V článku píše: „Uvedu jeden jediný argument, týkající se obchodu: Předpokládám, že i stoupenci našeho vystoupení z EU chtějí, aby ČR zůstala členem EEA (evropského ekonomického prostoru), stejně jako země EFTA (Norsko či Švýcarsko). To ovšem předpokládá, že drtivá většina eurounijní legislativy (která se týká právě tak či onak vnitřního trhu) zůstane v ČR zachována i po našem vystoupení, které tak na tyto naše závazky nebude mít žádný dopad.“

Jak ale sám již před dvanácti lety napsal v Manifestu českého eurorealismu: „EFTA (vyjma Švýcarska) má podepsanou dohodu s EU o vytvoření Evropského ekonomického prostoru (EEA), také její členové mají plnoprávný přístup na jednotný trh EU. Museli převzít pouze tu část „acquis communautaire“, která se volného trhu bezprostředně týká. Její experti se navíc mohou spolupodílet na vytváření této legislativy.“

Nechme stranou, že se pan Zahradil za těch 12 let nepřišel na to, že European economic area se do češtiny překládá jako Evropský hospodářský prostor (EHP). Všimněte si ale zásadního obratu. V prvním případě píše o „drtivé většině“ zatímco před 12 lety psal o pouze o části, která se „bezprostředně týká volného trhu“.