Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte, abych vás seznámil s vládním návrhem zákona o některých opatřeních, a to ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru.

Jedná se o zákon, který se bezprostředně týká těch, kteří jsou ve vztahu jakožto nájemník vůči pronajímateli, a to těch nájemníků, kteří byli usnesením vlády, nařízením, odstaveni od svých živností, od svého podnikání, jinými slovy, to jsou ti, kteří museli v průběhu března zavřít svoje provozovny. V drtivé většině se jednalo o provozovny maloobchodu, případně provozovny služeb. V návrhu tohoto zákona vycházíme z možnosti částečného ulevení těmto nájemníkům, kteří jsou dnes v situaci, že mají příjmy na úrovni nula, ačkoliv pochopitelně mají náklady, které musí vynakládat. Je pravdou to, že ty náklady se jim částečně zmírňují, anebo se jim budou moci zmírňovat tím, že budou moci kompenzovat mzdy, a to ve výši 80 % ze superhrubé mzdy pro zaměstnance, kteří v těch prodejnách byli, nebo by byli, a kteří jsou v tuto chvíli ve vztahu sice závislém, nicméně jsou doma.

Současně pokud by se nejednalo tedy o právnické osoby, tak mohou využívat různé benefity, které jim nabízíme v rámci osob samostatně výdělečně činných, ať už tedy těch 25 tisíc, nebo úlevy na sociálním, zdravotním, v případě ošetřovné. Ale v každém případě nájemné je jedním ze základních nákladů, významných nákladů, a je pravdou, že se tyto firmy dostávají do velkých problémů. Je třeba korektně říct, že pronajímatelé se jim snaží v řadě případů skutečně vycházet vstříc. Není to nicméně možné paušalizovat, někdy ten pronajímatel se chová velmi korektně, dokáže se domluvit s tím nájemníkem na odkladu, někdy mu třeba i odpustí částečně, někdy se s ním nedohodne. My fakticky tímto zákonem se snažíme nějakou prostě, řekněme legislativní úrovní sladit ten režim tak, že do určité míry to, co se dnes děje, tak tomu dáváme nějaký zákonný rámec.

Může být pochopitelně argument, proč do toho vstupujeme. Vstupujeme do toho právě proto, že i kdyby bylo jenom 20 %, 25 - a nemáme to číslo, 30 těch pronajímatelů, kteří se nedomluví s tím nájemníkem, tak ten nájemník by nikoliv vinou vlastních ekonomických problémů způsobených svojí nedovedností, ale tím, že prostě je v situaci, ve které je v rámci koronaviru a nemůže provozovat, tak by pravděpodobně skončil, možná zkrachoval. My jsme se nechali inspirovat německým modelem. Troufám si tvrdit, že jsme ho opsali téměř shodně, kdy na rozdíl třeba od toho polského modelu, který je poměrně, troufám si tvrdit, skoro brutální vůči těm pronajímatelům, tak ten německý model umožňuje v režimu tři měsíce plus případně další tři měsíce, aby nájemník zažádal svého pronajímatele - a pokud ten pronajímatel, a předloží mu to, že je neschopen splácet v důsledku koronaviru, tak ten pronajímatel mu nemůže v té době dát výpověď.