Ministr Jurečka: Všem, kteří podporu a pomoc budou potřebovat, tak ji poskytneme

Děkuji. Dobré dopoledne, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já velmi rád vystoupím k tomuto tématu, protože si myslím, že to téma je opravdu velmi aktuální. Je potřeba o něm hovořit a je potřeba také říkat, jaké jsou příčiny, proč ten stav je takový jaký je, co se pro to dalo udělat a co se pro to dělá a jakým způsobem můžeme lidem v České republice, ale i firmám pomoci zvládnout tu energetickou krizi, její dopady na domácnosti a na firmy.

Já začnu tou aktuální částí a tedy určitým shrnutím toho, co naše vláda od začátku svého mandátu v této věci aktivně koná a co se už podařilo zrealizovat a co nás ještě čeká. Začnu tím, že od jmenování 17. prosince loňského roku jsme opravdu velmi aktivně přistoupili k tomu, jakým způsobem domácnostem v České republice pomoci. A my jsme k tomu přistoupili tak, že chceme opravdu pomoci adresně konkrétním lidem, domácnostem v České republice, kteří tu pomoc opravdu potřebují.

Tady paní poslankyně Schillerová hovořila o tom, co navrhovala vláda, ve které ona byla ministryní financí, v rámci toho odpuštění nebo snížení DPH nebo v rámci odpuštění části zeleného bonusu. Jenom je potřeba u této zmiňované formy pomoci zmínit to, že těm, kteří ten problém opravdu mají, tak těm to řešení nabízí z 20 %. Prostě to, jestli někomu snížíte nebo odpustíte DPH, je maximálně řešení z 21 % a ten stát, daňového poplatníka by to zatížilo výpadkem příjmů mezi zhruba 25, možná až 40 miliardami korun ročně.

Jsme v situaci, kdy státní kasa je bohužel, je bohužel prázdná, zadlužení za poslední 2 roky je více než 836 miliard korun. Toto všechno budeme muset jednou zaplatit. Ano, argumentuje se tady covidem, ale je potřeba připomenout, že na covidovou pomoc, covidová opatření šla necelá polovina této částky oproti jiným státům, kdy například Rakousko, když se zadlužilo v roce 2020 opravdu také velkým dluhem, tak na tu přímou pomoc firmám, domácnostem to Rakousko dalo 75 % toho dluhu. U nás to nebyla ani polovina.

Takže je potřeba toto brát v potaz, že prostě nejsme v ekonomické kondici a situaci, abychom mohli říci a já musím říct, že každý politik, každý politik by si byl přál býti poslem dobrých zpráv a v situaci, kdy by tady byl přebytkový rozpočet, přijít a říct - občané, my vám tady necháme navíc 20, 30, 40 miliard korun, protože si to můžeme dovolit a nebude to muset v budoucnu nikdo z vás ani z vašich dětí platit. Je potřeba si jasně říci, když pomáháme, z jakých peněz pomáháme. Jsou to peníze, které si musíme půjčit. Jsme v situaci, kdy poté, co jsme převzali jako nová vláda tuto zemi, 99 % všech příjmů do státního rozpočtu je automaticky už mandatorními výdaji zavázáno. Cokoliv nad tyto mandatorní výdaje chceme realizovat, děláme na dluh nás a našich dětí, budoucích daňových poplatníků.

A dluhová služba není zadarmo, náklady na dluhovou službu rostou, v letošním roce to bude navíc dalších 5 miliard korun. To je potřeba reálně říci, reálně říci lidem. Nejsou tady peníze nějakého státního veřejného rozpočtu, jsou to peníze všech daňových poplatníků v České republice. Jsou to peníze, které každý z nich každým nákupem, každou výplatou do toho státního rozpočtu odvádí. Proto, proto jsme v téhle situaci řekli, nechceme roztáčet dál tu dluhovou spirálu, díky které mimochodem přispívá a přispěla ta minulá vláda, k roztočení kol inflace v České republice.

A řekli jsme, chceme jít cestou té adresné, konkrétní pomoci, proto jsme během třech týdnů v lednu - já tady chci poděkovat i opozici - ve spolupráci, bez obstrukcí s opozicí udělali novelu zákona o státní sociální podpoře, kde jsme rozšířili ten okruh možných příjemců této formy podpory a zvýšili jsme ty limity, které umožní větší finanční podporu obyvatelům, které umožní větší finanční podporu obyvatelům, domácnostem pro tu konkrétní adresnou pomoc, kdy si oni mohou požádat v rámci příspěvku na bydlení. Pokud nestačí ta pomoc ve formě příspěvku na bydlení, tak jsou potom ještě další dva instituty, a to je ve specifických režimech doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Já si dovolím tady jenom stručně shrnout to, co už dneska víme, a to je počet nových žádostí, které byly podány, připomínám, že to byly žádosti především podané v posledních 2,5 týdnech, protože ta novela zákona s těmi upravenými normativy vešla v účinnost 28. ledna, poté podávali občané především ty žádosti, protože už mohli žádat na základě toho vyššího normativu. A to shrnutí je, že je to více než 21 tisíc nově podaných žádostí k těm zhruba 140 tisícům, které byly v lednu vyplaceny, a ta průměrná výše podpory, toho příspěvku na bydlení za leden je 3 798 korun.

