Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi nyní, abych vás seznámila s návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2020 a představila vám jeho základní parametry a makroekonomický rámec, na základě něhož byl návrh státního rozpočtu zpracován.

Myslím si, že předložený návrh rozpočtu je kvalitní a naší zemi přináší rekordní investice na nedostatečnou infrastrukturu, rekordní objem prostředků do vzdělávání, dále posiluje vědu, výzkum, inovace a nezapomíná na seniory a rodiny s malými dětmi.

Návrh státního rozpočtu na rok 2020 stojí na makroekonomickém scénáři a predikci příjmů, které byly v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti posouzeny nezávislým výborem pro rozpočtové prognózy, který dne 29. srpna shledal obě prognózy na roky 2019 a 2020 za realistické. Přes poměrně různorodé názory členů, které výbor odůvodnil značnými riziky ve vnějším prostředí, se většina přítomných shodla, že prognózy Ministerstva financí jsou vnitřně konzistentní a v klíčových parametrech odpovídají jejich očekávání. Na pozadí narůstajících rizik ve vnějším prostředí, zpomalování ekonomické aktivity v zemích Evropské unie a nerovnováhy na domácím trhu práce oslabuje i dynamika českého hospodářství. Výkon české ekonomiky by měl mírně zpomalovat z 2,4 % v roce 2019 na 2,2 % v roce 2020. Hlavním tahounem růstu by měla zůstat domácí poptávka. Reálnou dynamiku spotřeby domácností bude patrně přechodně ovlivňovat vyšší míra inflace, která by z 2,7 % v letošním roce měla klesnout na 2,4 % v roce 2020. S uzavíráním produkční mezery souvisí i vývoj na trhu práce, kde očekáváme postupné zmírňování tlaku a u míry nezaměstnanosti i růstu průměrných mezd přiblížení k dlouhodobé přirozené úrovni.

Ráda bych však připomněla, že makroekonomický kontext je postaven na předpokladu odchodu Spojeného království z Evropské unie s dohodou, která nenaruší volný pohyb zboží a služeb, stejně jako na předpokladu urovnání eskalujících obchodních sporů mezi Spojenými státy americkými a Čínou či s jinými zeměmi. Pro plán a realizaci fiskální politiky jsou od roku 2017 mantinely dány zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V jejich rámci lze fiskální politiku následujících let charakterizovat jako neutrální až mírně expanzivní, což je plně v souladu s realitou zpomalování ekonomického růstu.

Nyní dovolte, abych přikročila ke konkrétním parametrům návrhu státního rozpočtu. Očekáváme, že celkové příjmy meziročně vzrostou o 7,7 % neboli o bezmála 113 mld. korun na částku 1 578 mld. korun. Výdaje státního rozpočtu na rok 2020 jsou navrženy o 40 mld. korun vyšší než příjmy, tedy ve výši 1 618 mld. korun. Deficit státního rozpočtu tak zůstává pro rok 2020 na stejné úrovni, jako v letošním roce, a to při zachování kladného salda sektoru vládních institucí.