Je to hodně smutné zjištění. Nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají téměř kosmickou rychlostí. Jakkoli statistiky ukazují, že jako republika bohatneme, tak přibývá stále víc těch nejchudších lidí. Nejohroženější jsou lidé, kteří ve stáří ztratí svého partnera. Zoufale zjišťují, že jim jeden důchod nebude stačit k pokrytí těch nejzákladnějších potřeb. Že nebudou mít na zaplacení nájmu, elektrické energie, že si budou muset odepřít i to málo, co dosud zpestřovalo jejich život. A to se musí dívat, jak ty nejbohatší ukrajují stále víc z těch peněz, které patří nám všem. To jest z peněz daňových poplatníků.

Navíc je zde hrozba, že po přijetí smlouvy Dublin 4 budeme muset přijímat migranty nejenom z krajních zemí EU, ale i z těch zemí, kde jich bude neúměrně hodně. Smutné je to, že my jsme migranty k nám nezvali, zvalo je Německo a teď, kdy je jich tam tolik, že si s tím nevědí rady a podle statistik díky nim narůstá enormně kriminalita, budeme muset tyto problematické migranty povinně přijímat my.

Proč to zmiňuje v souvislosti s chudobou a rozvírajícími se nůžkami mezi bohatými a chudými u nás? Tito migranti mají podle představ unijních politiků dostávat všude stejně sociálních dávek – peněz. To je na naše peníze cca 20 000. A teď si představte tu nespravedlnost. Člověk, který pracoval celý život a přispíval do sociálních a zdravotních pojištění, odváděl poctivě daně má za celoživotní práci důchod jenom cca 12 000. Chová se zodpovědně a slušně. Teď přijde někdo, kdo našeho sociálního systému nevložil ani korunu a má dostávat daleko více? To je přece do nebe volající nespravedlnost.