Ministryně Šlechtová: Národní elektronický nástroj je funkční informační systém a o žalobě nic nevím

29. 6. 2017 13:01

Projev na 59. schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. 6. 2017

Ministryně Šlechtová: Národní elektronický nástroj je funkční informační systém a o žalobě nic nevím
Foto: MMR
Popisek: Karla Šlechtová

Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, vážený poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem také ráda, že se konečně můžeme vidět v této věci. Nicméně evidentně jste nerespektoval žádnou mou omluvu, ještě jste napsal dopis panu premiérovi, kde napadáte mě z mnohých důvodů. Nicméně k tomu jste se nevyjádřil, takže já na to také nebudu reagovat, jakým způsobem o mě hovoříte v dopisu pana premiéra (panu premiérovi?). Možná by i vaše veřejnost, která se na vás kouká, to měla vědět, jakým způsobem hovoříte o ministrovi této vlády bez ohledu na to, že se to týká problematiky NENu.

Vážený pane poslanče, vy jste vyjádřil svou nespokojenost s mými reakcemi jako statutárního orgánu Ministerstva pro místní rozvoj ve věci jednak (nesrozumitelné) a jednak Národního ekonomického (elektronického?) nástroje. Na všechny vaše interpelace jsme řádně odpověděli. V obou případech, respektive ve třech případech jsem byla omluvená. V jednom případě došlo k administrativní chybě, jak jste byl s tím seznámen. Ale já bych možná šla, vzhledem k tomu, že jste položil pouze dvě otázky ve svém úvodním projevu, tak v podstatě podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny já v tuto chvíli mám reagovat na dané otázky na tomto plénu. Nicméně já bych vás ráda seznámila s celým, s celým úvodem tohoto Národního elektronického nástroje. A možná trochu změníte i celkový nástroj. Nemusíte vůči mně, vůči mé osobě samozřejmě, prostřednictvím pana předsedajícího, to ani nečekám a ani to nechci, nicméně vůči celkovému Národnímu elektronickému nástroji.

Myslím si, že ve svém proslovu, který byl opravdu velmi dobrým screeningem mnohých záležitostí, týkajících se NENu, myslím si, že takto já si opravdu představuji práci poslanců a poslankyň ČR, Paralamentu ČR, protože takovýto detailní screening sice někdy chybný, na který budu reagovat, nicméně takto detailní opravdu musím velice pochválit a sdělit, že jsem i za něj ráda. A některé věci, které nebyly pravdivé, tak se k nim také vyjádřím. Dobrá práce.

Úvodem mi tedy dovolte uvést informace o vzniku celkového Národního elektronického nástroje. V roce 2012 byl zahájen vývoj Národního elektronického nástroje, a to na základě zakázky realizované v otevřeném zadávacím řízení. Nabízené nabídkové ceny za realizaci díla byly od společnosti Datasys 150 milionů korun, dále Exenger (?) za 200 milionů korun, společnost NWT, respektive NWT byla vyřazena z důvodů chybějících informací v nabídce. Chyběla například typová úloha, což byl podklad pro hodnocení. Výsledkem této veřejné zakázky bylo vybrání nejvýhodnější nabídky od společnosti Datasys. Realizace NENu byla dokončena k datu 31. 3. 2014. Opakuji 31. 3. 2014 byla dokončena realizace zakázky společností Datasys.

To znamená, NEN byl vyvinut společností DATASYS. Dne 31. 3. byl také převzat Ministerstvem pro místní rozvoj, byl akceptován a byl převzat do vlastnictví Ministerstva pro místní rozvoj. Dne 1. 8. 2015 byl Národní elektronický nástroj spuštěn do ostrého provozu.

Ráda bych zde také zmínila, že v roce 2014 došlo k dalším dvěma věcem, a to v červenci 2014 vláda České republiky, celková vláda České republiky, jak si jistě můžete dohledat nebo někdo vám dohledá ve vašem screeningu, já jsem ještě nebyla členem vlády v této době, nicméně v červenci 2014 vláda schválila asi třístránkové usnesení vlády České republiky o povinnosti Národního elektronického nástroje s tím, že datum bude určeno po některých analýzách Ministerstva pro místní rozvoj. Během srpna a během září 2014, což jste zde nezmínil, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, byla podepsána smlouva mezi Ministerstvem pro místní rozvoj ne se společností TESCO, jak zde mylně uvádíte drahou Poslaneckou sněmovnu v omyl, ale se sdružením O2 a TESCO, kde vedoucím tohoto sdružení je O2. Čili ten váš screening zde jenom doplňuji pravdivou informací o tom, jak je opravdu ta smlouva nastavena. Pokud vaše rešerše byla činěna v rámci registru smluv nebo otevřených dat v rámci Ministerstva pro místní rozvoj, tato informace je tam veřejná již několik let.

