Ministr Brabec: Nesouhlasné stanovisko k polskému záměru rozšířit těžbu na dole Turow

17.11.2019 21:33

Ministerstvo životního prostředí vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou nesouhlasné stanovisko České republiky k záměru „Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów“, který chce realizovat v následujících letech polská energetická společnost PGE u českých hranic na Liberecku.

Ministr Brabec: Nesouhlasné stanovisko k polskému záměru rozšířit těžbu na dole Turow
Foto: Hans Štembera
Popisek: Richard Brabec

„Stanovisko za Českou republiku je nesouhlasné. Doplněny jsou ale také podmínky, vytvořené ve spolupráci s geology, krajem, obcemi i odbornou veřejností, a Libereckým krajem odsouhlasené, které jsou pro nás absolutně nepřekročitelné, kdyby se Polsko rozhodlo i přes náš nesouhlas v těžbě na Turowě pokračovat,“ uvedl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec.

Podmínky, které představují soubor opatření na ochranu občanů České republiky před negativními vlivy těžby, zahrnují v oblasti ochrany vod zejména realizaci těsnící stěny, která zamezí odtékání podzemní vody z kvartérního kolektoru do dolu a je hlavním navrženým opatřením pro ochranu vod na českém území. Velmi důležitý je požadavek na předložení projektové dokumentace a detailních parametrů této těsnící stěny pro posouzení její účinnosti a požadavek na dlouhodobý monitoring hladin podzemních vod v oblasti Hrádecka. Zásadní je dále požadavek na finanční kompenzace případných škod, pokud by na území ČR vznikly nebo také zajištění náhradního zásobování pitnou vodou obcí v případě, že bude prokázáno, že ztráta podzemní vody je způsobena činností dolu.

V oblasti hluku je mezi podmínkami stanoveno doplnění meřícího bodu polské monitorovací sítě, který bude umístěn nejblíže státní hranici s Českou republikou a bude tak poskytovat nejvíce reprezentativní údaje o vlivu dolu na české území. Nejen za účelem minimalizace hluku, ale vlivů na ovzduší a krajinný ráz České republiky byla stanovena povinnost výstavby ochranného valu u Uhelné.

Další nezbytnou a zásadní podmínkou je zpracování post-projektové analýzy, která posoudí účinnost stanovených podmínek pro ochranu ČR. Vydáním stanoviska byl dnes završený mezistátní proces EIA, který trval od roku 2015 a do kterého se zapojila kromě veřejnosti i řada českých odborných subjektů. Na základě předložených podkladů polskou stranou v rámci procesu EIA, vyjádření obdržených v průběhu procesu EIA od obcí, kraje, nevládních organizací i veřejnosti a informací získaných na mezistátních konzultací vydalo MŽP nesouhlasné stanovisko České republiky pro tento konkrétní záměr.

Celé stanovisko najdete ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Síkela: Nejlepším zákonem roku 2023 pro byznys je novela, která zavádí sdílení elektřiny

16:21 Ministr Síkela: Nejlepším zákonem roku 2023 pro byznys je novela, která zavádí sdílení elektřiny

Novela energetického zákona LEX OZE II z dílny Ministerstva průmyslu obchodu (MPO), která zavádí sdí…