Vážené kolegyně, vážení kolegové,

přečetl jsem si ve stenozáznamu včerejší vystoupení předsedy opozice pana poslance Andreje Babiše a dovolte mi, abych z tohoto místa ocenil zejména práci stenografů, protože to je opravdu velmi složité. Nejdřív jsem měl za to, že to je strukturovaný projev a zkusím použít nějaké argumenty pro nebo proti, dát fakta proti faktům. Zjistil jsem, že to úplně možné není či spíše, že je to úplně nemožné.

Zkusme se na to podívat trošku obecně. Je poměrně úsměvné, že člověk, jehož některé hlášky v politice zlidověly, který tady křičel: nikdy neodstoupím, nikdy neodstoupím, pamatujte si, nikdy, nikdy - vyzývá někoho k odstoupení. Možná by mohl začít u sebe. Ale to by se mu nelíbilo, to by se nelíbilo ani členům jeho hnutí.

Člověk, který tady někomu vyčítá, že se s někým potkal, člověk, který je obžalovaný. To nejsou novinové články, to nejsou novinové titulky, to je fakt. Já samozřejmě nevím, jak ten soud dopadne, a nebudu komentovat probíhající soudní řízení, ale samotný fakt, že premiérem byl člověk, který byl nejdřív obviněný, teď je obžalovaný a on má tu odvahu tady někoho vyzývat k rezignaci a do toho zrcadla se prostě nepodívá.

Stává se nám tady, a je to velmi nebezpečné, když slova dostanou jiný obsah, než ve skutečnosti mají. Když se na to podíváte a s chladnou hlavou si přečte nebo poslechnete - přečtete si zpátky to, co říkal pan poslanec Babiš dneska, tak to byla skoro jedna urážka za druhou a přitom říká, vy mě tady urážíte. Ale on je v tom oboru naprostý mistr. A ještě mu za to tleskají. Je to člověk, který tady - já nevím, jestli lže ze sportu, anebo už je bájný baron Prášil, že přesvědčí sám sebe, a pak je velmi přesvědčivý, když ty lži neustále šíří. Tak zkusme aspoň pár reakcí na to, co tady říkal.