Nacher (ANO): V Senátu ta situace za mě byla jako na horské dráze

14.09.2021 19:11 | Komentář

Projev na 118. schůzi Poslanecké sněmovny dne 14. září 2021 k návrhu zákona, kterým se mění energetický zákon, živnostenský zákon a zákon o správních poplatcích, vráceného Senátem

Nacher (ANO): V Senátu ta situace za mě byla jako na horské dráze
Foto: Hans Štembera
Popisek: Patrik Nacher

Vážený pane předsedající, pane předsedo Senátu, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil k tomu také říct pár slov. Jednak jsem rád, že to stihneme, protože jak víte, ten boj s těmi energošmejdy je tady rok a půl a víte, že já jsem ho sem dával na program asi sedmkrát. Dneska je v zásadě poslední šance, jak to schválit před koncem tohoto volebního období, jinak by se muselo začít znovu.

Tam je potřeba připomenout některé věci, kde část toho zákona bude platit od 1. ledna 2022. To jsou ty povinnosti zprostředkovatele, různé možnosti výpovědi smlouvy s dodavatelem, ta omezená doba na 36 měsíců, ta doba určitá, omezená doba 12 měsíců u plné moci, kdykoliv s možností vypovědět - a pozor to i zpětně. To byly pozměňovací návrhy, které tady byly načteny. Stejně tak jako pozměňovací návrh, aby si obce mohly na svém území zakázat podomní prodej.

Pak je tam důležitá část zákona, která bude mít účinnost od 1. července 2022, s určitým tedy zpožděním. Týká se to zejména povinností ERÚ - Energetického regulačního úřadu - který bude nově registrovat tedy ty zprostředkovatele. Ti musí splnit nějaké povinnosti. Ale především co je nejdůležitější, je potřeba těm lidem říct, že už konečně přestane to pobíhání těch klientů mezi ERÚ a čoikou. Protože jeden případ řeší ERÚ. To znamená nějakého dodavatele energie, ale v momentě, kdy je to účast v aukci, tak už to spadá pod Českou obchodní inspekci.

V Senátu ta situace za mě byla jako na horské dráze. Nejprve 18. srpna Miloš Vystrčil, předseda Senátu, předložil ústně tedy nějaké návrhy asi 11 pozměňovacích návrhů. trochu jsem si tam pinkali ty argumenty. Já jsem neměl možnost vystoupit v Senátu, tak to můžu říct teď. Byl jsem rád, že v rámci politické kultury poté týden nato Miloš Vystrčil některá slova ve vztahu k mé činnosti zde v Poslanecké sněmovně a určitých nepřesností, pokud jde o prospotřebitelské zaměření toho zákona, tak vzal zpět. Já jsem za to rád.

Stejně tak jako i ten návrh z 25. srpna doznal určitých změn. Já jsem si udělal poznámky z těch jedenácti návrhů. Vlastně v tom původním znění zůstaly dva. Trošku se změnily tři až pět a úplně nové pasáže jsou pět pozměňovacích návrhů, nebo je Senát vůbec neschválil, nebo nenavrhl.

Takže pokud jde o tohle, tak z toho původního návrhu z toho 18. srpna, z kterého jsem měl trochu strach, tam bych jednoznačně podpořil tu sněmovní verzi. V tomto případě konzistentně od toho momentu 25. říkám, přijde mi bližší ta sněmovní verze, nicméně i kdyby prošla ta senátní, tak s tím problém až takový mít nebudu.

Nicméně zastavil bych se u dvou pozměňovacích návrhů, o kterých tu Miloš Vystrčil hovořil a pak bych měl na konci toho dotaz na kolegy z ODS, abych já se v tom vyznal. V jedné části v § 11a se píše o tom, že zvýšení ceny za dodávku elektřiny je potřeba tedy informovat toho spotřebitele. V té původní verzi je, že způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny. Což já považuji za nejlepší, nejflexibilnější. Senát tam dodává právě to slovo prokazatelně a adresně. Což je lepší verze, než tak, jak to bylo napsáno původně o ten týden dřív.

