Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Nejprve si řekněme, proč vlastně máme na stole tento jednací bod a tuto žádost vlády a proč se tu scházíme, proč se tu scházíme zcela neplánovaně. Je to proto, že v těchto dnech a v těchto hodinách vládní chaos, přezíravost a permanentní zmatek vyústily do mimořádně skandální situace. Soud závazně konstatoval, že vláda České republiky omezila práva občanů způsobem, který byl nezákonný. Ano, to je neobvyklý a velmi smutný okamžik v našich polistopadových dějinách. Vláda jednala protiprávně při tak zásadní věci jako se zásah do základních a ústavních práv občanů.

To, že byly důvody pro restriktivní opatření, opakuji, to, že byly důvody pro restriktivní opatření, to je zřejmé. Taky jsme to nikdy nezpochybňovali. Ale způsob, jakým k nim vláda přistoupila, je nebezpečný, a jak konstatoval i soud, tak je tento způsob také nepřijatelný. Můžeme si říci, že okolnosti byly neobvyklé. Ano, to je výmluva, která se teď používá na všechno, okolnosti byly neobvyklé.

Ale tak to nebylo a tak to taky není. Nešlo o nedbalost, nešlo o nevědomost, které by se vláda dopustila ve spěchu. Vláda byla upozorněna, že dělá problematické rozhodnutí. Osobně jsem se na setkání, videokonferenci s panem premiérem a dalšími členy vlády ptal na důvody, proč se přešlo od rozhodování podle zákona o krizovém řízení k rozhodování podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Žádné odpovědi, žádných důvodů jsem se nedočkal. Nešlo tedy o časovou tíseň. Vláda mohla pokračovat a postupovat podle zákona, a sama si zvolila tento postup, postup, který se jasně ukázal jako protizákonný. Připomínám, že vláda nemusela, nebyla v žádné zoufalé situaci ani v žádné tísni. Za poslední dva měsíce, když se podíváte zpátky, tak dostala od Sněmovny podporu. Vláda dostala podporu napříč politickým spektrem pro všechno, co bylo nezbytné, co bylo urgentní. A vždy, když o to vláda požádala, tak se Poslanecká sněmovna sešla prakticky okamžitě. Klidně mohu konstatovat, že za posledních 30 let neměla žádná vláda, žádná vláda takto konstruktivní a takto nápomocnou opozici jako za poslední dva měsíce. Nikdy žádná vláda. A co udělala vláda? Když premiérovi oznámili rozhodnutí soudu, které vládu usvědčovalo z nezákonného rozhodnutí, tak se po třech týdnech dostavil na vládní tiskovou konferenci, aby nadával opozici. Nadával, v podstatě komunistickým slovníkem, aby útočil a vymýšlel si věci, které nejsou pravdivé, což je dneska jeho pracovní metoda.

Dnes jsme tady slyšeli něco jiného, dnes jsme slyšeli poděkování, konstruktivní přístup. Je to jako ten pověstný Jekyll Hyde. Prostě pan premiér, když něco zrovna potřebuje, tak se tváří konstruktivně, ale jakmile to dostane, tak ukáže svou pravou tvář. A taky, abych nezapomněl, nešlo jenom o kritiku opozice. Pan premiér obvinil celou ústavní instituci, Senát České republiky.

A k tomu nám teď vláda do Sněmovny poslala žádost o prodloužení nouzového stavu, v jehož zdůvodnění - a dobře si to přečtěte - vláda dokonce zpochybňuje rozhodnutí soudu. Ale podívejme se na to samotné zdůvodnění, podívejme se na to odůvodnění, které nám vláda tady předkládá. Najdete tam hlavně obecné pojmy, najdete tam různé úřednické, řekl bych pseudobyrokratické formulace. Návrh se zdůvodňuje slovy nebo pojmy, výrazy jako klíčová opatření, některá opatření, ale nenajdete tam jedno jediné konkrétní opatření, kvůli kterému vláda žádá o prodloužení nouzového stavu. Je to absolutně nekonkrétní. A pokud se tady vláda opírá o nějaké vládní dokumenty, analýzy, říká, že se o ně opírá, tak bych považoval za správné, aby byly k žádosti předloženy. Abychom znali ta data, ty konkrétní věci, podle kterých se tedy rozhoduje.