Ministryně Schillerová: Důchodovou reformu za třicet let nikdo nevyřešil

23. 10. 2019 22:23

Projev na 35. schůzi Poslanecké sněmovny 23. října 2019 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020.

Ministryně Schillerová: Důchodovou reformu za třicet let nikdo nevyřešil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí

Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Trpělivě jsem dnes seděla tady v koutě, poslouchala, a pokusím se být maximálně věcná.

Shrnula bych svoje závěrečné slovo do několika skupin - nebudu oslovovat, já už za ten den nevím přesně, kdo co řekl. Já jsem si udělala takové skupiny poznámek, ke kterým chci zareagovat. První téma, které tu zaznělo několikrát bylo téma, které bych nazvala souhrnně odolnost v krizi a mandatorní výdaje. Myslím tedy našeho navrhovaného koaličního rozpočtu na rok 2020.

Řada z vás se tady dnes opakovaně vyjadřovala k tématu, že Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu pro rok 2018 uvedl, že se zhoršuje odolnost rozpočtu vůči případné recesi nebo krizi. Tento poznatek opíral Nejvyšší kontrolní úřad o vývoji mandatorních či kvazimandatorních výdajů, které rostly rychleji než příjmy.

Je pravda, že z hlediska parametrů rozpočtu byl pro loňský rok skutečně rozpočtován vyšší nárůst mandatorních, ale zejména kvazimandatorních výdajů. Já za chvíli vysvětlím pro ty, kteří třeba nejsou v detailu, o jaké výdaje se jedná, než jaký byl růst příjmů.
Také je ale pravda, že ve skutečnosti příjmy vzrostly o 10,2 % a mandatorní a kvazimandatorní výdaje o 9,4 %. Rovněž bych ráda uvedla na pravou míru, že z hlediska rozpočtové politiky je pro tento rok rozpočtován růst příjmů ve výši 11,5 %, zatímco nárůst mandatorních a kvazimandatorních výdajů na 7,4 %. A pro příští rok? Očekáváme srovnatelný růst příjmů i těchto výdajů daných zákonem či smluvními podmínkami. Mám tady k tomu podrobnou tabulku, ale popíšu ji.

Slyšela jsem také v rozpravě, že mandatorní výdaje byly v poměru na celkových rozpočtovaných příjmech nižší, než jsou dnes. A teď trošku exkurzu do historie. V roce 2005-7, kdy ekonomika rostla průměrně přes 6 %, byla potřeba přes 82 % celkových příjmů, aby je bylo možné ufinancovat. Pouze v roce, v jehož závěru propukla recese, tvořily 77,2 % rozpočtovaných příjmů. A rozpočet na rok 2020? Ten při očekávané dynamice ekonomiky, která je slabší než v roce 2008, tehdy rostla ekonomika o 2,7 %, plánuje mandatorní a kvazimandatorní výdaje na 78,4 % celkových příjmů, tedy stejně jako letos.

Dnes diskutujeme o návrhu státního rozpočtu České republiky na příští rok. Proto mi dovolte nejenom suše konstatovat souhrnné údaje pro agregáty označované jako mandatorní a kvazimandatorní výdaje, ale dovolte mi hlavně popsat jejich strukturu. Teprve potom si myslím, že ta diskuze může být kompletní a zejména korektní. Začala bych tím, jaké mandatorní výdaje za tu dobu, o které se někteří mylně domnívají, že snad byla jakýmsi benchmarkem fiskální a rozpočtové politiky, ačkoliv skutečné i plánované schodky státního rozpočtu byly daleko vyšší nejenom nominálně, ale zejména vzhledem k výši tehdejších výdajů, kterou kryly. A to už vůbec nehovořím o skutečnosti, v jakém stavu byly celkové veřejné finance. Ty byly ve strukturálním vyjádření hluboko deficitní a v dnešním testu střednědobého rozpočtového cíle by vůbec neobstály. Připomeňme si, že v tomto tzv. referenčním období, a slovo referenční dávám do velmi silných uvozovek, dosahovaly strukturální deficity klidně i 6 % HDP. HOvoříme-li například o roce 2002 a 2003 a následně se do doby recese udržovaly na deficitu kolem 2,5 % HDP, ale v roce 2008 například dosáhl strukturální deficit 3,2 % HDP. Taková byla připravenost tehdejších veřejných financí, jejichž je státní rozpočet sice klíčovou, ale ne zdaleka výlučnou součástí.