K zakázkám, které jste zde zmiňoval, to jsou další zakázky, které se týkají dalších let. Takže v tuto chvíli se domnívám, že Poslanecká sněmovna zde byla informována velmi zjednodušeně o celkovém tomto nástroji, takže mi dovolte se opravdu vyjádřit detailně k tomu, co se odehrávalo. K zakázkám, které prověřoval - budu zkráceně hovořit o Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - ÚOHS, mi tedy dovolte uvést, že nebylo řešeno samotné zadání veřejné zakázky, ale prodloužení plnění, které bylo způsobeno dvěma novelami zákona číslo 137/2016 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se o transparentní novelu z roku 2012 a novelu výše uvedeného zákona také v roce 2013. Ministerstvu pro místní rozvoj bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže uložena pokuta ve výši 550 tisíc za prodloužení doby plnění zakázky na vývoj Národního elektronického nástroje, která byla již uhrazena. To se týká těch minulých let 2012, 2013. Zakázka týkající se úpravy Národního elektronického nástroje podle zákona číslo 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, byla realizovaná také v otevřeném zadávacím řízení, přičemž byla přijata pouze jedna nabídka. V této nabídce byly nalezeny vady a z tohoto důvodu bylo nutno nabídku vyřadit a zrušit zadávací řízení ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. V souladu s § 22 odstavce 2 zákona číslo 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, bylo realizováno jednání s jediným zájemcem o tuto zakázku a následně byla v květnu 2016 uzavřena smlouva se společností DEZADATA. Tuto zakázku paralelně také zkoumal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Prvostupňové rozhodnutí ÚOHSu obdrželo Ministerstvo pro místní rozvoj dne 22. listopadu 2016. Druhostupňové rozhodnutí, kterým byl zamítnut podaný rozklad, bylo obdrženo dne 9. února 2017. Za důležitou informaci zde považuji a zde bych chtěla také vyvést informaci podanou panem poslancem drahé Poslanecké sněmovně v pravdivé informace, že v období mezi 22. listopadem 2016 a 9. únorem 2017 nedocházelo k implementaci nových aktualizací v Národním elektronickém nástroji, a to podle zákona číslo 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Probíhalo pouze řízení o odstranění vad díla.

Zde bych také ráda se vyjádřila k tomu, co zde sdělil drahé Poslanecké sněmovně pan poslanec, prostřednictvím pana předsedajícího, a to o žalobě na nekalou soutěž. Já jsem si rychle nechala ověřit, my o této žalobě vůbec nevíme. Takže pokud pan poslanec disponuje více informacemi než samotné Ministerstvo pro místní rozvoj, tak budu ráda, pokud vážený pan poslanec mi toto i předá. Nicméně předpokládám, že se jedná o úplně jinou žalobu než na nekalou soutěž, kterou pravděpodobně pan poslanec měl na mysli. K implementaci nových funkcí nedochází ani od 9. února 2017 a v současné době probíhá vypořádání celé záležitosti s dodavatelem a intenzivní příprava nového zadávacího řízení.

Dovoluji si zdůraznit, skutečnost, že Národní elektronický nástroj je funkčním informačním systémem, který je určený pro zadávání veřejných zakázek a úspěšně prošel certifikací. A tady bych také trochu vyvedla jaksi Poslaneckou sněmovnou prostřednictvím pana předsedajícího v pravdu versus slova pana poslance s tím, že není pravda, že čtyři měsíce NEN byl v provozu, aniž by v podstatě měl tu certifikaci. Pokud vážený pan poslanec si zjišťoval i další dva nástroje, které, pravděpodobně je mu známo, které existují, a pravděpodobně ano, je mu to známo, protože v dubnu 2017 proběhlo jednání mezi váženým panem poslancem, nějakým panem Čížkem, který tam byl představen jako občan lidu, a mými zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, kde se tato věc diskutovala, a zde mohu říci, že oba dva nástroje certifikaci získaly až někdy v roce 2017. Takže v tuto chvíli to, že MMR získalo certifikaci, naopak já považuji za dobrou věc, protože také bych ráda vyvedla vaše slova, vážený pane poslanče, s tím, že pokud tento systém má certifikaci, tak není možné, že se v něm zadává protizákonně. To jenom ohledně té certifikace.

