Filip (KSČM): Nejsilnější výhradou proti Lukašenkovi je odpor proti další privatizaci funkčních státních podniků

20. 8. 2020 2:11

Projev na 57. schůzi Poslanecké sněmovny 19. srpna 2020 – Stanovisko Poslanecké sněmovny k situaci v Bělorusku

Filip (KSČM): Nejsilnější výhradou proti Lukašenkovi je odpor proti další privatizaci funkčních státních podniků
Foto: Daniela Černá
Popisek: Předseda KSČM Vojtěch Filip
reklama

Vážení členové vlády, dámy a pánové,

já se pokusím říct několik slov k tomu bodu, který má být základem pro stanovisko Poslanecké sněmovny k situaci v Bělorusku po prezidentských volbách, jak je oficiální název tohoto bodu.

Za prvé jsem toho názoru, že je potřeba, abychom jako ústavní činitelé suverénního státu dbali na to, že v mezinárodním právu platí, že je věcí každého národa, jak si zařídí svůj politický režim a jak bude využívat své přírodní zdroje. To považuji za zásadní a nerad bych se dotýkal vnitřních záležitostí Běloruska. Nejsem k tomu oprávněn a ani to nechci dělat. Myslím, že to tady bylo už v tom, když jsme zařazovali tento bod ráno, aby to rozhodl lid Běloruska, jeho občané, kteří si zvolí určitě nějakou cestu svého dalšího vývoje.

Ta situace není nijak jednoduchá, protože Bělorusko má svoji vlastní historii velmi pohnutou a jenom ve druhé světové válce tam padl vlastně každý třetí občan tohoto státu. Novodobá historie samostatného Běloruska od 8. prosince 1991 má čtyři základní body. A to, že Bělorusko je členem unijního státu Ruská federace. A Bělorusko je za druhé historicky strategickým partnerem Ruské federace v oblasti vojenské, politické a hospodářské. A co je třetí důležitý bod, že se Bělorusko nachází na geopolitickém bojišti Spojených států amerických a Evropy proti Ruské federaci a Čínské lidové republice. Je sídlem dvou aktivních projektů. A ten jeden tady byl vzpomenut a já ho považuji za rozhodující pro další rozhodování nás, jak se k tomu máme zachovat.

Za prvé v Bělorusku je jedna z největších investic Čínské lidové republiky na výrobu aminokyselin a největší technologický park. Ten technologický park jsem osobně navštívil a velký kámen je skutečně, řekl bych senzací pro ty, kteří chtějí vidět evropské Silicon Valley. Nakonec i ministr zahraničních věcí Mike Pompeo tento technologický park navštívil. Mohl bych citovat z jeho twitteru, nebudu tak činit. Ale musím říct, že je důležité, že tady neříká na svém twitteru úplně vše, co asi bylo důvodem nedávné návštěvy právě Běloruska a velkého kamene právě od ministra Pompea.

Tam nejde o osobu prezidenta Lukašenka, ale v podstatě jde o to, jakým způsobem se vyvíjí a jestli je možné prostřednictvím Běloruska zmírnit následky obchodní a technologické války mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou, když je jasné, že prostřednictvím Běloruska je možné řekl bych i vyvolat napětí mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou.

K tomu bych chtěl připomenout jednu věc, která je podle mého soudu velmi důležitá. Bývalý ředitel izraelské rozvědky Jacob Cadmin hovořil v této situaci o Spojených státech amerických tak, že je ten současný stav, který jsme vnímali například prostřednictvím těch demonstrací ve Spojených státech amerických po úmrtí toho černošského aktivisty, tak je opravdu v situaci, kdy jakýkoliv pohyb, který je ekonomicky pro ně nevýhodný, hrozí ztrátou globální dominance Spojených států amerických. A oni tedy dělají všechno pro to, aby si tu dominanci udrželi.

Já to říkám proto, abychom opravdu velmi šetřili ve svých vyjádřeních, pokud chceme, abychom udrželi vztahy s naším v podstatě sousedem Běloruskou republikou, která je stejně velká a stejně lidnatá jako Česká republika nebo je o něco rozlohou větší. Ale nakonec je to náš přirozený partner, se kterým můžeme obchodovat a pokusit se tedy najít nějaký vztah, který by nám umožňoval do budoucna se zachovat jako suverénní stát nikoliv jako někdo, kdo hájí cizí zájmy na jiném území než je ČR.

Ono jde totiž o to, že v Bělorusku pokud jde o ten velký kámen, ta investice, která tam je, dává do státního rozpočtu Běloruska, já jsem se o to zajímal velmi intenzívně, vlastně víc než dávají Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství do celého státního rozpočtu. Tam je 818 zahraničních investorů v tom centru a skutečně je to řekl bych exteritoriální území, kde platí speciální pravidla. Jsou tam daňové prázdniny a podobně. Přesto je to velmi silný příjem pro státní rozpočet Běloruska. A myslím si, že to bylo rozhodnutí, které ukázalo, že ten vývoj v Bělorusku může být i řekl bych inspirující pro další.

Já nechci chodit okolo horké kaše, jak napsal jeden řekl bych z rozhodujících analytiků ČR Jan Campbell, protože ten tanec kolem Běloruska bude mít ještě mnoho podob. Já chci říct, že pokud bychom se rozhodli, že budeme vytvářet jakési sankce, tak samozřejmě se dostaneme do stejných pastí, které jsou tady řekl bych trvalými problémy pro EU ale i pro nás jako ČR mimo samozřejmě struktury EU nebo NATO. A to jsou nevyřešené vztahy jako je Řecko a Turecko, severní Kypr nebo spor, který je veden mezi Madridem a Barcelonou v rámci EU. Nakonec víte, že tam pozatýkali ústavní činitele té části, ale i náš spor, který vedeme jako Vysegrádská skupina s Bruselem anebo ty neuzavřené procesy zadlužování EU, které jsme tady v rámci těch opatření k pandemii přijímali.

