Ministryně Dostálová: Dovolím si požádat, abychom nechali úředníky pracovat

04.06.2019 18:31

Projev na 30. schůzi Poslanecké sněmovny 4. června 2019 k auditu dotací Agrofertu

Ministryně Dostálová: Dovolím si požádat, abychom nechali úředníky pracovat
Foto: archiv kandidátky
Popisek: Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Vážený pane předsedo, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci,

musím říci, že mě skutečně trošičku děsí mediální prostředí, ale i vyjádření některých kolegů poslanců a vede mě to k závěru, že skutečně se moc neví, jak v České republice celý proces přípravy a implementace programového období funguje. Pokud si tedy někdo dělá závěry, aniž by celé tyto procesy znal, tak je to opravdu zavádějící.

Dovolte mi tedy, abych vám právě udělala takový malý exkurz, takové malé seznámení s tím, jak to u nás funguje. Je to i fér vůči veřejnosti, aby si sama mohla udělat některé závěry, pokud se dostane k takovýmto mediálním výstupům, jako je uniklý předběžný audit, a samozřejmě by měli vědět, o čem vlastně čtou.

Co se týká samotného vyjednávání a schvalování programů a metodického procesu, proces přípravy programů probíhal od začátku souběžně na úrovni Evropské unie i na národní úrovni. Přípravou a vyjednávání Dohody o partnerství usnesením vlády byl pověřen národní orgán pro koordinaci, rovněž přípravou budoucích programových období. Programové období začalo v roce 2014 a končí v roce 2020. Nové programové období pak začíná v roce 2021 a končí v roce 2027. Tento proces, to znamená ještě před rokem 2014, začal nejdříve neformální přípravou programových dokumentů a neformálním vyjednáváním s Evropskou komisí. Poté začalo formální vyjednávání s Evropskou komisí, kdy nejprve byla v dubnu 2014 schválena Dohoda o partnerství a následně pak v průběhu června 2014 všechny operační programy vládou České republiky. Souběžně pak započala příprava metodického prostředí, kdy jako první byla schválena koncepce jednotného metodického prostředí, která představovala dokument, který určil základní strategii přípravy metodického prostředí implementace programů a poskytování podpor z Evropských strukturálních a investičních fondů na programové období 2014 až 2020.

V jednotlivých balíčcích pak byly schvalovány jednotlivé metodické pokyny a metodická doporučení, která nastavují pravidla pro zajištění řádné a efektivní implementace programů v programovém období 2014 až 2020. Pravidla jsou stanovena jak legislativou, tak i metodickými dokumenty a jsou přenášeny řídícími orgány do jejich řídící dokumentace, tedy operačního manuálu, který představuje základní rámec postupu řídícího orgánu, tak i příručky pro žadatele a příjemce, která stanoví základní pravidla pro implementace z úrovně žadatelů a příjemců.

Kompetence a povinnosti řídících orgánů jsou dány tzv. evropským obecným nařízením Evropského parlamentu a Evropské rady. Pokud si chcete zapsat číslo, tak je to 1303/2013, vydaného 17. 12. 2013. Pokud veřejnost neustále slyší v médiích řídící orgán struktury, vůbec nemá asi povědomí, kolik vlastně těch operačních programů se strukturou řídících orgánů máme. Tak tedy máme:

Operační program Podnikání, inovace, konkurenceschopnost, jehož řídící orgán je na Ministerstvu průmyslu a obchodu;

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, řídící orgán je na Ministerstvu školství;

Operační program Zaměstnanost, řídící orgán na Ministerstvu práce a sociálních věcí;

Operační program Doprava, řídící orgán na Ministerstvu dopravy;

Operační program Životní prostředí, řídící orgán na Ministerstvu životního prostředí;

Integrovaný regionální operační program, řídící orgán na Ministerstvu pro místní rozvoj;

Operační program Praha - pól růstu, řídící orgán Magistrát hlavního města Prahy;

Operační program Technická pomoc, řídící orgán Ministerstvo pro místní rozvoj;

Operační program Rybářství, Ministerstvo zemědělství

a Program rozvoje venkova, Ministerstvo zemědělství.

Tady sami vidíte, že skutečně operačních programů je hodně, a proto byla určena role národnímu orgánu pro koordinaci tak, aby se samozřejmě s řídicími orgány koordinovalo metodické prostředí.

Co se týká procesu a výběru projektů, cílem je na základě výsledků hodnocení projektů vybrat transparentně kvalitní projekty, které budou naplňovat cíle programu. Řídicí orgán vyhlásí výzvu na podporovanou aktivitu a následně po podání projektu probíhá proces hodnocení a výběru projektů. Samotný proces schvalování musí být přehledně popsán řídicí dokumentaci programu, včetně vymezení lhůt, rolí a pravomocí osob, které činnosti zabezpečují. Nic není anonymní.