To je potřeba vnímat a vidět, že se snažíme udělat maximum pro to ve spolupráci s mnoha dalšími subjekty, aby se dostaly k lidem informace o tom, kde, jakou formou a co k tomu je potřeba, (aby) mohli požádat o ten příspěvek na bydlení. (Ukazuje materiál.) Já tady znovu i využiji toho, že tady shrnuji i ty informace, kam je možné se obrátit, ať už elektronickou formou nebo telefonicky, na bezplatnou linku a samozřejmě případně potom fyzicky na kontaktní pracoviště úřadů práce.

Ano, já jsem si vědom toho, že není všechno úplně jednoduché a optimální, jak by si člověk představoval, ale musím říct, že když se dneska člověk podívá na náš web Ministerstva práce a sociálních věcí, tak je tady druhá záložka, kde dostane ty základní informace a může si i na kalkulačce, která je k tomu udělána, namodelovat, zdali na tu formu pomoci přes příspěvek na bydlení ten člověk dosáhne a v jaké výši. Stačí vyplnit pár jednoduchých údajů, bydliště, počet lidí v domácnosti, jaké má příjmy, jaké má náklady na bydlení a dostane orientační částku, kterou by měl potom následně získat.

Ano, nejsem nadšen z toho, že ten systém nefunguje tak ideálně, aby si mohl brát údaje o lidech například z Registru obyvatel a podobně, nicméně já jsem ten stav zdědil

za působení předchozích 8 let, kdy na tom resortu byli politici z řad sociální demokracie a bohužel tady se omlouvám občanům České republiky, daňovým poplatníkům, že prostě ten systém provazby nul a jedniček, tedy toku dat mezi jednotlivými systémy, prostě není nastaven a i když lidé vyplní na tom webovém portálu ty údaje a ty potřebné přílohy do té žádosti, tak nakonec stejně ten úředník nebo úřednice na úřadech práce to musí vytisknout a přepsat to do toho systému, protože prostě ty nuly a jedničky se nám tam neumí přemigrovat.

To je něco, na čem chci rozhodně pracovat, to beru jako rychlou a vážnou výzvu udělat i nějakou formu třeba provizorního řešení strojového zpracování těchto dat, ale s tím si my musíme poradit. Samozřejmě hledáme ještě i cesty na základě připomínek veřejnosti a já vnímám i to, co říkají tady kolegové z ostatních politických stran, jak i ve stávajícím systému a ve stávající legislativě ještě zjednodušit ten systém té podpory a té administrace. Pracujeme na tom, věřím, že se ještě v té věci dokážeme posunout dál. Co je podstatné, ten velký nárůst očekáváme ze strany žadatelů především potom v průběhu února, března až dubna, kdy budou nabíhat jednak ti lidé, kteří finálně odejdou od dodavatelů poslední instance, (bude?) potřeba dotáhnout ta vyúčtování, je to dneska více než 30 tisíc lidí, kteří nám tam zůstávají, a budou samozřejmě se na nás obracet ti, kteří dostali ty nové smlouvy, nové tarify a budou potřebovat pomoct s tou úhradou. Pracujeme na tom, tento týden máme dohodu s dodavateli poslední instance v tom slova smyslu, že využijeme legislativní úpravy, kterou nám legislativa dává, a oslovíme konkrétně fyzicky ty odběratele, kteří jsou u dodavatelů poslední instance, protože jim se krátí ta lhůta, do poloviny dubna se to ukončí, nemohou už tam být déle než těch 6 měsíců a pracujeme na tom, abychom je cíleně, konkrétně, osobně oslovili, aby se tito lidé nedostali do problémů, že budou odpojeni.

Tímto vyzývám, apeluji, na všechny, kteří dneska ještě jsou u dodavatele poslední instance a neudělali to, že by se přesunuli a měli už smlouvu s novým dodavatelem, nebo byli ve standardním režimu.

Takže to je shrnutí teď těch věcí, které proběhly. Samozřejmě je pro nás velmi důležité - a tady jsem rád za veškerou součinnost, podporu, médií i některých vás, kolegyň a kolegů, kteří tu formu pomoci sdílíte na sociálních sítích, abychom s lidmi komunikovali, aby lidé dostali tu informaci, kde a jak mohou o tu podporu požádat. My v té věci jsme aktivní, udělali jsme oslovení přes úřady práce na klienty, které úřady práce mají.

Teď rozjíždíme tím, že budeme rozesílat výplatu, výměru, nových důchodů, tak vůči všem poživatelům důchodů v České republice, kromě té výměry, půjde i informace o tom, kam, jakou formou, se mohou obracet a jakou formu pomoci mohou očekávat. Což je zhruba někde ke třem milionům lidí. Dále jsme v únoru po dohodě s Českou poštou udělali oslovení všech domácností, které dostávají SIPO, tak i oni dostali tu informaci.