A nyní zpět, prosím vás, k mandatorním výdajům. (Odmlka pro hluk v sále.)
Děkuji. Děkuji, pane místopředsedo. Už to zrychlím. Ale zpět k mandatorním výdajům, jimiž Nejvyšší kontrolní úřad a někteří z vás dnes k problematice rozpočtu přistupují. Kritizovaný navrhovaný schodek státního rozpočtu ve výši 40 mld. by mohl být nižší, kdybychom nezdědili například dotace na obnovitelné zdroje, o kterých mluvil dnes i pan prezident. Ty začaly rozpočtem roku 2011, kdy podpora stála daňové poplatníky necelých 9 mld., a na příští rok rozpočtujeme 27 mld. A v konečné řadě je tu tolik diskutovaná oblast zdravotnictví, o které tu byla dnes několikrát řeč. Málokdo si totiž pamatuje, že konsolidace veřejných financí byla vašimi vládami již před recesí z let 2008-2009 řešena fixací, či dokonce poklesem platby za státního pojištěnce. Poklesem platby za státní pojištěnce v roce 2008, nebo stagnací její výše od roku 2010. Pokud bych přijala tuto politiku konsolidace státního rozpočtu, která je nepřijatelná, tak bych držela samozřejmě finance v této oblasti, resp. výdaje, o 15 mld. nižší. A to pomíjím třeba církevní restituce. Nechci tady rozehrávat další politickou debatu, kde budeme vlastně vyplácet, a vůbec my respektujeme nález Ústavního soudu, nechci hrát tuto linku, ale jenom upozorňuji, že výdajovou stranu zatěžují částkou 2,3 mld. v příštím roce. Když jenom sečtete tyto položky, jenom tyto, a budu pokračovat dál, tak je zřejmé, že plánovaný schodek 40 mld., který notabene je nejnižší za posledních asi, mám tady čísla od roku 2005, nemám tedy starší, je nejnižší, tak ho zdaleka převyšují.

Dlouhodobě největší položkou mandatorních výdajů jsou sociální transfery obyvatelstva, byla o tom tady taky řeč, které tvoří už dneska 75 %. V rozpočtu na příští rok jsou plánovány o 50 mld. vyšší. V prvé řadě, a také to tady bylo řečeno, jde o 37 mld. na dávky důchodového pojištění, pro které hlasovala, a vy jste to potvrdili, já to jenom tady opakuji, většina z vás. Mluvili jste o valorizaci, ale kdo prosadil vyšší valorizaci? Tato vláda! Kdo prosadil to, že se bude počítat valorizační rámec prostě z průměrné mzdy v procentuálním vyjádření vyšším, než tomu bylo doposud? Byla to tato vláda! Díky čemuž valorizace je samozřejmě vyšší a ten dopočet do 900 korun průměru je samozřejmě z rozhodnutí této vlády, a vy jste pro to také hlasovali. To znamená, že tady čísla, že se vybralo 17 mld. - samozřejmě, že příjmová strana, a za tu vděčíme zaměstnavatelům, podnikatelům a všem, kteří přispívají do státního rozpočtu, to jsme nikdy nezpochybňovali, ale zrovna tak jako v době recese sanuje důchody státní rozpočet, tak samozřejmě v době, kdy se daří, a my jsme dneska za konjunkturou, tak jsou tyto rozdíly přebytkové. To znamená, že vy na jedné straně říkáte šetřete, na druhé straně říkáte, měli jste rozdat více. Tomu nerozumím!

Další mandatorní výdaj je vyšší rodičovský příspěvek, který se nezvýšil od roku 2012. Říkáte, že je na něm shoda, že pro něj zvednete ruku. To znamená, já jenom připomínám, že je to 8,6 mld. Takže ono musíme si pak spravedlivě říct, kde byste chtěli uspořit. Následně je to zvýšení příspěvku na péči ve třetím a čtvrtém stupni - 4,7 mld. Nevím, jestli jste pro to zvedli ruku, to jsem neověřovala, ale myslím si, že je to pomoc těm nejpotřebnějším a že na tom se asi tady shodneme. A naturální sociálním transferem je i platba za státní pojištěnce, která se rozpočtuje vyšší o 3,5 mld. To jsou všechno mandatorní výdaje.

Z nesociální oblasti jde o vyšší odvody do rozpočtu Evropské unie a mezinárodním organizacím o 3,5 mld. korun a také o 2 mld. vyšší platby na již zmiňované obnovitelné zdroje energie, o kterých jsem hovořila před chvílí.

Pokud bych tedy měla provést dílčí shrnutí toho, co jsem teď v rychlosti pojmenovala, aby všichni rozuměli, co jsou mandatorní a kvazimandatorní výdaje, a udělali si představu, v jaké výši a na které bychom chtěli sáhnout, tak tvrzení o poměru mandatorních výdajů na celkových výdajích či příjmech stejně jako u nutnosti konsolidace je jednostranné vnímání rozpočtu; vnímání, které nebere v úvahu adekvátnosti výše sociálních dávek, relace platů, staré dluhy v různých podobách a současně se také krátkozrace opírá pouze o hodnocení hotovostního státního rozpočtu, nikoliv celých veřejných financí, které jsou dle metodiky evropského systému národních a regionálních účtů hodnoceny pro každou zemi EU stejně, a celé veřejné finance byly ve strukturálním vyjádření v roce 2018 daleko zdravější než v době před velkou recesí, stejně jako budou v roce příštím.

Padl také tady takový terminus technicus, on je už trošku složitější, negativní fiskální úsilí. Na příští rok je odhadováno téměř nulové fiskální úsilí. Fiskální úsilí, tedy změna strukturálního salda mezi rokem 2019 a 2020 bude minus 0,1 procentního bodu, je tedy zanedbatelná. Z hlediska nastavení ale spíše vnímáme tuto fiskální politiku jako neutrální. A meziroční změnu strukturálního salda o minus 0,5 procentního bodu já naopak považuji za proticyklické působení fiskální politiky. Proč? Protože ekonomika zpomalila rychleji než jsme se domnívali, narostla značně rizika ve vnějším prostředí, německá ekonomika je na hraně recese, italská dlouhodobě stagnuje, nevíme, jak to dopadne s hardbrexitem atd. Proto považuji skutečnost, že deficit státního rozpočtu za každou cenu nesnižuji, navyšujeme investice, prostředky na vědu, výzkum, inovace, stejně tak posilujeme prostředky ve školství, za klíčové faktory nejenom pro dlouhodobý růst, ale i pro udržení důvěry v ekonomiku.

Někteří poslanci dokonce diskutovali, že není dodržen plán snižování schodku státního rozpočtu. Jak jsem uvedla, je nutné pružně reagovat na měnící se ekonomickou situaci a já znovu vypovídám - máme tady tabulku od roku 2005 a schodek ať už nominálně, ať už v procentu výdajů, ať už v procentu HDP, je prostě nejnižší.

Pořád slyším, a to ještě musím, prosím, říci a budu už směřovat ke konci, že navyšujeme počty státních úředníků. Opakuji znovu, už v roce 2019 jsme škrtli neobsazená místa. Ušetřili jsme tím 3 mld. Tady v Poslanecké sněmovně leží před prvním čtením novela rozpočtových pravidel, kterou vláda schválila v červnu tohoto roku, která nastavuje režim, že pokud místo nebude dva měsíce obsazeno, budou se krátit příjmy.

Já bych chtěla ukázat takový zajímavý graf, už jsem ho v médiích ukazovala, kdo jsou noví zaměstnanci veřejného sektoru. Srovnání mezi lety 2013, zaklínaného roku tady několikrát, a roku 2020. Rozdíl je pouhých - teď konečné číslo - 3141 podíl státních úředníků. Jinak jsou to zaměstnanci v regionálním školství, příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci z povolání a zaměstnanci v oblasti EU a finančních mechanismů. To je ten rozdíl, žádných 60 tisíc. A řekněme tedy učitelům, že je nepotřebujeme, řekněme to ozbrojeným složkám.

A mám podobný graf /určitě, můžete si to půjčit na vyfocení/ srovnání roku 2019 a 2020. Padlo to tu. Takže se můžeme podívat, co je ten nárůst plus 5 tisíc, co tu padalo. Jsou to pedagogové v regionálním školství, nepedagogové, příslušníci bezpečnostních sborů a vojáci z povolání. V ostatních položkách úředníků ať už státní služby tak my v podstatě všude snižujeme. Toto vyplývá ze státního rozpočtu.

Protože se neustále zaměňuje pojem jako úředníci, státní zaměstnanci a já musím vyvrátit i tvrzení, že kdybychom nalezli optimální řešení velikosti státní správy, měřeno počtem zaměstnanců, tak musí prostředky růst, protože roste průměrná mzda, máme tam 60 % vysokoškoláků, nemůžeme je nechat pět let na stejných platech.

Chceme se vyhnout i tomu, co se stalo v roce 2010 ve školství, kde šel poměr průměrného platu pedagogů v poměru na průměrnou mzdu prostě dolů, mezi roky 2010 a 2014 rostly mzdy pouze okolo 2 %, ale přitom odměňování v regionálním školství šlo dolů.

Musím se také velice stručně ohradit proti tomu, že bychom nedělali vůbec nic v oblasti důchodové reformy. Abychom byli spravedliví, tak důchodovou reformu - a to jsme tady opakovali Xkrát - za třicet let nikdo nevyřešil. Nicméně naše vláda se dohodla, že uzavře - byla konečně podepsána smlouva s organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, aby nezávisle na poradním orgánu paní ministryně Maláčové provedla nezávislou analýzu českého penzijního systému a doporučila reformní kroky. Považujeme to za nejlepší krok, že se na to podívají nezávislé organizace, nezatížené žádnými vazbami a různými předpojatostmi. Současně se obracíme o spolupráci na Evropskou komisi a budeme tuto analýzu platit společně z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí.

Já myslím, že bavit se o tom, jestli tady byl nějaký pokus o důchodovou reformu, nemá smysl. O tom jsme si říkali mnohokrát.

Ještě musím zareagovat na rozpočet SFDI, protože pokud porovnáváme rozpočet, musíme porovnávat hrušky a hrušky, jablka a jablka. To znamená, že pokud vezmeme rozpočet z národních zdrojů, tak tento rozpočet roste. Nemůžeme ho porovnávat s výsledkem, kde jsou prostředky EU včetně nároků a zapojených nároků SFDI k rozpočtu. Je potřeba si uvědomit a tak jsme nastavovali investice i s panem ministrem i s ostatními ministry, že jsme za vrcholem konjunktury. Dlouhodobě trápí naši ekonomiku nedostatek pracovních sil. To znamená, jde nejen o připravenost staveb, ale jde i o to, co jsme schopni profinancovat, aby nám to nekončilo dlouhodobě v nespotřebovaných nárocích, protože v podstatě většina průmyslových podniků ve třetím čtvrtletí tohoto roku konstatovala, že nejvíc je trápí nedostatek pracovních sil.

Poslední větu. Pan předseda Stanjura řekl, že se nedá vést politická debata o rozpočtu na rok 2020. To je dobré. To je pro mě pochvala a jasná známka toho, že rozpočet, který připravila tato vláda, je vyvážený.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Čermák (Piráti): Školství by mělo být prioritou a je smutné, když to vedení města nevidí

6:34 Čermák (Piráti): Školství by mělo být prioritou a je smutné, když to vedení města nevidí

Piráti navrhnou dorovnání peněz školám.