Řídicí orgán vypracuje metodiku pro hodnocení a výběr projektů a kritéria pro hodnocení projektů, na základě kterých bude posuzována kvalita projektů a jejich přínos k cíli programu. Kritéria musí být srozumitelná, vyhodnotitelná, prostřednictvím kritérií musí být ověřena účelnost, potřebnost, efektivnost, hospodárnost a proveditelnost projektu. Tato kritéria a metodiku schvaluje monitorovací výbor. Monitorovací výbor je složen ze zástupců řídicího orgánu, zástupců žadatelů, partnerů, neziskových organizací, národního orgánu pro koordinaci a Evropské komise a následně je zveřejněna samozřejmě na webových stránkách programu. Vše je tedy transparentní.

Řídicí orgán musí v rámci metodiky stanovit, kdo bude zajišťovat hodnoticí kritéria v jednotlivých fázích hodnocení a výběru projektů, zda se využijí interní či externí odborníci na danou oblast, popřípadě lze zvolit i kolektivní orgány, tzn. hodnoticí a výběrovou komisi. Všichni hodnotitelé a členové komisí podepisují čestné prohlášení o nezávislosti, nestrannosti, nepodjatosti a etický kodex před zahájením hodnocení. V rámci hodnocení je vždy dodrženo pravidlo čtyř očí, což znamená, že na hodnocení se vždy podílejí dvě nezávislé osoby. Podmínkou pro výběr projektů je splnění stanovených podmínek a dostupné finanční prostředky na danou aktivitu. Po vydání právních aktů následuje realizace projektu, včetně proplácení a vyúčtování způsobilých výdajů projektů na základě žádostí o platbu ze strany příjemců, u kterých řídicí orgán kontroluje, zda jsou nároky příjemce oprávněné. Řídicí orgán s výjimkou programu rozvoje venkova, který je administrován v rámci společné zemědělské politiky prostřednictvím platební agentury, jejíž roli plní Státní zemědělský intervenční fond - ostatní řídicí orgány po proplacení a vyúčtování žádosti o platbu předkládají projekty s prostředky v tzv. souhrnných žádostech na platební a certifikační orgán, který následně tyto finanční prostředky certifikuje. Certifikace výdajů se povinně provádí před zasláním každé žádosti o průběžnou platbu pro daný program do Evropské komise. Po provedení certifikace se do Evropské komise odesílá žádost o průběžnou platbu. Evropská komise ji následně proplácí na účet Ministerstva financí. V průběhu celého procesu může docházet ke korekci požadovaných výdajů, ať již ze strany řídicího orgánu, platebního a certifikačního orgánu v průběhu certifikace a v závěru je možná korekce i ze strany Evropské komise.

Co se týká samotného auditu, co vlastně bude následovat. Proces auditu skutečně není nic ojedinělého, v čem by Česká republika neměla žádnou zkušenost. Probíhá to tak, že Evropská komise zašle stálému zastoupení České republiky při Evropské unii dopis obsahující návrh auditní zprávy. Nejprve bývá zaslána anglická verze. Následně je státnímu zastoupení v Bruselu zaslán dopis s návrhem auditní zprávy v českém znění, kde je určen termín, do kdy se musí členský stát vyjádřit. Lhůta pro zaslání odpovědi je nejčastěji dva měsíce od doručení české verze. V případě tohoto návrhu žádná lhůta zatím neběží. Jde o předběžný návrh, který Evropská komise zaslala.

Musím ale říci a ráda bych zde upozornila na velmi nestandardní postup v tomto případě ze strany Evropské komise. Návrh zprávy byl stálému zastoupení doručen pouze v papírové podobě, nikoliv elektronicky. To se ještě nikdy nestalo, což samozřejmě ta elektrická verze bývá běžný postup. Stálé zastoupení tuto papírovou podobu naskenovalo a pomocí systému ji odeslalo České republice. Zpráva není nikým podepsána, současné chvíli tak ani nemáme jistotu, kdo se na zpracování zprávy podílel. Rovněž nejsou uvedeni adresáti. Jedná se tedy opravdu o velmi zvláštní způsob komunikace a doufám, že to je skutečně první a poslední renonc ze strany Evropské komise.

Národní orgán pro koordinaci následně vypracuje harmonogram pro přípravu reakce České republiky a v součinnosti s ostatními dotčenými orgány vypracuje odpověď na návrh auditní zprávy. Jakmile bude reakce vyhotovena, bude zaslána státnímu zastoupení v Bruselu, který ji diplomatickou cestou předá Evropské komisi. Evropská komise následně vypracuje závěrečnou auditní zprávu, ve které by měla být zohledněna reakce České strany. Závěrečná auditní zpráva je pro národní orgán pro koordinaci klíčová z hlediska vyhodnocení dopadu jednotlivých zjištění. Není výjimkou, a tady podtrhuji, není výjimkou, že auditoři Evropské komise znění zprávy na základě zaslaných připomínek upraví.

