Ještě jednou k Pompeovi z jiné strany: pro tenčící se počty příznivců USA v českých zemích, zněla Pompeova slova v Senátu jako rajská hudba z dob minulých. Dříve by podobný projev asi tolik nezaujal, protože to byl po listopadu 89 "standard". Jenže lži, frustrace části generace, které sebral socialismus roky potřebné na vybudování zázemí pro klidný důchod, hloupost a úpadek politické kultury a v neposlední řadě nepotrestané a pardonované zlo z éry vlády komunistů, přineslo současný marast a zmatek nejen do našeho života, ale i do myslí řady našich spoluobčanů.

Zastánci nejhoršího prezidenta posledních dekád nelenili, a začali Pompeova slova napadat a spílat mu za "neúctu" k naší "hlavě státu". Myslím, že Pompeo "hlavu" státu vůbec neurazil. Musel se asi dost přemáhat, aby se s touhle smutnou realitou současné české politiky vůbec potkal. Každý politik má mít dost soudnosti, aby přiznal a vyvodil pro sebe i pro zemi závěry ze skutečnosti, že už není schopen úřad plnohodnotně vykonávat. Ale hledat i v minulosti soudnost u Zemana je asi jako hledat šafrán na Karlově náměstí.