Naváže tak na první část projektu, kdy před dvěma lety nechal nainstalovat 70 plašičů na dvoukilometrovém úseku na Lounsku. Teď vytipují myslivci ve spolupráci s dopravní policií další tři silnice, kam bude umístěno hned 500 kusů těchto zvukových a světelných přístrojů, které mají zabránit střetu se zvěří. Stále jde v rámci České republiky o unikát. Elektronický plašič má fungovat jako doplněk pachových ohradníků.
Zařízení DeerDeter funguje tak, že jeho čidla detekují na vzdálenost zhruba 400 metrů světlomety automobilu a poté spustí směrem od silnice vysokofrekvenční zvuk a světelné signály. Jejich úspěšnost byla na silnici z Vršovic do Chožova při prvním zkoušení takřka stoprocentní. „Za uplynulé roky, kdy jsme silnici sledovali, se zde stalo 40 nehod se zvěří. Po namontování plašičů pouze jedna lehčí nehoda a po jejich odmontování stoupl počet na sedm,“ uvedl Kamil Plíšek z Podřipského zájmového sdružení nájemců honiteb, které pro Ústecký kraj instalaci zajišťuje. Celkem dá do zábran srážkám zvěře s auty kraj 1,2 milionů korun. Elektronické zařízení chtějí myslivci instalovat ještě před letními prázdninami. „Jednáme v tuto chvíli i o spolupráci se Správou a údržbou silnic, kde by mohli pomoci právě s instalací a údržbou zařízení. V tomto množství již nebudou myslivci schopni vše sami zvládnout,“ doplnil náměstek hejtmana pro dopravu Jaroslav Komínek.
A není to jediné rozšíření projektu, Ústecký kraj chce začít jednat i s pojišťovnami o jejich zapojení do financování. Praxe ze zahraničí totiž ukazuje, že plašiče jsou zcela hrazeny právě pojišťovnami, které tak pomohou zamezit pojistným událostem. Jen škody na automobilech se totiž každý rok zvyšují. „Počet nahlášených nehod, ke kterým došlo při štřetu se zvěří stále stoupá. V roce 2017 jich bylo v našem kraji už 1258. Je to dáno hlavně tím, že si lidé pořizují dražší auta, mnohem více je pojišťují a tím jsou tedy tyto nehody i častěji nahlašovány policii,“ přiblížil statistiku šéf krajské dopravní policie Jiří Ušák.
Plašiče reagují až na 300 metrů. Podle myslivců jsou mnohem vhodnější než pachové ohradníky, protože fungují pouze ve chvíli, kdy je poblíž auto, poté se vypnou a zvěř může v klidu přejít silnici. Jsou ale také finančně mnohem náročnější než pachové ohradníky. „Čidla zareagují na světla projíždějícího vozidla a zařízení se uvede v činnost, začne blikat a vydávat vysokofrekvenční zvuk, na který jsou zvířata citlivá. Po projetí auta se zařízení vypne a zvěř může bezpečně přejít silnici," popsal dnes novinářům Kamil Plíšek z Podřipského zájmového sdružení nájemců honiteb.
Do pořízení prvních plašičů před dvěma lety kraj investoval 250.000 korun. Jedno takové zařízení vyjde zhruba na 60 až 70 euro (1500 až 1800 korun). "V době fungování plašičů jsme zabránili škodám odhadem za milion korun," uvedl Plíšek. Ústecký kraj začal instalovat pachové ohradníky k silnicím v roce 2007 jako první v republice. Do nákupu a rozmístění pachových ohradníků a elektronických plašičů nyní investuje 1,2 milionu korun.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