Pracujeme také se sociálními sítěmi a s inzercí. Vidíme data na té naší online kalkulačce, kdy více, než 280 tisíc lidí tu kalkulačku využilo. Takže i oni mají tuto informaci o tom, že nějakým způsobem už si modulovali, jakou formu pomoci by případně oni mohli získat.

Nabízíme i jednoduchý formulář, který mohou lidé vyplnit z hlediska zplnomocnění tak, že ti, kteří mají problém nějakým způsobem s vyplněním, podáním, té žádosti, mohou to zplnomocnění dát například svým dětem, vnoučatům. Snažíme se i v tomto hledat ten klientský a lepší přístup.

To jsou všechno věci, které běží. Snažíme se, aby se ta informace se k těm lidem dostala opakovaně, aby opravdu se nebáli, neměli žádný stud, ostych, ale prostě když mají problém s tím zaplacením, aby tu podporu a formu, která byla zvolena, využili.

Nejsme tady limitováni žádným finančním objemem. Jasně jsme jako vláda řekli - všem, všem, kteří tu podporu a pomoc budou potřebovat, tak ji poskytneme. Je to pro nás opravdu důležité a děláme maximum pro to, aby se tak stalo i ve spolupráci s obcemi, městy. Mnoho starostů se snaží aktivně i přes své kolegy na těch městech a magistrátech oslovovat tu občany, kteří tu pomoc potřebují. Na všechny obce a města ta informace, včetně těch informačních letáků šla.

Takže tolik k té aktuální agendě, která v tento okamžik a v těchto dnech opravdu funguje a běží. Já se možná dostanu krátce i k tomu řešení středně a dlouhodobému. Je samozřejmě pro nás důležité, aby ti lidé dokázali udělat taková opatření ve svých domácnostech, že dokážou snížit ty energetické úspory, dokážou se například zabezpečit jiným energetickým zdrojem. Proto jsem oslovil i paní ministryni životního prostředí, jak upravit dotační podmínky a přiblížit je i lidem, kteří jsou dneska například žadatelé příspěvku na bydlení, aby i nízkopříjmové domácnosti, domácnosti, které mají problém s tím, aby dosáhli na ty běžné podmínky dotačních titulů, abychom hledali cesty, jak ty podmínky upravit, jak zlepši kofinancování, aby tito lidé měli šanci opravdu se dostat do té situace, že budou mít dům zateplený, budou mít v budoucnu fotovoltaiku na střeše, využít třeba tepelné čerpadlo.

Tohle má smysl. Dlouhodobě nepřispívat těm lidem každý měsíc nemalou částkou ze státního rozpočtu, ale najít cestu pro ně jasného, dlouhodobého, smysluplného řešení. To znamená, aby oni sami byli více energeticky soběstační, aby oni snížili dlouhodobě náklady na své energetické potřeby ve svých domácnostech nebo bytech. To je nějaká cesta, kterou bychom chtěli více využít a více směřovat.

Já si dovolím ještě potom poznámku na některé kritické poznámky, které tady zaznívaly. Je velkou škodou - a já jsem byl v minulém volebním období členem hospodářského výboru, že tady se dva a půl roku čekalo na velkou novelu energetického zákona, která by opravdu lépe řešila právě i otázku dozoru nad energetickým trhem, která by byla určitou pojistkou a prevencí. Aby se nestalo to, co se loni na podzim stalo.

Myslím si, že to je škoda, že se tady promarnil tento čas. Bylo to v plánu, měla se ta novela udělat. Chápu, že přišel covid. Doufám, že se podaří dohnat tento dluh, který tady z minulosti je. Je potřeba také připomenout to, že za ty poslední čtyři roky se nepodařilo ve větší míře nastartovat podporu obnovitelných zdrojů opravdu pro široké spektrum domácností. Když se podíváte, kolik bylo těch domácností podpořeno, jsou to ročně stovky.

Ta ambice má být, že opravdu dáme šanci těm lidem, kteří mají střechy, fasády, kde ta fotovoltaika může být, tak aby tam byla. Aby to nebyla výsada bohatých, výsada těch, kteří prostě si tohle, jak se říká, vyběhají, vydupou. Ale opravdu pro široké spektrum domácností v České republice byla dosažitelná fotovoltaika, byly dosažitelné obnovitelné zdroje za rozumných podmínek, aby dokázaly ten potenciál, který v České republice je, tyto domácnosti lépe využívat.

Takže k tomu se určitě budeme snažit směřovat. Vláda to má v programovém prohlášení. Vláda má v programovém prohlášení i ty věci, které souvisí s tím transparentním, řekněme, bezpečnějším energetickým trhem. Samozřejmě jednali jsme o tom na vládě opakovaně. I pan premiér vnímá tu důležitost hledat to řešení nejenom na úrovni národní, ale i na úrovni Evropské unie. Protože energetická bezpečnost, řekněme, i cenová dostupnost energií, je extrémně důležitou věcí pro to, abychom jako Evropská unie, jako Česká republika bezpečně fungovali, nebyli nikomu vazalem. Tyto věci budou určitě strategickými otázkami nejenom v národní, ale i v té zahraniční politice. Protože tady máme už mnoho momentů, ze kterých je potřeba se poučit a ty chyby neopakovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)