Samozřejmě k tlakům, které jsou vůči tomu nástroji činěny, se velmi ráda vyjádřím, protože bez ohledu na to, že já zde stojím jako ministryně pro místní rozvoj, to znamená, ministr vlády a vláda je jaksi odpovědná Poslanecké sněmovně, tak já zde stojím také jako statutární orgán tohoto resortu, který nese plnou odpovědnost za všechno, co se na tomto resortu děje, a ráda bych také sdělila Poslanecké sněmovně, že - a to myslím, že se domnívám, že drahé poslankyně a poslanci vědí - že jsem nenechala nic jen tak být a pokud samozřejmě se děla tato věc, tak ono je těžké Národní elektronický nástroj zastavit kvůli mnoha věcem. A k tomu, pane poslanče, bych vám ráda také následně po svém úvodní slově dala stanovisko. Nicméně pan poslanec, prostřednictvím pana předsedajícího, sdělil, že se jedná o jeho úvodní řeč, takže předpokládám, že asi zde povedeme dlouhou debatu. Já jsem na ni velice, velice připravena, protože samozřejmě i informace, ke kterým jsem byla vyzvána, tak už dávno jsou schváleny vládou České republiky a v tuto chvíli já je považuji za irelevantní, ale velmi ráda je vysvětlím.

Takže v tuto chvíli bych ještě ráda zmínila, že v současné době objem veřejných zakázek, a zde tedy také doplňuji tu informaci, protože nebyla pravdivá, která byla sdělena Poslanecké sněmovně, že v současné době objem veřejných zakázek, které se realizují v systému Národního elektronického nástroje, přesahuje již přes 22 miliard korun, z toho jsou zadané veřejné zakázky v hodnotě téměř 8 miliard korun bez DPH a ten systém jako samotný je využíván více jak 18 společnostmi a institucemi. Celkově NEN využívá přes 300 zadavatelů. Největší zadavatelé jsou Ministerstvo vnitra, které zcela i se svými společnostmi přešlo na Národní elektronický nástroj, takže není pravdivé žádné tvrzení, které se objevuje v různých médiích, které zde také bylo sděleno, že ten systém je nefunkční, pokud takto velké Ministerstvo i se svými organizacemi na NEN přešlo. Zároveň stoprocentně na NEN přešlo Ministerstvo zahraničních věcí a samozřejmě Ministerstvo pro místní rozvoj, to bylo samozřejmé.

Ráda bych možná informovala také váženou Poslaneckou sněmovnu, že zakázky, které já považuji například za velké, to znamená nad 500 milionů korun, nebo zhruba 400 milionů korun, byly zadány například Ústřední vojenskou nemocnicí, Vojenská fakultní nemocnice Praha, například Ministerstvo průmyslu a obchodu, Národní bezpečnostní úřad zakázku za 100 milionů korun, například LOM PRAHA zakázka za 292 milionů, dále zde máme například obec Staříč za 260 milionů korun. Čili ten systém je využíván mnohými, a to nejenom státní veřejnou správou, ale už i územní veřejnou správou, za což já jsem opravdu ráda, protože k ní bude sloužit a například zde máme i zakázku Národní archivu České republiky a celá zakázka opravy Národního muzea ve výši zhruba téměř jedné miliardy byla zadána v Národní elektronickém nástroji. Čili veškeré informace o tom, že ten nástroj je nefunkční, nejsou pravdivé. To, že není tak vymazlen, jako jsou ostatní komerční nástroje, to je samozřejmě pravda a k tomu se také vyjádřím.

Od roku 2015 bylo proškoleno na práci s Národním elektronickým nástrojem celkem přes tři tisíce osob, což tyto statistiky potvrzují, že NEN je využíván ve stále vyšší míře a Ministerstvo pro místní rozvoj dlouhodobě upozorňuje na schválenou strategii elektronizace veřejných zakázek pro období 2016 až 2020, kde je s povinným využíváním Národního elektronického nástroje počítáno, a to od roku 2018.

