Rozumnému člověku však stačí jen chvíli poslouchat v rádiu autentické "řeči mužů roku 1968" a logicky dochází k závěru, že tehdejší politické vedení československého státu byla parta diletantů nebo přímo "užitečných idiotů". V jejich čele stál Alexander Dubček. Právě tito lidé svou nesmyslnou politikou vyprovokovali sovětské vedení k vojenské akci. A jsou proto ve skutečnosti spoluviníky celé tristní situace, která u nás v letech 1968 -1989, panovala.
V českém povědomí je stále zakořeněna jakási gloriola pro partu tzv. reformních komunistů z roku 1968. Budiž ale jasně řečeno, že tito lidé si nepřáli žádnou demokracii se svobodnými volbami a nepřáli si ani tržní hospodářství. Snili sen o "socialismu s lidskou tváří", kterou ale neuměli ani nijak srozumitelně definovat. Vezli se na vlně všeobecné liberalizace, která se v tehdejší české společnosti prosazovala již zhruba od roku 1960 a které nechával volný průběh prezident Novotný.
Pod liberalizací si ale nemůžeme představovat to, co dnes. Tehdy to znamenalo, že vláda a režim již nepřikazoval tak důrazně (jako v 50. letech) umělcům, co mají hrát v divadlech, ve filmu a v televizi, některým lidem umožnil dokonce i vycestovat na Západ nebo tam třeba i nějakou chvíli studovat, ve státních nakladatelstvích (jiná tehdy nebyla) se mohly začít vydávat i některé (nikoliv všechny) západní knihy. O soukromém podnikání ale nemohlo být ani řeč. To byla tehdejší "liberalizace".

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Fajmon.eu