Nicméně na mě se obrátila celá řada spotřebitelů skutečně s tou obavou, aby nemuseli ti lidé teď chodit opravdu na poštu. Vím, že pan Miloš Vystrčil tady o tom hovořil. Ale z té zpětné vazby z té industrie vyplývá, že prostě oni v té chvíli jsou připraveni posílat ty dopisy doporučeně a samozřejmě ty náklady přenesou na klienty. To znamená, já moc nerozumím tomu, proč způsob uvedený ve smlouvě, kde to důkazní břemeno se otáčí na toho dodavatele energie, aby dokázal, že skutečně informoval toho spotřebitele, tak proč se to musí rozšiřovat.

Ale ten můj hlavní dotaz směřuje k tomu rozšíření v několika paragrafech z toho slova spotřebitel na zákazník. Spotřebitel je fyzická osoba. Víme, že to tady je protkáno různými zákony, které je nazývám prospotřebitelskými a zákazník jsou vlastně všichni. To znamená i právnické osoby, v tomhle případě obce a tak dále.

No a teď v § 11e u situace zanikne-li spotřebiteli vlastnické nebo užívací právo, tak se nahrazuje ten spotřebitel zákazníkem, byť je omezen hladinou nízkého napětí a spotřebou plynu do výše 630 MWh. A to samé u § 30 sdělení "neprodleně na žádost spotřebitele dobu trvání závazku" - to jsme tam doplnili. Tak zase místo "spotřebitele" se změní "na žádost zákazníka".

No a tady my dovolte, já bych se chtěl zeptat v rámci konzistentnosti. Vy víte, že já například v zákoně o elektronických komunikacích jsem v některý moment rozšířil tu ochranu spotřebitele právě i na zákazníka na malé živnostníky. Dostával jsem dotazy od kolegů z ODS, jestli ta ochrana spotřebitele není příliš široká. Že je potřeba tam vnímat nějaký test proporcionality, že jinak se chrání spotřebitel, fyzická osoba a jinak podnikatel.

To samé u zákona o spotřebitelském úvěru, který, když jsme probírali, byť ne tady na mikrofon, tak od některých kolegů z ODS, a musím říct, že konzistentně a stále jsem slyšel, že se to nesmí přehnat, ten trh musí nějakým způsobem fungovat a samozřejmě jinak se chrání paní Nováková jako spotřebitel a jinak se bude chránit podnikatel, který má třeba právní oddělení, nebo obec a podobně. Takže by mě v té chvíli zajímalo, abych já se v tom zorientoval, a tady právě je slovo spotřebitel v tomto, tak jak se tedy kolegové z ODS, a viděl jsem, že se přihlásil předseda Zdeněk Stanjura, tedy dívají na ten pozměňovací návrh senátora za ODS, který to naopak zase rozšiřuje z toho spotřebitele na ty zákazníky. Já jenom, aby v tomto jsem viděl nějakou konzistentnost toho postoje. Abych já tady ve Sněmovně nedostal vynadáno, že jsem příliš prospotřebitelský a rozšiřuji to, a v Senátu jsem nedostal vynadáno, že to je příliš úzké a že je to potřeba rozšířit na všechny zákazníky. Protože jak jsem řekl, spotřebitelem je ze zákona považována jenom fyzická osoba.

Takže tolik taková drobná poznámka. Nechci to brát nijak konfliktně. Budu rád, ať už dneska projde jakákoliv verze, že už to budeme mít za sebou. A chtěl bych tímto toto vystoupení ukončit a zároveň poděkovat Miloši Vystrčilovi za ta jeho slova z toho pětadvacátého, kdy on vzal některá slova vůči mně zpět, a já jsem neměl možnost takhle veřejně udělat totéž. Tady mám tu domácí platformu a on je host, tak já to v rámci politické kultury a jejího zlepšování takhle činím a děkuji mu za to, jakkoliv můžeme mít na některé věci jiný názor.

Děkuji za vaši pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

David (SPD): Macron prý chce nahradit von der Leyenovou

17:17 David (SPD): Macron prý chce nahradit von der Leyenovou

Informace na svém veřejném facebookovém profilu o údajných ambicích francouzského prezidenta Macrona…