Tato strategie, připomínám, byla schválena vládou České republiky v lednu 2016. Čili je zde možná trochu reakce na váženého pana poslance, všechny resorty, protože to schválila vláda a ta jedná jako kolektivní orgán, nejedná tam pouze Šlechtová a někteří ministři, vláda jako kolektivní orgán přijala takzvanou elektronizaci veřejných zakázek, strategii k této elektronizaci v lednu 2016, a tím odmávla povinnost tohoto elektronického nástroje.

To, že v tuto chvíli, jak sděloval i pan poslanec, někteří vážení kolegové vlády České republiky, koaliční partneři, nekoaliční partneři, kritizují tento Národní elektronický nástroj, je samozřejmě pravdivá informace. Nicméně také je nutné, a to se jim připomínalo mými dopisy a dopisy pana premiéra, aby postupně odcházeli z komerčních subjektů na Národní elektronický nástroj, aby tam zkoušeli zakázky. To, že to nečinili, je bohužel samozřejmě problém především pro ně, protože v tuto chvíli jsou po schválení materiálů vládou České republiky - předminulý týden - samozřejmě vystaveni jistým rizikům.

Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím projektu Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek vyvinulo NEN pro zadávání veřejných zakázek s cílem zavést moderní informační a komunikační technologie do procesu zadávání veřejných zakázek a zajistit tak dostupnost elektronického nástroje umožňující komplexní podporu celého životního cyklu veřejné zakázky. Kontrolu čerpaných dotací na projekt NIPEZ realizoval auditní orgán Ministerstva financí a konstatoval pochybení v projektu s finanční hodnotou. Auditní orgán sděloval, že to bylo zhruba 50 mil. korun. Po reakcích ze strany Ministerstva pro místní rozvoj částka zůstává na 42 mil. korun. V tuto chvíli já osobně čekám, kdy k nám přijde Finanční správa a v uvozovkách dostanu složenku a na základě této věci já osobně ihned podávám trestní oznámení, protože toto jsou věci, které se děly v letech 2011, 2012 a 2013.

Tato korekce byla vyčíslena kvůli podstatné změně smlouvy v důsledku dodání jiného plnění z technického pohledu než toho, které bylo vysoutěženo. A toto je možná hned ta první věc, kde došlo jaksi k tomu, co se nemělo stát, kde Ministerstvo pro místní rozvoj v letech 2011, 2012 a 2013 mělo v podstatě dodavatele na základě zadávací dokumentace, kde dodavatel dodal nějaké věci úplně navíc, které nejsou v podstatě použitelné. Musím říci, že Ministerstvo pro místní rozvoj se ztotožnilo s touto korekcí, a to až za mého vedení, protože to považuji samozřejmě za velké pochybení. Ta částka 42 mil. nebyla v České republice proplacena z Evropské unie, přičemž celková hodnota projektu NIPEZ byla 250 mil. korun.

V této souvislosti také mohu doplnit, že tento projekt, a to jak NIPEZ, tak NEN, je prověřován Policií České republiky, která od Ministerstva pro místní rozvoj opakovaně vyžádala materiály k předmětnému projektu. Tady mohu sdělit, že za poslední dva roky, co jsem ve funkci, Policie České republiky koná na Ministerstvu pro místní rozvoj velice aktivně, nicméně dosud nemáme žádné vyjádření Policie České republiky. To, co se šetří, samozřejmě zde nemohu sdělovat, nicméně řeší se v podstatě kompletně všechno a téměř všechny zakázky a samozřejmě i osoby.

Dále proběhly v roce 2013 a 2015 kontroly na NKÚ zaměřené na celkový projekt NIPEZ, kdy bylo Ministerstvu pro místní rozvoj doporučeno několik hlavních bodů. Zde mi dovolte je strukturálně uvést. Zde mi dovolte, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, opravit vaše slova, protože já to opravdu budu citovat z nálezu NKÚ a také vám sdělím naše reakce.

Iniciovat zavedení povinného využívání certifikovaných nástrojů pro elektronické zadávání veřejných zakázek, což bylo realizováno prostřednictvím usnesení vlády k povinnému využívání NEN, to znamená, že zadavatelé mohou požádat o výjimku z používání NEN, pokud mají certifikovaný nástroj - první věc.

Druhá věc je definovat standardy pro elektronické nástroje. Zde byla přijata vyhláška č. 260/2016 o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody.

