Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové.
Ano, VEU projednal informaci o průběhu a závěrech Evropské rady na svém zasedání 10. července, tedy zhruba před týdnem, přijal k němu usnesení, jímž vám doporučuje stručné vyjádření k závěrům Evropské rady, které máte před sebou. Dovolte, abych ho stručně okomentoval, než vás požádám o jeho podporu.
Především bych řekl, že tak jak možná bylo vidět z obsáhlého vystoupení pana premiéra, tak ty závěry Evropské rady, teď myslím tu písemnou podobu, lze tam vysledovat jistý trend, k tomu, že jsou delší a podrobnější. Tentokrát mají, tuším, 11 stránek, nebo něco takového. 10 stránek. My jsme bývali zvyklí v podstatě na 2,5 stránky poměrně dlouhou dobu. Já nejsem milovníkem dlouhých textů, ale v tomto případě si myslím, že je to dobře, že ten text se poměrně podrobně zabývá docela konkrétními věcmi, které je potřeba udělat. Je to vidět zvláště právě v té části, která se týká té migrační problematiky.
Pokud jde o to navržené usnesení, my navrhujeme v zásadě vzít tu informaci na vědomí. S tím, že několik málo věcí se ještě navíc jakoby vypichuje, zdůrazňuje. Jako pozitivní nebo jako nějaká výzva.
Na prvním místě, možná jsem chviličku nedával pozor, ale mám pocit, že to pan premiér nezmínil, pokud ano, tak se omlouvám, je to záležitost Makedonie, Albánie, konkrétně jejich přizvání k zahájení přístupových jednání. Je to věc, která možná, když si ty závěry budete číst, ona je tam trošku schovaná, protože tam je vlastně jenom odkazem na jednání Rady o EU několik dní předtím, která tuto zelenou dala. Šéfové vlád ji tedy potvrdili.
Nemusím připomínat, že to je dlouhodobě pozice Senátu, že evropská perspektiva západního Balkánu je v našem vlastním zájmu, zejména v tom smyslu povzbuzení a motivace zásadních, důležitých reforem, které je potřeba v těchto zemích udělat, tak aby byli stabilnější, solidnější partneři pro nás, jak v politickém, tak v obchodním smyslu. Ta zelená pro Makedonii, Albánii je s ročním odkladem, což je možná, předpokládám, že je to jakýsi kompromis mezi tím udělat to rovnou, což byl původní návrh, versus neudělat to nikdy. Myslím si, že ten roční odklad je docela rozumný, racionální kompromis.
Asi nemusím připomínat, že pokud jde o Makedonii, tak vlastně to bylo umožněno tou dohodou s Řeckem o změně názvu bývalé Jugoslávské republiky Makedonie na Republiku severní Makedonie.
Další věc, stručně se navrhujeme vyjádřit i k návrhu rozpočtu EU na další období, byť vlastně jenom v jedné jednotlivosti, a to sice konkrétně k výzvě na navyšování rozpočtu na vědu, inovace a vzdělávání, protože to jsou prostě ty dopředu hledící investice, které skutečně mohou zvyšovat konkurenceschopnost a relevantnost EU, jejích členských států, v globálním měřítku v dlouhodobém horizontu.
To, proč nenavrhujeme nějaké další vyjádření k rozpočtu, je to, že si myslíme, že nás čeká ještě nějaká podrobnější debata. My bychom asi chtěli v evropském výboru k tomu uspořádat nějaký seminář nebo veřejné slyšení. Myslíme, že je to důležité. Pan premiér mluvil o tom, že nesouhlasí s redukcí v společné zemědělské politice a ve strukturálních fondech. To já samozřejmě chápu, že z jeho strany takový postoj je. Na druhou stranu si nejsem úplně jist, jestli to, že když se podíváme na EU z hlediska jejího rozpočtu, tak je to vlastně zemědělské sdružení. Drtivá většina rozpočtu v současné době je na zemědělství. To, nevím, zda úplně odpovídá těm prioritám, které máme. Navíc od toho rozpočtu teď očekáváme další nové, dosud neexistující priority, které nebudou laciné, jako je společná obrana nebo právě aktivity v migrační problematice. Tam třeba to zásadní posílení Frontexu a přehození na něj těch nepříjemných, horkých brambor, jako jsou třeba deportace, tak nepochybně bude stát peníze. Čili toto si myslím, že v tuto chvíli asi v rámci vyjádření k závěrům Evropské rady nemá smysl příliš rozříkávat, je to na nějakou podrobnější debatu v jiném formátu.
Pokud jde o migraci, tam navrhujeme zejména ocenit to, že pro jednou skutečně je to ústup od poměrně jednostranného opakování, hlavně si pojďme přerozdělit ty žadatele o azyl, k poměrně strukturovanému komplexnímu souboru konkrétních opatření. To si myslím, že je opravdu dobrý posun. My navrhujeme zejména zdůraznit ten aspekt posílení rozvojové spolupráce s africkými partnery.
Měl bych k tomu sklon lidově říct něco jako Marshallův plán pro Afriku. Dokud se Afrika nedá po ekonomické stránce trochu do pořádku a s ekonomickou stránkou souvisí i správní aspekt, aby se tam peníze neztrácely, tak skutečně migrační problematika bude velký hlavobol do budoucnosti.
Snad nepřekročím svou roli zpravodaje, když teď rovnou řeknu, že úplně nesouhlasím s tím, co tady řekl pan premiér, že Evropa migraci nezvládla. V tuto chvíli jsme někde na číslech jednotek nových příchozích denně. Vlna z roku 2015, 2016 je zcela jistě zvládnutá v podstatné míře, netvrdím, že zcela úplně, a to, že už naběhla celá řada mechanismů, které s tím pomáhají, tak to si myslím, že je evidentní to, že migrační vlnu nezvládly některé konkrétní členské státy na základě toho, že nevyužily pravomoci, které si nechaly a nepředaly je do lůna společné EU, to je samozřejmě jiná záležitost. Tak. A tím vás prosím o podporu usnesení, které navrhuje evropský výbor.
Děkuji za pozornost.
prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
