Podle europoslance a kvestora Evropského parlamentu Marcela Kolaji jde o velké zklamání a promarněnou příležitost jasně v celé Evropě odmítnout autoritářské praktiky, které známe z Číny či Ruska.

“Akt o umělé inteligenci měl mimo jiné zakázat ty nejvíce nebezpečné způsoby využití umělé inteligence a nastavit základní mantinely, za které technologii v zájmu lidských práv prostě pustit nemůžeme. Bohužel v případě biometrických kamer dělá pravý opak. Programy umělé inteligence umí v reálném čase rozpoznávat obličeje a přiřazovat je ke konkrétním lidem. Umožňují v reálném čase sledovat, kdo, kdy a kde je a s kým. V nesprávných rukou jde o děsivý nástroj plošného sledování lidí, což vidíme třeba v dnešním Rusku. Tam jsou nainstalovány třeba v metru a zneužívány ke špehování těch, kdo si dovolí mít 'nesprávný' názor. Pozice Evropského parlamentu požadovala zákaz této technologie, národní vlády ale protlačily pravý opak. V dnešní podobě tak akt o umělé inteligenci de facto vytváří právní rámec pro využívání biometrických kamer. Považuji to za extrémně krátkozraké a riskantní. Zvednout pro takový krok ruku s čistým svědomím prostě nemůžu,” vysvětluje Kolaja, který na legislativě pracoval jako zpravodaj stanoviska ve výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT).