Pane předsedající, paní a pánové,

vzhledem k hlasové indispozici jenom krátké vystoupení. Víte já už jsem u tohoto tématu velmi aktivně pracovně dvacet let a dvacet let padají jedny a ty samé argumenty jak z té strany sporu, tak z té strany sporu a pořád je to jakoby nerozhodně, anebo těsně před dosažením cíle dojde tu k volbám, tu k nějaké obstrukci ze strany kterékoliv hladiny nebo úrovně té veřejné moci, která zabrání tomu poslednímu doklapnutí.

Já jsem přesvědčen o tom, že není zaplevelující či zbytečný, protože jestliže i akurátní Němci jej mají ve svém právním řádu, a přiznám se, že jako jeden z dlouholetých pracovníků a spolupracovníků na této tematice vím, že za základ při vypracování návrhu byl právě brán německý zahrádkářský zákon, tak si myslím, že prostě v podobném kulturním prostředí je na místě i u nás. Vůbec si nemyslím, že z něho má zůstat to vykastrované torzo, které sem přišlo ze Senátu, nejen pro ty věci, o kterých je tady řeč, ale také proto, že to téma, ten návrh, ta úprava, která přišla do Senátu ze Sněmovny, má i svůj velký symbolický význam. Zahrádkářství prožívá jistý boom zejména ve městech a buďme rádi, že mladí lidé, mladé rodiny se dávají do takzvaného komunitního zahrádkaření, že se znovu objevuje ono kouzlo čistých doma vypěstovaných rostlin s hrdostí na svoji práci a na svoje výsledky. A já ten symbolický význam spatřuji nejen pro zahrádkáře, ale jako předseda podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství ho spatřuji i pro ty myslivce, i pro ty včelaře, i pro ty chovatele, i pro ty zahrádkáře, prostě pro všecky typy této činnosti, která je tak či onak blíže či méně blíže spojena s přírodou a její citlivou kultivací lidskou činností v zájmovém okruhu velmi užitečném. O tom tady byla mnohokrát řeč.