Dnes jej mohou firmy svým zaměstnancům zajistit v rámci závodní jídelny nebo prostřednictvím stravenek, nově jej budou moci poskytovat také přímo v peněžní formě. Zaměstnavatelé se díky tomu vyhnou administrativě i poplatkům spojeným se stravenkami. Příspěvek na stravování tak bude moci čerpat další až milion zaměstnanců, kteří na něj dnes nedosáhnou.
„Provoz jídelny si mnoho firem nemůže dovolit a od stravenek je odrazuje řada překážek, které neodstraní ani digitalizace stravenkového systému. Mezi ně patří poplatky za odběr stravenek, které jsou bariérou především pro malé zaměstnavatele, nebo nemožnost uplatnit stravenky či stravenkové karty v okolí pracoviště. Ostatně třetina restaurací je nebere. Se stravenkovým paušálem ale tyto překážky úplně odpadají. Pokud dají zákonodárci našemu návrhu zelenou, budou si moci daňově zvýhodněné stravování konečně dovolit i malé firmy,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Zavedení stravenkového paušálu podporuje až 60 % provozovatelů restaurací a také malí prodejci potravin. Ti nyní musejí na úkor svých marží vysoké provize stravenkovým společnostem, které drtivou většinu svých zisků zpravidla vyvádějí do zahraničí. Se stravenkovým paušálem ale tyto prostředky tuzemským podnikatelům zůstanou, což podpoří domácí ekonomiku. I proto se za návrh Ministerstva financí dlouhodobě staví Asociace hotelů a restaurací, Asociace českého tradičního obchodu i Svaz obchodu a cestovního ruchu.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
„Podle našich informací někteří vydavatelé stravenek nabízejí zaměstnavatelům nulové a někdy i záporné provize, ve snaze přesvědčit je, aby nakupovali stravenky právě u nich. Je zřejmé, že ten, kdo v závěru bude na provize doplácet, budou právě restaurace a obchody. Z našeho pohledu je tedy stravenkový paušál nejen rozšířením konkurence na trhu stravenek, ale zároveň cestou, jak usnadnit zaměstnancům přístup k polednímu stravování,“ vysvětluje prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
„Dlouhodobě podporujeme zavedení stravenkového paušálu a rozhodně nesouhlasíme s dalším zavádějícím názorem, že by z něj měly profitovat zahraniční obchodní řetězce. Ve skutečnosti je současný systém nevýhodný právě pro neorganizované obchodníky zejména v malých obcích, kteří mají oproti řetězcům horší vyjednávací pozici a musí tak platit mnohem vyšší provize stravenkovým společnostem. Nehledě na to, že už před koronavirovou krizí se polovina stravenek utrácela v obchodech, tedy i v řetězcích,“ dodává Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu.
Zaměstnanec nemusí dokládat, že peněžní příspěvek utratil za jídlo. Stravenkový paušál totiž vychází z předpokladu, že jídlo je základní lidská potřeba, kterou lidé musí uspokojit v každém případě. „Pokud místo stravenek dostaneme peníze, jíst rozhodně nepřestaneme. Poukázky na oděvy taky nedostáváme, ale nazí přitom nechodíme. Podle Českého statistického úřadu utratí průměrný Čech za stravu měsíčně přes 2 tisíce Kč. Dá tedy za jídlo více než 1 500 Kč, které může získat ve formě stravenkového paušálu. Prokazovat účelovost využití těchto peněz je tedy zbytečné,“ podotýká Alena Schillerová.
Pokud by lidé přešli ze stravenek na stravenkový paušál, téměř 80 % z nich by podle průzkumu společnosti Median svoje stravovací návyky neměnilo. Dalších 7 % by dokonce chodilo do restaurací častěji. Dnes s nimi většina lidí platí především své běžné nákupy, výhradně v restauraci je používají pouhá 2 % lidí. Stravenky tedy nedávají záruku, že budou v restauraci skutečně utraceny.
„Lidé nebudou měnit svůj životní styl jen proto, že nemají stravenky. Lidé, kteří preferují teplé jídlo s obsluhou, budou navštěvovat restaurace dál. Stravenky samy o sobě nezaručí zdravé jídlo ani dostatek času na oběd,“ zdůrazňuje ministryně Schillerová. Právě nedostatek času na jídlo je podle loňského průzkumu stravenkové společnosti UP Česká republika nejčastější překážkou, proč se lidé v pracovní době nestravují lépe. Jako hlavní důvod to uvedlo 38 % dotázaných. Pro dalších 21 % je bariérou nedostatek možností kvalitního stravování v okolí jejich práce. „Důležité je tedy především to, zda má člověk ve svém okolí hospodu, kde vaří dobře,“ dodává ministryně.
Principem stravenkového paušálu není zavedení nového daňového zvýhodnění, u kterého by hrozilo zneužití. „Obavy, že by jej zaměstnavatelé kvůli úspoře na daních započítávali do mezd, nejsou na místě. Výše mzdy závisí na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, který by na její snížení musel sám kývnout, k čemuž nemá důvod. Přitom jsou to právě stravenky, které jsou otevřeně nabízeny jako nástroj daňové optimalizace. A je zarážející, že tato důležitá skutečnost se úplně ignoruje,“ poznamenává Alena Schillerová.
„Na návrhu oceňujeme jeho liberální charakter, zavedení stravenkového paušálu je doplňkem, nikoliv direktivní náhradou existujících daňových úlev v oblasti stravování. Podle místních podmínek, dosavadních zvyklostí a nepochybně i dohody se zaměstnanci budou zaměstnavatelé využívat tu či onu formu úlevy. A i když to formálně vypadá jako rozšíření úlev, fakticky jde o narovnání prostředí, protože daňová výhoda poskytnutá – byť i v různých formách – všem přestává být výhodou,“ hodnotí návrh ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Návrh stravenkového paušálu je v souladu se závazkem vlády zjednodušovat daňový systém a provádět revizi existujících daňových výjimek. Nezavádí novou daňovou výjimku, přináší naopak jednodušší a efektivnější možnost, jak čerpat stávající daňové zvýhodnění na stravování. Pokud příspěvek na stravování formou stravenkového paušálu využijí všichni zaměstnanci, kteří dnes žádné daňové zvýhodnění na stravování nečerpají, dosáhne celkový dopad na veřejné rozpočty 2,2 mld. Kč.
Více informací o připravovaném stravenkovém paušálu naleznete ZDE.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
