Rozumnému člověku však stačí jen chvíli poslouchat v rádiu autentické "řeči mužů roku 1968" a logicky dochází k závěru, že tehdejší politické vedení československého státu byla parta diletantů nebo přímo "užitečných idiotů". V jejich čele stál Alexander Dubček. Právě tito lidé svou nesmyslnou politikou vyprovokovali sovětské vedení k vojenské akci. A jsou proto ve skutečnosti spoluviníky celé tristní situace, která u nás v letech 1968 -1989, panovala.
V českém povědomí je stále zakořeněna jakási gloriola pro partu tzv. reformních komunistů z roku 1968. Budiž ale jasně řečeno, že tito lidé si nepřáli žádnou demokracii se svobodnými volbami a nepřáli si ani tržní hospodářství. Snili sen o "socialismu s lidskou tváří", kterou ale neuměli ani nijak srozumitelně definovat. Vezli se na vlně všeobecné liberalizace, která se v tehdejší české společnosti prosazovala již zhruba od roku 1960 a které nechával volný průběh prezident Novotný.
Pod liberalizací si ale nemůžeme představovat to, co dnes. Tehdy to znamenalo, že vláda a režim již nepřikazoval tak důrazně (jako v 50. letech) umělcům, co mají hrát v divadlech, ve filmu a v televizi, některým lidem umožnil dokonce i vycestovat na Západ nebo tam třeba i nějakou chvíli studovat, ve státních nakladatelstvích (jiná tehdy nebyla) se mohly začít vydávat i některé (nikoliv všechny) západní knihy. O soukromém podnikání ale nemohlo být ani řeč. To byla tehdejší "liberalizace".
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


