Grospič (KSČM): Proč dosud vlastně nebylo realizováno zdanění církevních restitucí?

11.11.2020 17:54

Projev na 62. schůzi Poslanecké sněmovny 11. listopadu 2020, vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021.

Grospič (KSČM): Proč dosud vlastně nebylo realizováno zdanění církevních restitucí?
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Místopředseda KSČM Grospič
reklama

Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych také říci pár slov k návrhu státního rozpočtu v prvém čtení, který zde dnes předjednáváme a který budí hodně emocí a myslím si, že bude budit hodně emocí jak ve druhém, tak ve třetím čtení a bude mít svou dohru i celý příští rok, protože situace, která nastala nejen v České republice, v Evropě a v řadě zemí ve světě je velikou neznámou, jak se bude vyvíjet vůbec současná pandemická situace a jaký bude mít dopad na ekonomiku a co ovlivní a neovlivní v České republice. Takže z mého pohledu, osobního pohledu, je všechno velice nepřesný odhad nepřesně kvalifikovaných čísel a kdybychom tady měli teď stát a sestavovat státní rozpočet s nějakou alespoň přesnou predikací, tak bychom museli jít do rozpočtového provizoria, sejít se někdy koncem února nebo v březnu a vyjít z pevných statistických dat, která budou za tento rok a říci si, takto se vyvíjí nebo začíná vyvíjet i začátek následujícího roku a to by byl ten přesný nějaký kvalifikovaný odhad, na kterém by bylo možné stavět nějaké optimistické údaje, ale také třeba i reálně zvažovat, co lze a nelze považovat za investice, které mohou nebo nemohou být ohroženy nějakou epidemiologickou situací.

Bohužel řada občanů má úplně běžné starosti, které jsou také emotivně umocněny sdělovacími prostředky, které přinášejí velice rozporuplné informace o tom, co se vlastně děje s touto nákazou, s touto nemocí v naší společnosti. Stačí si ráno zapnout Českou televizi nebo jiné médium a během dvou hodin získáte pět šest názorů zcela protichůdných od renomovaných osob, které se k tomu cítí potřebu kvalifikovaně vyjádřit. Běžný občan si z toho nemůže vzít nic pozitivního, než jenom mít strach a maximálně mít pocit, že bude-li dodržovat základní hygienická pravidla, tak se mu nemůže nic stát. A do toho my přicházíme tedy s tou velikou investigativní diskusí o státním rozpočtu a o schodku 320 mld. korun.

Vedle toho tady visí jak Damoklův meč daňový balíček, který bude projednáván až po prvém čtení státního rozpočtu, což z mého pohledu je špatně a už jen samotný fakt, že k němu bylo předloženo, i k tomu daňovému balíčku, mnoho pozměňovacích návrhů a jsou tam nejvýraznější návrhy, a to je velice kuriózní, pana předsedy vlády, premiéra Babiše, pana místopředsedy Havlíčka, pana místopředsedy vlády Hamáčka, a ve svém důsledku to samozřejmě bude znamenat různé schodky, které se budou promítat samozřejmě i do rozpočtového dění v České republice.

Uvedené skutečnosti mě ale vedou k otázce na paní ministryni financí, proč dosud vlastně nebylo realizováno zdanění církevních restitucí dle zákona 125/2019, kterým se mění zákon č. 428/2012 o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Pro připomenutí o tom hovořím proto, že tento zákon ze zákona číslo 428/2012 sice vypustil z hlediska ustanovení § 15 odst. 6, tedy, že finanční náhrada není předmětem daně, poplatku, ani jiného obdobného peněžitého plnění, upozorňuji ale na skutečnost, že Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 1. října 2019 uveřejněného ve Sbírce zákonů pod číslem 303/2019 Sb., ve výroku druhém odmítl návrh na zrušení zákona číslo 125/2019 jako celku a ponechal v platnosti jeho článek 1, tedy umožnil zdanění finanční náhrady. Tedy více než jeden rok zůstala vláda nečinná, neučinila žádný krok k naplnění tohoto zákona číslo 125/2019, aby v současné době třeba získala tolik potřebné prostředky do státního rozpočtu. Já bych rád, kdyby třeba paní ministryně k tomu podala vysvětlení, protože i v odůvodnění, které se nese v nálezu Ústavního soudu, je několikrát citováno, že v případě, že bude namítáno, že jsou uzavřené smlouvy, pak že lze uvést, že nález Ústavního soudu ve své podstatě nenaplňuje žádný fakt, že změnou zákona 428/2012 by mohlo dojít k narušení legitimního očekávání ve změně uzavřených smluv a že nejde o žádné porušení legitimního očekávání. To je v odůvodnění citováno a je to jasné a každý si to může přečíst. Já bych v téhle souvislosti chtěl jenom říci, že stát vyplatí náhradou 44 % majetku v držení obcí, krajů, to je věc velice známá, mnoho let licitovaná, finanční formou ve výši 59 mld., což je zhruba dvě miliardy ročně. Ale že k tomu také vypočítává míru inflace a podle platného znění míra inflace se vypočítává podle § 15 citovaného zákona o dva roky starší, tedy v současné době z roku 2018, činila tehdy 2,1 % podle míry stanovené Českou národní bankou, což je 42 mil. korun zhruba ke dvěma miliardám. Takže to je další jedna z hypotetických otázek, kterou je potřeba tady nastínit při čtení státního rozpočtu. Já nečekám, že asi bude paní ministryně na to reagovat nějakým způsobem, ale myslím si, že ten prostor tady pro vládu byl, že byl jednoznačně stanoven a řečen Ústavním soudem a vláda v podstatě rok byla nečinná. Nereagoval ten nález. Prostě vzala ho jako věc, že je shozen ze stolu, ale on úplně není shozen nálezem Ústavního soudu ze stolu a je přehrán na pozici vlády, aby vláda konala a něco navrhla a činila.

Pak si tady dovolím takovou jednu repliku, která zazněla z mých předřečníků. Nechci se teď plést, jestli prostřednictvím pana předsedajícího, pana Skopečka nebo někoho jiného z Občanské demokratické strany, která se týkala zákoníku práce a Spojených států amerických. My přece nechceme jít cestou Spojených států amerických, které mají jednu z nejhorších úprav pracovněprávních vztahů na světě. Nehledě k tomu, že každý členský stát Spojených států amerických si toto upravuje ve své vlastní jurisdikci. To není cesta, která by byla pro Českou republiku. Anebo chceme říci, že se chceme cítit natolik liberální, že nebudeme podepisovat žádné pracovněprávní smlouvy, že budeme umožňovat, aby byla možná daná výpověď z pracovního poměru bez jakéhokoli důvodu, jak tady např. jednou při otázce tzv. kurzarbeitu nastínila předsedkyně TOP 09 paní Markéta Pekarová Adamová, nebo zda si budeme jako američtí pracovníci sjednávat volno na dny státních svátků včetně třeba vánočních a budeme respektovat, jestli zaměstnavatel ano, uzavře kolektivně nebo sám dobrovolně respektuje nebo si to nějakým způsobem vymůžou zaměstnanci. To prostě není cesta moderního pracovního zákonodárství. A pevně věřím, že, a zmiňuji to tady, i když to bezprostředně nesouvisí se státním rozpočtem, že to ani není cesta, jak hledat úspory ve státním rozpočtu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Křivánková (Trikolóra): Hlavně koncepčně

15:50 Křivánková (Trikolóra): Hlavně koncepčně

Když jsem ještě chodila do školy, nikdy jsem si nepředstavovala, že po nějakém čase bude v naší zemi…