Ta třetí věc je zintenzivnění komunikace se zadavateli o NENu. Od roku 2015 bylo tedy proškoleno přes tři tisíce osob. Za rok 2017, jenom za jeden rok, bylo proškoleno přes tisíc osob. Máme zde taky funkční e-learning, který jsem zadala, že se prostě musí udělat, abychom měli lepší komunikaci se všemi zadavateli. A samozřejmě nám také v tuto chvíli NKÚ nalezlo, že máme zpracovat takzvanou Enterprise Architecture NIPEZu. A zde bych ráda také reagovala a potvrdila slova pana poslance, protože pokud existuje takovýto nástroj a my dostaneme po vyhodnocení roku 2013 - 2014 od NKÚ zpracovat Enterprise Architecture NIPEZu, tak já osobně se v tuto chvíli jako statutární orgán MMR ptám, jak to, že architektura nebyla zadána v roce 2011 při úplně prvních zadávacích řízeních.

V závěru své řeči nebo následně po další debatě, pravděpodobně s panem poslancem, vám také sdělím rizika, která nesu já jako občan České republiky a po skončení funkce ministryně pro místní rozvoj je samozřejmě zřejmé, že já budu chodit na výslechy, kam už chodím nyní, a samozřejmě já také žádám od státu právní ochranu a jsem zvědavá, kdo mně osobně ji dá. To jenom tak.

K otázce propojení Národního elektronického nástroje s interními informačními systémy zadavatelů, na což upozorňoval pan poslanec, prostřednictvím pana předsedajícího, správně, sděluji, že NEN je koncipován jako univerzální nástroj pro všechny zadavatele, a to státní veřejnou správu, územní veřejnou správu plus naše všechny organizace, což znamená do budoucna školy zřizované obcemi i kraji a podobně. Jako takový logický krok nemůžeme vyhovět všem individuálním požadavkům všech zadavatelů, kterých je v České republice několik tisíc. A tady dodávám, protože toto cvičení jsem si zažila s monitorovacím systémem, kde po velkém auditu Ministerstva financí, kdy nakonec korekce, respektive nález Finanční správy je nula, takže celý audit byl opravdu akorát velkým zbytečným boomem, že v tuto chvíli nebudeme vyhovovat všem individuálním požadavkům, protože je to státní nástroj, který je zdarma. To jsem vlastně neřekla - je to zdarma připravený nástroj pro zadavatele pro elektronizaci veřejných zakázek. Pokud má zadavatel individuální elektronický nástroj propojen se svými interními systémy a změna na NEN by pro něj znamenala nepřiměřené vysoké náklady, může podle návrhu usnesení vlády požádat vládu České republiky o udělení výjimky a v tu chvíli Ministerstvo pro místní rozvoj založilo takzvanou pracovní skupinu, nejenom ten řídící výbor, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, ale také pracovní skupinu pro funkčnost NENu, kde se jí účastní i zástupci všech ministerstev a jsou tam řešeny požadavky na změnu systému ze stran jeho uživatelů.

Co já v tuto chvíli považuji za velice klíčové, je integrace a migrace dat. K tomu se ještě vyjádřím. Národní elektronický nástroj využívá technologii od společnosti Microsoft, u které bylo ohlášeno ze strany právě Microsoftu ukončení této podpory, to znamená takzvaného Silverlightu, což znamená, že tato technologie nebude dále rozvíjena a podporována ze strany této společnosti. MMR si je toho vědomo a připravujeme kroky, které tento problém řeší. Nicméně zde bych ráda zmínila, že toto se netýká pouze Národního elektronického nástroje, ale mnoha státních nástrojů na různých státních organizacích, to znamená resortech české vlády a našeho státu, protože na Silverlightu Microsoftu jede mnoho systémů, čili dodatečné náklady na mnoho státních systémů musí připravovat každý resort. Veřejná zakázka na tuto podporu v tuto chvíli již probíhá, to znamená není jenom připravovaná, ale probíhá.

Teď se vyjádřím k účasti náměstka pro řízení sekce veřejného investování na jednání řídící skupiny. Tady bych ráda uvedla, že skupina je sestavena z řadových referentů, vedoucí oddělení a ředitele odboru, kde je to na úrovni ředitele, kde se účastní za Ministerstvo pro místní rozvoj ředitel Odboru elektronizace veřejných zakázek a z tohoto důvodu se náměstci neúčastní, ani za ostatní resorty.

