Dámy a pánové, projekt Opencard stál dodnes hlavní město Prahu, tato tramvajenka a legitimace do knihovny, přes 1,3 miliardy korun a s jeho dědictvím se dnes potýká již druhá politická generace po jejich tvůrcích. Nebudu mluvit dlouho, chci pouze shrnout nejdůležitější fakta, k nimž jsme dospěli.
Komplexní trestní oznámení doktorky Jany Ryšlinkové, o kterém se zmínil pan předseda, poukazovalo na trestnou činnost organizované skupiny skládající se jak z tehdejší politické reprezentace města, tak z pracovníků magistrátu, i ze subjektů vnějších, a záměrem této skupiny byl komplot, podvod, jehož cílem bylo získat neoprávněný zisk z veřejných peněz, státní zástupkyně, resp. příslušné policie, vyšetřovací orgány toto komplexní trestní oznámení rozparcelovaly na dílčí skutky, které následně překvalifikovaly, čímž z komplexního finančního podvodu organizovaného tehdejší politickou reprezentací vznikly zdánlivě nesouvisející dílčí skutky, které byly posléze odkládány. Tím byla vyloučena možnost vyšetřit trestní odpovědnost samosprávných orgánů a vyšetřování se omezilo pouze na podřízené úředníky magistrátu, kteří pouze plnili příkazy svých nadřízených.
Vyšetřování bylo provázeno řadou podivných a nestandardních kroků jak ze strany vyšetřovatelů, policejního orgánu, tak zejména ze strany státního zastupitelství. Vyšetřování bylo obstruováno, blokováno, bržděno. Dozorující státní zástupkyně a její nadřízená přímo ingerovaly do vyšetřování, dávaly pokyny policistům. A s trochou obraznosti lze říci, že zatímco nadřízení vyšetřovatelů házeli vyšetřovatelům pod nohy klacky. Státní zastupitelství jim sypalo do soukolí písek. Vyšetřovací komise dospěla k pochybnostem i o profesionálním nasazení Generální inspekce bezpečnostních sborů, která při vyšetřování postupu policie v kauze Opencard nevzala v úvahu důkazy o jejich nestandardních krocích.
Kapitolou samou o sobě je pak osud osoby z prostředí, která se dobrovolně z vlastní iniciativy přihlásila policii ke spolupráci výměnou za statut utajeného svědka. Jednalo se o úředníka Magistrátu hlavního města Prahy, který poskytl policii cenné informace a důkazy. Policie s ním však řádně procesně nepracovala, identita svědka byla prozrazena. Následně byl samozřejmě vyhozen z práce, obviněn, obžalován a pravomocně odsouzen. Státní zástupkyně přitom uvedla soud v omyl, kdy v závěrečné řeči prohlásila, že tento člověk nespolupracoval s policií, ačkoliv musela dobře vědět, že spolupracoval a byl to právě on, který policii upozornil na důležité informace a tímto ho zásadním způsobem poškodila.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


