Z nádraží Praha-Bubny bylo v letech 1941–1945 deportováno téměř padesát tisíc československých Židů a osob, které norimberské zákony označovaly za Židy. Odsud byli odváženi do ghett v Lodži a v Terezíně, která se v mnoha případech stala jen přestupní stanicí na cestě do nacistických vyhlazovacích táborů.

„Holokaustu předcházely roky nenávisti, polarizace a postupného rozkladu demokratických hodnot. Právě proto je tak důležité mít místo, kde si tyto souvislosti můžeme připomínat a učit se z nich. Centrum paměti a dialogu Bubny vzniká k uchování paměti obětí, ale i jako výzva k občanské odpovědnosti, kritickému myšlení a respektu k lidské důstojnosti i jinakosti. Věřím, že bude důležitým prostorem pro setkávání minulosti se současností – a tím i nadějí, že podobné tragédie už nebudeme muset zažít,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa. „Rád bych ocenil spolupráci s Ministerstvem dopravy a Správou železnic, díky níž se podařilo překonat dlouholetý pat a posunout tento projekt do fáze skutečné realizace. Významnou roli v tom sehrálo i nové vedení Centra paměti a dialogu Bubny, které dalo projektu novou energii a směr,“ dodal.

„Ráda bych při této příležitosti připomněla 10. a 12. červenec 1944, kdy došlo k druhé části vyvraždění terezínského rodinného tábora v Osvětimi – největší hromadné vraždě československých občanů během druhé světové války. To, že se nám dnes podařilo zahájit hlavní etapu stavebních prací a že zde brzy vznikne vzdělávací paměťová instituce, která bude uchovávat paměť obětí šoa a předávat jejich odkaz dalším generacím, je pro mě nejen symbolickou připomínkou všech zmařených životů, ale i vyjádřením naděje a kontinuity židovského života,“ řekla Pavlína Šulcová, ředitelka Centra paměti a dialogu Bubny.

Návrh přestavby bývalého nádraží Praha-Bubny vzešel z architektonické soutěže, jeho autorem je královéhradecké ARN STUDIO vedené Jiřím a Michalem Krejčíkovými. Projekt rozšiřuje původní nádražní budovu, zachovává její charakteristické prvky jako svědectví doby a zároveň vytváří nový prostor pro současné využití. Vizuální kontrast mezi starým a novým podporuje vědomé vnímání minulosti a její vztah k dnešku. Cílem revitalizace je nejen uchovat paměť místa, ale také vytvořit moderní zázemí pro kulturně-vzdělávací instituci s výstavním i živým programem. Projekt počítá také s kavárnou a oživením přilehlého veřejného prostranství, které přímo navazuje na rezidenční bloky Holešovic a Malého Berlína.