Zde bych ráda informovala ctěnou Poslaneckou sněmovnu a v detailech i váženého pana poslance, prostřednictvím pana předsedajícího, že 21. 6. vláda České republiky rozhodla, že ukládá členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů a jim podřízených orgánů a organizací, kteří jsou veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 134/2016 o zadávání veřejných zakázek, povinnost používat NEN jako elektronické tržiště. To znamená od 1. 7. 2018 pro komodity, které jsou stanoveny v příloze předmětného usnesení, příloha č. 1, komodit je tam velké množství, je to samozřejmě k nalezení v eKLEPu, je to nalezeno na našich stránkách mmr.cz, dále uložila povinnost používat NEN pro zadávání veřejných zakázek, které nejsou povinnými komoditami uvedenými v příloze č. 1 s možností požádání vlády České republiky o udělení výjimky z této povinnosti od 1. 7. 2018. 

A dále umožňuje nezadávat prostřednictvím NEN veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota nepřesáhne částku 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

Poslednímu tématu, kterému bych se v tomto dopise a resp. který následně obdrží také pan poslanec, ráda věnovala, jsou náklady na elektronická tržiště spravovaná Ministerstvem pro místní rozvoj. To se týká e-tržišť. Tady bych Poslaneckou sněmovnu ráda informovala, že tady existuje nějaký velký projekt NIPEZ, který má elektronizovat veškeré veřejné zakázky. Ten má pod sebou NEN. A součástí NENu jsou takzvaná elektronická tržiště.

Elektronická tržiště vznikla i k mému velkému překvapení, když jsem si nechala udělat analýzu, proč vůbec MMR uzavíralo takové smlouvy v roce 2011 s komerčními dodavateli. Nicméně stalo se. V roce 2011 a 2012 byly uzavřeny koncesní smlouvy ze strany Ministerstva pro místní rozvoj se soukromými společnostmi na provozování elektronických tržišť. V tu dobu - v tu dobu - informuji Poslaneckou sněmovnu - již Ministerstvo pro místní rozvoj a vláda věděla, že elektronická tržiště budou součástí NENu, vědělo se, že NEN bude povinný. Takže v tuto chvíli toto měla být dočasná věc, aby elektronická tržiště fungovala v České republice.

Cílem těchto koncesních smluv byla akcelerace elektronického zadávání veřejných zakázek. Bylo stanoveno povinné využívání těchto nástrojů pro ústřední orgány státní správy, přičemž povinné zadávání se týkalo především veřejných zakázek malého rozsahu na vybrané komodity. Zde zdůrazňuji, že MMR nemůže platit soukromé nástroje a zároveň vlastnit Národní elektronický nástroj se stejnou funkcionalitou, když NEN je nabízen zdarma. Ministerstvo pro místní rozvoj proto dlouhodobě prosazuje využívání NENu místo těch a i jiných soukromých nástrojů. Šlo to prostřednictvím v podstatě každoměsíčního upozorňování členů vlády, sedmi dopisů, které jsem zasílala za poslední rok a půl členům vlády.

Nicméně v tuto chvíli bych zde také ráda zmínila, že udělením výšeuvedené certifikace se opět potvrdilo, že i mnoho mediálních útoků společností, které provozují tyto komerční elektronické nástroje, se nezakládají úplně na pravdě. A samozřejmě jejich jediný cíl je udržet si vlastní nástroje a finanční prostředky z nich plynoucí.

Tady pouze informuji váženou, ctěnou Poslaneckou sněmovnu, protože ono se to neví. Existují tady dva komerční elektronické nástroje. Existovalo jich víc. Teď tedy zbývají dva. Jednu z těch společností sděloval ve svém projevu i pan poslanec, prostřednictvím pana předsedajícího. Všichni věděli, že koncesní smlouvy končí 30. 6. 2017. To, že se na to samozřejmě nepřipravili, to, že se na to nepřipravily resorty, to, že v tuto chvíli samozřejmě MMR je pod palbou, a dokonce byl návrh na vládě, mně uložit podepsat dodatky s těmito smlouvami nezákonně, upozorňuji, nezákonně, tak v tuto chvíli já osobně nevím, jak bych reagovala, pokud by mi to vláda uložila. Nicméně respektovala bych bývala usnesení vlády. Nicméně vláda rozhodla následně, jak již jsem říkala.

