Ministryně Dostálová: Na výjezdech nic neslibujeme, mapujeme investice a potřeby jednotlivých regionů

28.06.2018 12:18

Odpověď na interpelaci poslance Munzara na 16. schůzi Poslanecké sněmovny 28. června 2018

Ministryně Dostálová: Na výjezdech nic neslibujeme, mapujeme investice a potřeby jednotlivých regionů
Foto: archiv kandidátky
Popisek: Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová
reklama

Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Já samozřejmě budu odpovídat už asi na ty konkrétní dotazy, které tady pan poslanec vznesl, protože my jsme skutečně připravili velmi detailní materiál o čerpání evropských fondů. Já jenom bych se asi zastavila u toho, vlastně, my jsme, součástí těch materiálů byla tabulka, která zahrnovala celkovou alokaci, tam je potřeba si uvědomit, že celková alokace je složena z té hlavní alokace, kterou mají všechny řídicí orgány tzv. jistou, a potom tu výkonnostní rezervu, která je samozřejmě uvolňována právě pro naplnění milníků na konci roku 2018, a jsou to finanční i věcné milníky.

Pak samozřejmě sledujeme, kolik je z daných alokačních peněz už pod právními akty, tzn. pod rozhodnutími. Kolik z těch právních aktů už bylo vyčerpáno, tzn. už byly ty peníze převedeny, kolik už je v žádostech o platbu a kolik je ve finále certifikováno. A to jsou právě ta tři čísla, o kterých hovoří pan poslanec. Jde mi samozřejmě, ta alfa omega pro nás jsou samozřejmě peníze, které jsou vyúčtovány v souhrnných žádostech o platbu a následně certifikovány vůči Evropské komisi.

U těchto dvou čísel je potřeba se zastavit, protože samozřejmě certifikace neprobíhá každý den. Ty peníze se vlastně shromažďují třeba každé tři měsíce na Ministerstvu financí a pak jde tzv. souhrnná žádost o certifikaci na Evropskou komisi a ta certifikace probíhá třikrát, čtyřikrát do roka. Proto tento ukazatel pro nás není teď na vládní úrovni ten, který sledujeme, ale sledujeme to, kolik skutečně proplatily řídicí orgány vůči těm konkrétním žadatelům a to, co jde do těch souhrnných žádostí o platbu. A tady samozřejmě už bylo proplaceno přes 106 miliard a to je to číslo 18,6, o kterém hovořil pan poslanec.

Takovým druhým, na co bych ráda zareagovala, na to, co pan poslanec říkal, že my skutečně nejsme v půlce. Sice programové období začalo 2014 až 2020, ale kvůli chybějící legislativě na straně Evropské komise se skutečně reálně začalo - protože schvalovány ty operační programy byly až v průběhu roku 2015 - tzn. reálné čerpání probíhá od roku 2016, 2017 a teď jsme teprve v červnu roku 2018, a to období trvá do roku 2023, protože máme pravidlo N+3. Tak jenom, nejsme tady v půlce, máme za sebou sotva dva roky čerpání a máme vyčerpáno 18,6, což je zhruba 20 % z celkové alokace.

Samozřejmě komunikace s řídicími orgány ano, tak samozřejmě, my jsme se snažili nastavit jednotné metodické prostředí. Máme deset operačních programů, deset řídicích orgánů. Samozřejmě ta komunikace třeba tam, kde jsou to tzv. rychloobrátkové projekty, jako např. Operační program Zaměstnanost, který čerpá z Evropského sociálního fondu, je jiná komunikace než s řídicími orgány, které realizují investice. My jsme samozřejmě, to jsou ty konkrétní vládní kroky, které se snažíme dělat, protože skutečně tak, jak je to nastaveno dneska, že se vlastně platí ty projekty ex post, tak u těch investičních projektů vzhledem k tomu, že byly tak nízko úročené úvěry, tak se stalo to, že každý žadatel si vzal úvěr na ten svůj projekt a za řídicím orgánem přišel až za dva roku, teprve až když zrealizoval svoji investici. A to je samozřejmě vůči nastavení čerpání v ČR velký problém, protože to celé předfinancovává systém bank a my jsme vlastně poslední v pořadí a následně samozřejmě bychom jako správní hospodáři měli sledovat cash flow. To znamená, tyto kroky jsme u těch investičních programů udělali, že jsme zejména tam, kde žadateli jsou státní instituce, tzn. Ředitelství silnic a dálnic nebo samozřejmě jednotlivá ministerstva v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, ať už Národní památkový ústav atd., tak se snažíme, aby předkládali průběžné žádosti o platbu. To znamená např. po třech měsících. To znamená, nemusí zrealizovat rekonstrukci památky za 200 mil. a přijít až v roce 2019 s jednou žádostí o platbu, ale aby chodili průběžně každé tři měsíce. Toto se skutečně podařilo a vlastně tímto to zrychlujeme, ale je to pro nás výzva i do budoucna, že by možná bylo lepší i kvůli právě průběžnějšímu čerpání evropských fondů nastavit systém, který si asi mnozí z vás i pamatují - dříve byly tzv. limitky. To znamená, s nezaplacenými fakturami se chodilo přímo do banky a banka vlastně proplácela ty faktury a tím bychom zajistili rychlejší čerpání.

