Kancelář prezidenta nebude poskytovat informace týdeníku Respekt, serveru Seznam Zprávy, Deníku N a pořadům České televize 168 hodin a Reportéři Čt. Hradu vadí způsob, jímž tato média informují např. o kauze čínského dopisu Jaroslavu Kuberovi, o vyšetřování těžby kamene v Lánské oboře či o teroristické útoku ve Vrběticích.

1. Smrt Jaroslava Kubery - tajemství čínského dopisu

10. 1. 2020 vznikl text na čínské ambasádě, 13. 1. 2020 byl doručen na podatelnu Hradu - viz razítko, 14. 1. 2020 byl projednán na obědě prezidenta s předsedy Senátu a Sněmovny, 17. 1. 2020 Jaroslav Kubera na čínské ambasádě, 20. 1. 2020 Jaroslav Kubera umírá. “Dopis” byl zveřejněn, vypadá divně. Je bez oslovení, není psán diplomatickým jazykem, je to neučesaný výčet odvetných opatření Číny pro případ, že předseda českého Senátu pojede na Tchaj -wan. Tak vznikají materiály, na jejichž přípravu nebylo dost času. Kancléř Mynář potvrdil, že “dopis” byl podkladovým materiálem pro jednání prezidenta s předsedy obou komor parlamentu. Tvrdí, že dopis si Hrad neobjednal. Ale forma dopisu i jeho načasování svědčí o tom, že Hrad a čínská ambasáda svůj postup koordinovali. Jestliže měl prezident J. Kuberu od cesty odradit, potřeboval ho přitlačit ke zdi brutálními argumenty. Sám si je sepsat nemohl. Aby to mělo váhu, potřeboval mít v ruce podklad přímo od Číňanů, na hlavičkovém papíře ambasády. A takový podkladový materiál dostal. Šéf jeho zahraničního odboru Rudolf Jindrák doplnil čínské výhrůžky o další poznámky. Paní Věra Kuberová našla oba materiály v aktovce svého manžela. O vzniku dopisu informoval senátory na uzavřeném jednání v březnu 2020 šéf BIS. Jejich závěr: “Čínský dokument si objednal Hrad.”

Zapadá to do sebe. O celé tragédii obšírně informovala všechna česká a mnohá zahraniční média. Nikoli pouze ta, která dal nyní Hrad na Seznam nepřátel. Jaroslav Kubera nezemřel kvůli novinářům. Černé svědomí by měli mít nepřátelé České republiky v čele s jejím prezidentem a jeho českými i čínskými spolupracovníky. Od napsání výhrůžek po smrt předsedy Senátu uběhlo přesně deset dní.