Od 1. 7. 2017 je povinné elektronické tržiště, které je pod NENem. A v tuto chvíli Ministerstvo pro místní rozvoj nebude prodlužovat smlouvy s komerčními subjekty. My si to ani nemůžeme dovolit podle dalších zákonů, a to zákona o majetku státu, následně velkých rozpočtových pravidel, protože pokud by Ministerstvo pro místní rozvoj uzavřelo smlouvy s komerčními subjekty, které poskytují úplně to samé jako Ministerstvo pro místní rozvoj, a to ještě k tomu zdarma, tak v tuto chvíli já jako statutární orgán porušuji tyto zákony. To znamená, nehospodárně hospodařím s veřejnými prostředky státu, a to samozřejmě bych mohla jít rovnou do vězení.

Takže v tuto chvíli to dotování soukromých systémů na základě koncesních smluv za poslední čtyři roky, a teď, vážená, ctěná Poslanecká sněmovno, vám sdělím tu částku, je 170 milionů, za které vznikly oba dva komerční systémy. Za 170 milionů si tyto dva komerční subjekty samozřejmě udělaly své systémy, které já akceptuji a jsem si toho vědoma, že mají lepší uživatelské prostředí než Národní elektronický nástroj. Nicméně tyto systému vznikly za podpory státu České republiky, za podpory Ministerstva pro místní rozvoj, které si to uzavřelo na základě toho, že to bude pouze dočasné, následně se ta data převedou do NENu.

A v tuto chvíli jsem i nařídila svým úředníkům, aby se setkali, čili zde, pane poslanče, další informace, kterou jste zmínil, že my nejsme ochotni jednat na úrovni šéfů mého právního, náměstků, státní tajemnice. Proběhla schůzka se zástupci společnosti QCM a Tendermarket, kde výstupem z tohoto jednání v podstatě je nic. To znamená, oba dva subjekty trvají na tom, že budou existovat jejich komerční subjekty, trvají na tom, že MMR má s nimi prodloužit koncesní smlouvy. Nicméně jak jsem sdělila před chvílí, to mi již vláda neuložila, takže k tomu již nedojde v tuto chvíli. Nicméně z výstupů a ze zápisu, který mám, a mám ho od svých lidí, tak tam byla velká negace ze strany těchto subjektů.

Nabízela jsem možnou dohodu, protože není možné, abychom se tady několik let napadali. A tady možná ještě doplním, že Národní elektronický nástroj je součástí splnění podmínek, ke kterým se zavázala Česká republika splnit všechny evropské směrnice, které tedy jsou tři v rámci elektronizace veřejných zakázek. Je to součástí i našeho nového zákona o zadávání veřejných zakázek. A zároveň je NEN součástí takzvaných již předběžných podmínek ex ante kondicionality k tomu, že tento NEN bude zdarma pro všechny zadavatele. Čili ten NEN je velice komplexní.

Doufám, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, že jsem vás přesvědčila, že se tímto zabývám. Já osobně z toho vůbec nejsem šťastná. Nicméně jako statutární orgán jsem to čistě a jenom a jenom já, kdo nese tu odpovědnost na základě i uložení usnesení vládou České republiky, kde mi vláda uložila mnoho věcí, které v tuto chvíli já musím dodržovat. V tuto chvíli, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, bych asi ukončila svoje vyjádření k vašemu úvodu, k vašemu projevu. Nicméně samozřejmě mohu doplnit jak usneseními vlády, tak samozřejmě vás mohu informovat i o dalších krocích, které MMR v tuto dobu chystá.

Pardon. Vy jste ještě položil dvě otázky. Kdo nese odpovědnost, nebo jak MMR konalo za tento šlendrián? Vzhledem k tomu, že i Poslanecká sněmovna schválila zákon o státní službě, za tyto věci nese odpovědnost státní tajemnice, ke které jsem podala podnět, aby řešila tuto záležitost se zaměstnanci Ministerstva pro místní rozvoj, kde jsme to řešili i s panem Postráneckým, to znamená nejvyšším státním úředníkem. A samozřejmě úředníci, kteří nesou odpovědnost za chyby, které se týkají zakázek za rok 2016, byli potrestáni podle zákona o státní službě, podle služebního zákona. Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministr Vojtěch: Dostupnost léčiv by zlepšilo vrácení výroby do EU

10:02 Ministr Vojtěch: Dostupnost léčiv by zlepšilo vrácení výroby do EU

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se zúčastnil Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a o…