Česká republika čelila blackoutu, masivnímu výpadku elektřiny. Pár týdnů před tím se to stalo ve Španělsku. Byl jste překvapen, že k tomu došlo u nás, nebo jste něco podobného dřív či později očekával?

Klesající podíl stabilních zdrojů a stále rostoucí podíl občasných zdrojů vždy ohrožuje bezpečnost elektrizační soustavy, viz Španělsko. Proto jsem opakovaně na možnost vzniku blackoutu v ČR upozorňoval: přesto jsem byl velmi překvapen, že přišel u nás tak brzo. Čekal jsem, že velké blackouty začnou v ČR až v době, kdy bude odstaveno více českých uhelných elektráren, tedy nejdříve po roce 2027, resp. podle plánu české vlády do roku 2033. 

A už vůbec jsem nečekal, že primárním zdrojem blackoutu v ČR budou nezvládnuté přetoky elektřiny z Německa a Polska. Právě kvůli masivním přetokům „zelené“ elektřiny z občasných německých zdrojů (solární a větrné elektrárny), které ohrožovaly českou elektrizační soustavu, že dráty vedení málem „svítily“ přetížením, musel ČEPS v letech 2015 až 2017 postavit na německých hranicích čtyři regulační, tzv. příčné transformátory (PST), za 1,6 miliardy Kč. Tato PST dosud spolehlivě plnila svoji funkci, tj. bránit nebezpečným přetokům a chránit proti blackoutům. Je ale otázkou, jak ji splnila v poledne 4. 7., když alespoň tři PST z celkových čtyř PST měly být funkční.

Poláci si podobné PST příčné transformátory postavili na polsko-německých hranicích dávno před námi, stejně jako ostatní sousedé Německa, které začal německý program EnergieEnde (Konec energie), oficiálně nazývaný EnergieWende (Změna energie), svými přetoky ohrožovat. ČEPS na hranicích s Polskem žádné PST nevybudoval, protože česká soustava je dlouhodobě přetěžována pouze přetoky ze severozápadu na jihovýchod.  

Nicméně výrok, že Německo nás zachránilo před blackoutem, je asi stejně pravdivý jako výrok, že Adolf Hitler nás v roce 1939 zachránil před bolševiky. To je zkrátka nesmysl.

Vláda pohotově přišla se zdůvodněním, že důvodem byla technická závada, tzv. spadlý fázový vodič. Je to dostačující zdůvodnění, se kterým se člověk jako vy spokojí?

Na trvale přetěžované propojovací (nikoliv páteřové) lince V411 velmi vysokého napětí 400 kV byly poruchy (o kterých se nepsalo) již předtím a ČEPS měl dlouho v plánu, již tuším od roku 2016, její zdvojení. Je proto asi pravda, že došlo vlivem přetížení k další poruše na této lince, ostatně staré české přísloví říká: „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.“

Podle bezpečnostního kritéria N-1 porucha jedné linky v žádném případě nemůže způsobit kaskádovité zhroucení celé sítě. To je prostě zcela vyloučeno. Ale jako zdůvodnění na ochranu negativních dopadů Black Dealu na ČR, oficiálně nazývaného Green Deal, se to určitě dobře hodí.  

Foltýnův útvar strategické komunikace z Úřadu vlády ale už v pondělí všude na sítích rozšiřoval grafiky a tvrzení, že masivní výpadky proudu z minulého pátku nemají s OZE nic společného, a stejně tak říkají, že důvodem nebyly ani přetoky z německých solárů a větrníků. Vy na rozdíl od tohoto útvaru energetiku děláte celý život. Jak byste to komentoval?

Nelze z technického hlediska komentovat ideologické názory.

Fotogalerie: - K výpadku proudu

Do jaké míry je Česko na případné další a delší blackouty připraveno? Nyní to trvalo nízké jednotky hodin, a když pomineme finanční ztráty, nikomu se nic nestalo, aspoň o tom nevíme. Ale co kdyby šlo o výpadek násobně delší? Co bude fungovat?

Česká republika je proti blackoutům perfektně zajištěna, protože má plně funkční a zcela bezpečnou elektrizační soustavu (přenosové sítě a distribuční sítě) na rozdíl např. od Německa, kde dodnes nespojuje přenosová síť sever Německa s jihem, a proto jsou takové přetoky německé elektřiny přes ČR.  

Lze vůbec v současnosti říci, že se lze na větší blackouty připravit? Lidé stále méně nosí hotovost, tedy nezaplatí. Všechno mají v telefonech, které se vybijí. Žádné světlo, žádný signál, žádné topení či klimatizace, sítě atd. 

Dlouhodobý blackout je bohužel likvidační, protože nejpozději po pěti dnech dochází k rozpadu společnosti a začíná doslova boj o potraviny, vodu a další nezbytnosti pro přežití.

Na krátkodobé poruchy (odstávky), které jsou ale většinou předem avizované, se lze připravit zásobami vody, hotovosti apod.

Z druhé strany, co udělat, abychom se do budoucna blackoutům vyhnuli? Pakliže byste měl dát vládě či budoucím vládám doporučení v tom, jaké kroky podniknout, co by to bylo?

Česká republika má spolehlivou robustní přenosovou soustavu, která je zokruhována, je plně funkční a může zcela bezpečně sloužit dalších třicet až padesát let. Česká republika má zajištěnou energetickou bezpečnost i tím, že má dosud dostatek stabilních zdrojů, na rozdíl např. od Německa, které je nutno udržet v provozu (bez bruselské daně zvané povolenky CO2) a pouze doplňovat o další stabilní zdroje, například 3. a 4. blok JE Temelín a 5. a 6. JE Dukovany. 

Je ale potřeba důsledně dodržovat bezpečnostní kritérium N-1, řádně a včas rekonstruovat stávající vedení (ostatně za to si spotřebitelé platí miliardy Kč), případně postavit PST příčné transformátory i na česko-polských hranicích. Hlavně se musejí včas odpojit od české soustavy zahraniční, ale i české občasné zdroje v případě, kdy ohrožují stabilitu české elektrizační soustavy.

Psali jsme:

Vyoral k výpadku proudu: Tak mají další pádný důvod zdražovat

Peníze na „obranu“ do hodnot a neziskovek? Zahradil má obavy

Zásadní otázka k blackoutu. Vitásková je velmi zvědava na odpověď

„Pod to se někdo podepsal? Ponesou zodpovědnost.“ Foltýnův útvar zkontroluje senátorka. A přišly další stížnosti