Holomčík (Piráti): Pokud chceme více chránit zvířata před týráním, bude nás to i něco stát

06.12.2019 13:27

Projev na 39. schůzi Poslanecké sněmovny 6. prosince o ochraně zvířat proti týrání.

Holomčík (Piráti): Pokud chceme více chránit zvířata před týráním, bude nás to i něco stát
Foto: Piráti
Popisek: Radek Holomčík
reklama

Já děkuji za slovo.

Vážené dámy, vážení pánové, my máme připraveno poměrně velké množství pozměňovacích návrhů. Já se moc těším na druhé čtení a projednávání ve výborech a potom na třetí čtení. O těch návrzích teď hovořit nebudu. Já bych chtěl něco říct ve vztahu k tomuto zákonu, respektive k té původní předloze a obecně k systémovým záležitostem, které se týkají ochrany zvířat před týráním v naší zemi.

K zákonu samotnému. Já vlastně tento zákon vnímám tak, že by měl být jakýmsi návodem, tento zákon a jeho prováděcí předpisy by měly být jakýmsi návodem, kdy člověk, který nějakým způsobem chová, nebo pracuje se zvířaty, tak se podívá, co může, co nemůže, aby měl jistotu, že pokud dodrží ty věci, které jsou stanovené, tak se nedopustí něčeho nekalého, ať už ve vztahu k zákonu, tak samozřejmě i ve vztahu ke zvířatům jako takovým. Myslím si, že v roce 1992, kdy se zákon stal součástí české legislativy, tak to byl významný posun, protože do té doby byla v české legislativě problematika týrání zvířat řešena pouze v § 6, předchůdci dnešního veterinárního zákona, a vlastně celá ochrana zvířat před týráním byla řešena větou "zvířata nesmějí být týrána", což je principiálně správně, ale otázka je, jak to bylo použitelné.

Takže to, že se tento zákon stal součástí české legislativy, byl určitě velice významný počin. Bohužel za ty roky, kdy je v platnosti a kdy se novelizuje, tak se do něj dostala spousta, řekněme, logických i technických nesoudržností. Jsou tam prostě ustanovení, která si odporují. Uvedu takový úsměvný příklad. Vlastně hned na začátku toho zákona se píše, že ten zákon se týká obratlovců. A když se podíváme o pár paragrafů dál, tak tam v tom vymezení, kde říkáme, že máme zvířata zájmová, zvířata hospodářská, zvířata volně žijící a zvířata pokusná, tak u pokusných zvířat najdeme hlavonožce, což prostě obratlovec není. A to je jenom takový úsměvný příklad. Co už tak úsměvné není, že prostě řada lidí, ať už chovatelů, ale i třeba si na to stěžují i lidé z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, pedagogové, že jsou tam ustanovení, která jdou proti sobě, a i jím to způsobuje problémy ve výuce. Takže si myslím, že nastala doba začít se bavit o tom, že bychom se na ten zákon podívali nějak komplexně a zkusili ho nějak novelizovat zásadním způsobem, protože si myslím, že si tato oblast zaslouží mít funkční a srozumitelný zákon na ochranu zvířat proti týrání. A s tím souvisí další věc. Já si myslím, že je samozřejmě správně, že součástí české legislativy, ať už v tomto zákoně, nebo i v občanském zákoníku, je to, že zvíře už není chápáno jako věc, ale jako živá bytost, která cítí utrpení a bolest.

A bylo by dobré, pokud to myslíme vážně, abychom se podívali na celý systém chovu zvířat, na celý systém i státní správy ve vztahu k chovu zvířat a hledali cesty, jak tu ochranu posouvat ještě dál. Tohle je trošičku výzva na kolegy z ostatních stran. Pokud vás tohle téma zajímá, budu rád, kdybychom utvořili třeba nějakou pracovní skupinu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, protože to není jenom o zákonech. To je samozřejmě i o tom, a to je potřeba si říct, pokud chceme více chránit zvířata před týráním a zajistit jim lepší podmínky pro život, tak nás to prostě bude i něco stát. A tohle jsou věci, které musí jít ruku v roce: změny legislativy a zajištění financování. Nechat to jenom na chovatelích, prostě nemyslím si, že by to byla dobrá cesta, obzvlášť pokud se teď mluví o významu například živočišné výroby jako zdroje organické hmoty pro krajinu. Nemyslím si, že by to prostě bylo správně.

A s tím souvisí další a už poslední věc, a to je věc praktická. Veterináři a i lidé, kteří se zabývají ochranou zvířat před týráním si stěžují, že v případě velkých zvířat, jako jsou třeba koně nebo větší hospodářská zvířata, tak i když naleznou nějaký případ týrání, tak vlastně ta zvířata dost často zůstávají u toho trýznitele, u toho chovatele, protože prostě je není kam dát, protože jsou natolik velká, že nejsou volné kapacity, kam by mohly být přemístěny. Když se najde třeba množírna psů nebo koček, ale spíš zejména psů, tak tam zpravidla jsou schopny ty neziskovky si to nějakým způsobem pošetřit a najít kapacity, kam jsou třeba ti pejsci umísťováni, byť to také není ideální, ale u těch velkých zvířat je to skutečně problém. Já jsem se na to ptal i teď v minulém týdnu na zemědělském výboru. Dostal jsem informaci, že Ministerstvo životního prostředí, pana ministra tu teď nevidím, snad plánuje někdy do roku, jestli jsem si to dobře zapamatoval, 2021 udělat nějaké záchytné zařízení pro zvířata v CITESu. A já si myslím, že souběžně s tím bychom se měli bavit i o nějakém záchytném zařízení nebo třeba systému záchytných zařízení i pro další velká zvířata tak, aby skutečně to odhalování případů týrání zvířat bylo dotaženo do konce a ta zvířata prostě nezůstávala v těch špatných podmínkách, kde jsou nalezena.

Tolik jsou moje připomínky k této problematice ochrany zvířat před týráním a já se moc těším na projednávání ve výborech. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kopřiva (Piráti): Premiér Babiš odmítl představit konkrétní návrhy k víceletému finančnímu rámci EU

22:33 Kopřiva (Piráti): Premiér Babiš odmítl představit konkrétní návrhy k víceletému finančnímu rámci EU

Na mimořádném summitu Evropské rady bude projednáván návrh víceletého finančního rámce na období 202…