Co se týká těch starostů, tak samozřejmě oni zejména cílí do Integrovaného regionálního operačního program, byť tento program je největší v České republice, tak samozřejmě zmapovává také největší množství převisů. To znamená, například jsme vyhlásili dvě miliardy do základní škol a převis je pět miliard. A takto bych mohla pokračovat u těch jednotlivých opatření v Integrovaném regionálním operačním programu. Proto snaha, a je to vlastní iniciativa vlády, hledat další prostředky na posílení těchto projektů, které jsou tzv. v zásobnících. My jsme sami iniciovali a v dnešních dnech dochází mnoha starostům dopisy, že jsme uvolnili další zdroje do financování základních škol, uvolnili jsme tam další 1,3 miliardy. A věřte mi, že to je každodenní práce velmi mravenčí, aby skutečně ty projekty získaly co nejrychleji finanční podporu.

A s tím souvisí i moje návštěva paní komisařky Cretu (?), kde opět na (nesrozumitelné) pana premiéra, to znamená vlastní iniciativa ČR je, aby se přealokovaly peníze z Operačního programu Podnikání, inovace, konkurenceschopnost broadbandu, protože byť jsme udělali analýzy potřeby atd., tak si myslím, že se to prostě přepálilo na začátku programovacího období. My jsme tam alokovali 14 mld. do vysokorychlostního internetu a Česká republika na to nemá projekty, nejsme na to připraveni. Evropská komise souhlasila s tím, že polovinu z těchto peněz mohu začít převádět do jiných programů, které to potřebují. Velmi nám tady pomohla strategie Restartu, protože to jsme skutečně na špici v rámci Evropské unie, to jsou regiony postižené těžbou uhlí, to je Karlovarský kraj, Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj. A díky tomu, že mnoho projektů z těchto krajů skončilo v EROPu, (?) v zásobnících projektů, tak samozřejmě gros z těch sedmi miliard, které budeme převádět z OPICu, půjde právě do Integrovaného regionálního operačního programu, ať už na bezemisní vozidla, nebo samozřejmě posílení infrastruktury základních škol, nebo na posílení zdravotnictví, e-Government a ostatní věci.

Co se týká OPICu samotného, tak tam velmi intenzivně sledujeme dění v OPICu, protože tam samozřejmě dostal operační program Warning Letter, tzn., že Evropská komise upozorňuje na to, že na základě výsledků auditu skutečně neoprávněně tam čerpali veřejnou kontrolu. My to velmi intenzivně sledujeme. S Evropskou komisí máme dohodnutý akční plán na odstranění nedostatků v OPICu tak, aby byla certifikace. Tam nejde o to, že by žadatelé nemohli čerpat a nedostávali peníze, protože my to všechno stejně, ty operační programy se předfinancovávají ze státního rozpočtu, ale jde o to, aby OPIC v září znovu mohl nastartovat certifikaci.

A co se týká našich výjezdů vlády, my skutečně nikde nic neslibujeme. My mapujeme investice, mapujeme potřeby jednotlivých regionů, protože byť tady vlastně řešíme čerpání, tak zároveň už připravuji výhled a čerpání operačních programů na období 2021 plus, tzn. 2021 - 2027 a tam samozřejmě bychom skutečně chtěli připravit ty priority a alokace na skutečné potřeby našich měst a obcí. Děkuji.

Takže tolik asi toto a jenom možná jedna poslední poznámka. Samozřejmě pro nás je stěžejní sledovat pravidlo N+3, to znamená, peníze, které nám Evropská komise alokovala pro rok 2015, my musíme vyčerpat do konce roku 2018, to je to N+3, tzn. 15+3=18. A takto vlastně to sledujeme a tady skutečně máme naplněno zpravidla N+3. To je pro nás to stěžejní, abychom nepřišli ani o korunu z evropských fondů, tak máme vyčerpáno už více než 85 %. Takže vzhledem k tomu, že ty nejintenzivnější měsíce, zejména u investičních programů, nás teprve čekají, protože byla zahájena stavební sezóna v březnu, tak samozřejmě ty největší nápory faktur očekáváme během letních měsíců, září, říjen, takže tady skutečně i dle predikcí jednotlivých řídicích orgánů není důvod, obavy k tomu, že bychom to nevyčerpali. ***

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senátor Drahoš: Unie chystá nový Marshallův plán. Snad jej neodmítneme

20:02 Senátor Drahoš: Unie chystá nový Marshallův plán. Snad jej neodmítneme

Komentář na facebookovém profilu k jednání Evropské unie stran pandemie nového typu koronaviru