit zcela nové poslání. Stane se důstojným památníkem věnovaným židovským obětem nacistického režimu,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Zhotovitelem prací v hodnotě 186 860 697 korun je společnost Metrostav DIZ. Hotovo bude za dva roky.
„Vznik Centra paměti a dialogu Bubny vnímáme jako mimořádně významný projekt a velmi si vážíme příležitosti podílet se na jeho realizaci. Z celospolečenského hlediska jde o jednu z nejdůležitějších staveb, na které budeme pracovat. Po technické stránce se jedná o rekonstrukci výpravní budovy vyžadující maximální citlivost k původní architektuře, ale zároveň integraci moderních prvků a technologií. S tímto typem staveb máme bohaté a dlouholeté zkušenosti. Věříme, že výsledné dílo bude důstojně reprezentovat význam tohoto místa a jeho poselství, “ uvedl Karel Volf, ředitel společnosti Metrostav DIZ.
Historie
Nádraží Praha-Bubny začalo být budováno v roce 1866 z důvodu potřeby propojit mezi sebou nádraží Praha-Dejvice přes Negrelliho viadukt na dnešní Masarykovo nádraží. Dnešní nádražní budova vznikla přestavbou v letech 1928–1933 a jako nádraží sloužila až do roku 2022. Následně byla zahájena rozsáhlá modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště včetně stavby moderního nádraží, které je přesunuto blíže ke stanici metra Vltavská.
V březnu 2015 byla díky iniciativě obecně prospěšné společnosti Památník šoa Praha vedle budovy nádraží odhalena umělecká instalace Brána nenávratna od sochaře Aleše Veselého, která se stala monumentálním symbolem připomínajícím temnou historii tohoto místa a dala podnět vzniku paměťové instituce. Tu zřídilo Ministerstvo kultury v roce 2021 s názvem Památník ticha. Na podzim 2024 došlo k výměně vedení a přejmenování organizace na Centrum paměti a dialogu Bubny. Obecně prospěšná společnost Památník šoa Praha se následně přejmenovala na Památník ticha.
Loni v září došlo v okolí budovy k otevření stezky pro pěší a cyklisty, která spojila Veletržní a Dělnickou ulici a nese jméno sira Nicholase Wintona. Jemu je věnován mural s motivy zachráněných dětí, jehož autorkou je výtvarnice Toy Box.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