Dovoluji si ještě tady upozornit na některé věci, že samozřejmě, pokud jde o obsah zprávy, tak opravdu zdůrazňuji, že dle informací od národního orgánu pro koordinaci jsou veškeré nastavené postupy a metodická úprava poskytování dotací České republiky v souladu s veškerými zákonnými požadavky. Zdůrazňuji, že metodická úprava nemůže upravovat povinnosti nad rámec zákonné úpravy, ani je zpřísňovat. Samotná kontrola poskytování dotací je v gesci řídicích orgánů jednotlivých operačních programů. Ministerstvo pro místní rozvoj, ani národní orgán pro koordinaci není orgánem, který by vykonával kontrolu nad poskytováním dotací ze strany řídicích orgánů. Kontrolu provádí zejména samotné řídicí orgány, auditní orgán, Evropská komise, popřípadě Evropský účetní dvůr. V tomto kontextu mám za to, že nedošlo ke zpochybnění důvěryhodnosti nastavení systému České republiky.

Dále bych ráda uvedla, že programy v tomto programovém období prošly tzv. auditem designace, neboli auditem shody, a to znamená, že ze strany Evropské komise došlo i navíc k jednotlivým reauditům těchto auditů. Od začátku období pak probíhají další audity Evropské komise, které mimo jiné auditují i proces hodnocení a výběr projektů. V žádném, opakuji v žádném, z dosavadních auditů pak Evropská komise neidentifikovala pochybení v nastaveném procesu poskytování dotací.

Co se týče starého programovacího období 2007-2013, pak Česká republika opět prošla tzv. auditem shody, neboli auditem designace, a velkým množstvím auditů opět bez takovýchto zjištění. Navíc byl v roce 2011 zaveden tzv. akční plán ze strany Evropské komise, protože tady už bylo řečeno, že jsme měli problémy s některými programy té doby, to znamená 2011, 2012 zejména na dopravě, který pro Českou republiku zavedl přísnější podmínky než v ostatních státech EU. Jedním ze zavedených opatření byly například kontrolní listy, které podléhaly samotnému schválení Evropské komise.

Já, jestli dovolíte, musím konstatovat na základě samozřejmě informací z médií, to, co jsem si v médiích přečetla, že v některé návrhy té zprávy jsou opravdu nepřesné, zavádějící a bohužel někdy i nepravdivá tvrzení. Dovolte, abych pro představu uvedla opravdu jenom několik příkladů.

Návrh zprávy, například uvádí, že závěry rady pro evropské a strukturální fondy jsou následně plněny jednotlivými ministry. To je nesmysl. To prostě není pravda, protože rada nemůže nikomu nic ukládat. Rada je poradním orgánem vlády.

Dále samozřejmě je otázka, zda tak, jak je definován zákon o střetu zájmů, to znamená, ten návrh vlastně vyzývá ke zlepšení řídicího a kontrolního systému z hlediska prevence střetu zájmů. Není však uvedeno, v čem by takové systémové zlepšení mělo spočívat.

A teď mi dovolte jenom právě takovou malou polemiku, abychom si všichni uvědomili tu absurditu celého tohoto návrhu. Zákon o střetu zájmů je jednoznačný na české straně z hlediska definice veřejného funkcionáře.

Zatímco finanční nařízení Evropské unie je naopak velmi vágní a obsahuje větu, že v uvozovkách všechny osoby zapojené do implementace politiky soudržnosti, by měly předcházet střetu zájmů. To je velmi neurčitá formulace, do níž se může v uvozovkách vejít úplně každý, například i úředník řídícího orgánu, který bydlí v paneláku, v zatepleném domě z fondů EU.

Uznejte sami, že to je samozřejmě velmi absurdní, a že si zaslouží, aby Evropská komise skutečně přišla s výkladem pojmů a tyto části v oblasti implementace a střetu zájmů jednoznačně specifikovala. Dámy a pánové, já věřím, že velkou část tvrzení obsažených v návrhu zprávy, se auditorům Evropské komise podaří vysvětlit. Snažila jsem se vám tady ilustrovat i některé příklady. Snažila jsem se ilustrovat celé postupy, jak to chodí. Vše je samozřejmě zveřejněno na webovém portálu dotace EU. A dovolím si všechny, zejména média, požádat o to, abychom nechali úředníky pracovat, je to jejich standardní postup. A věřím, že se ty věci všechny kolem této auditní zprávy vysvětlí ve prospěch České republiky.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ODS: Dopravní chaos hrozí nejen Praze 7, Chceme garance

10:28 ODS: Dopravní chaos hrozí nejen Praze 7, Chceme garance

Rozhodnutí pražských radních zrušit tendr na opravu Libeňského mostu může zásadně zhoršit dopravní s…