Ono je to složité. Já bych byl velmi nerad, abychom se tady dopustili něčeho, čemu se říká sakrální oběť. To znamená, že někdo bude vyzvednut jako ten, který byl obětí té takzvané revoluce. Když bych připustil a já spíš mám otázku než nějaké tvrzení, jak je možné, že když jezdí naše skupina, stálá delegace OBSE nebo Rady Evropy na všechny volby v rámci Rady Evropy do těch států, jak je možné, že tentokrát tam nebyl požadavek, jen jako že jsme odmítli jako tyto organizace tam kontrolovat volby.

Anketa

Měl by se omezit či zdanit odtok zisků nadnárodních firem z České republiky?

98%
2%
hlasovalo: 21177 lidí

Jestli se od začátku předpokládalo, že se výsledek těch voleb zpochybní. Co to bylo za krok od těchto dvou organizací? A měli bychom se nad tím zamyslet, jestli tady není nějaký signál, kdy se ten čas nachýlil a bylo třeba rozhodnout, že to bude jinak. Při výsledku 80 % ku 10 % si myslím, že i kdyby došlo k nějakým pochybením, že nejsnazší bylo ty výsledky voleb přepočítat, ale to asi, jak říká ta šéfka současné opozice, nebyl jejich požadavek. Přitom by to byl požadavek celkem logický a legitimní.

Předpokládám, že se Bělorusko nestane zamrzlým konfliktem, protože pokud jde o strategická spojení, tak si myslím, že rozhodnutí, která budou učiněna, ať ze strany Ruské federace, případně ze strany Evropy, budou rozhodnutí, která budou znamenat, že tento stát velkého strategického významu na rozloze Evropy bude dál suverénním prosperujícím státem. Myslím si, že není naším právem vzkazovat něco ani Putinovi ani Lukašenkovi nebo jiným, ale že máme přijmout své stanovisko, kde řekneme: Ano, my s Běloruskem máme diplomatické vztahy, očekáváme, že ten jejich vnitřní konflikt bude vyřešen občany Běloruska a že bude vyřešen ve prospěch jeho občanů.

Když jsem poprvé navštívil Bělorusko, byli jsme v delegaci s bývalým místopředsedou kolegou Janem Kasalem z KDU-ČSL v době českého předsednictví, byl to v podstatě úkol našeho předsednictví, jednat o východním partnerství, tak jsme v rámci jednání s opozicí, které řídil Jan Kasal, tak jsme došli k jednoznačnému poznatku: Nejorganizovanější opozicí vůči prezidentu Lukašenkovi byla Komunistická strana Běloruska, dnes se jmenuje Levice spravedlivý svět, je součástí strany Evropské levice. A já jejího předsedu Kaljakina znám osobně, dlouhá léta s ním spolupracuji a nijak mu nevyčítám, že svoji stranu přejmenoval a že má jiný pohled na svět než já nebo někdo jiný. A druhou opozicí byly odbory.

Když se podívám na současnou situaci, nemyslím si, že se to pohnulo někam jinam, protože opravdu v Bělorusku zůstala, řekl bych, nejsilnější výhradou proti Lukašenkovi odpor proti další privatizaci těch funkčních státních podniků. To musím říci zcela na rovinu, když jsem tam byl loni, tak jsme se o tom bavili a oni řekli, že není možné, aby to bylo součástí jakéhosi handlování s národním hospodářstvím a že si nepřejí, ať už to mají koupit ruští oligarchové nebo někdo z Evropy. Faktem je, že my málo využíváme svých dobrých vztahů s Běloruskem, protože nejsilnější ekonomický partner kromě Ruské federace, nejsilnějším partnerem z Evropské unie je právě Holandsko a Spolková republika Německo, přestože v Bělorusku samozřejmě nezapomínají na úlohu Německa ve druhé světové válce. A vysoká úroveň vzdělání, odpor většiny obyvatel k privatizaci a liberalizaci ekonomiky je tam opravdu, řekl bych, nosným politickým tématem. Pokud tedy vyčítáme něco Bělorusku, tak bychom jim mohli možná vyčítat to, že oni lépe neorganizují právě ty vztahy v rámci toho jednání vůči Ruské federaci, případně dalším státům Společenství nezávislých států.

Já si dovolím říct tolik, že pro mne jediným myslitelným usnesením Poslanecké sněmovny je, aby situace v Bělorusku byla řešena ve prospěch občanů Běloruska, ve prospěch spolupráce České republiky a Běloruska v rámci Rady Evropy a jako třetí, aby ty excesy, které byly ze strany bezpečnostních složek, případně těch, kteří vyprovokovali ty situace, aby byly řešeny v souladu se zákonem a v souladu s těmi právy a povinnostmi, ke kterým se Bělorusko zavázalo právě v rámci Rady Evropy.

Děkuji vám.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Výborný (KDU-ČSL): Odpadová legislativa, ač je velmi komplikovaná, mohla být projednávána již dříve

19:40 Výborný (KDU-ČSL): Odpadová legislativa, ač je velmi komplikovaná, mohla být projednávána již dříve

Projev na 72. schůzi Poslanecké sněmovny 1. prosince 2020, návrh zákona o odpadech.