Tak jako vše, co se točí okolo aktivit pana Bakaly, má tato smlouva mnoho „ale“. Podle Petra Jonáka z NWR o konečném řešení dolu rozhodne vývoj ceny za každou prodanou tunu. „Pokud by tři po sobě jedoucí kvartály byla tato cena 110 dolarů, dohoda padá. Případně bychom byli důl nuceni zavřít,“ vysvětlil.

Kéž by to bylo jediné riziko. Další problémy má mateřská společnosti NVR Amsterodam, která má dluhy ve výši 20 miliard korun. V okamžiku krachu této společnosti už nemluvíme jen o 1800 lidech na Paskově, ale o téměř dvanácti tisíc hornících OKD v České republice a možná třiceti šesti tisíc lidí, kteří jsou na OKD přímo či nepřímo závislí. Opakuje se scénář, že dokud je těžba uhlí v ČR zisková, plynou peníze do soukromých kapes několika málo vyvolených a jakmile nastane problém, soukromé kapsy se zavírají. Rovněž pan Bakala věší všechny své společenské závazky na krk zbídačeného českého daňového poplatníka.

Tento problém chceme řešit miliony ze státní kasy. Kolik nás to bude stát celkem, až hornictví v ČR zkrachuje? Toto se může odehrát v brzké době, vzhledem k tomu že v jeho čele lidé, kteří dbají pouze a jenom na maximalizaci svého osobního zisku. Kromě sebe nehledí na nic a na nikoho.