Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR navzdory nesouhlasu opozice podpořila v úvodním kole koaliční novelu českého azylového zákona. Stalo se tak především proto, aby byla česká legislativa v souladu s evropským migračním paktem. Novelu teď posuzuje bezpečnostní výbor.
Problematice migrace se Vlastimil Veselý profesionálně věnuje více než 15 let. Pravidelně ji komentuje na svém blogu Za oponou migrace. Upozornil na nedávné projednávání novely azylového zákona v Poslanecké sněmovně, kdy skupina poslanců předložila rozsáhlou novelu, která je reakcí na evropský migrační pakt. Obsáhlý sněmovní tisk má 286 stran.
Opozici pobouřilo, že vláda se problematice nelegální migrace populisticky věnuje krátce před koncem svého volebního období. „Jaká část novely je vynucena migračním paktem a jaká část je iniciativou koaličních poslanců?“ ptá se Veselý a poukazuje na příspěvek politika Roberta Kotziana (Svobodní), zveřejněný na síti X. Kotzian v něm mimo jiné uvádí: „Novela je především reakcí na migrační pakt. Jinak řečeno, novela je především vynucena schválením migračního paktu. Otázkou je, kolik je v ní vlastní iniciativy Víta Rakušana, pokud vůbec něco.“
MANIPULACE KOLEM NOVELY ZÁKONA O AZYLU
— Robert Kotzian (@RobertKotzian) April 15, 2025
Skupina poslanců předložila významnou a rozsáhlou novelu českého azylového zákona. Sněmovní tisk má 286 stran.
Ministr vnitra Vít Rakušan v níže připojeném komentáři dělá ramena, jak tvrdě potírá migraci, a současně shazuje opoziční… https://t.co/9UelSQHXnI pic.twitter.com/CiPRurDGge
Kotzianovi přišlo nepravděpodobné, že by tak rozsáhlý a složitý návrh připravila skupina poslanců bez projednání ve vládě. Proto na Ministerstvo vnitra ČR poslal žádost o informace, ze které by to šlo odvodit. Ta ale byla následně kompletně zamítnuta. Kotzian se domnívá, že migrační pakt něco pozitivního, tj. zpřísňujícího, obsahuje. Právě tato zpřísnění se nyní mají promítnout do zákona o azylu. Rakušan se pokouší z toho udělat svou zásluhu.
Veselý upozorňuje, že součástí projektu Společnost nedůvěry Českého rozhlasu, jehož soubor článků čerpal z průzkumu Národního institutu SYRI, byl i jednoduchý test, který měl měřit míru důvěry v dezinformace na základě postoje k několika tvrzením označeným jako konspirační teorie. „Většinou (ne vždy, míchají to s hloupostmi typu např. úkladné vraždy princezny Diany) však jde o vážné otázky, které se všude v Evropě v různých podobách objevují jako součást politické debaty. Pomiňme teď, že veřejnoprávní médium a univerzitní výzkumníci placení z veřejných prostředků označují legitimní názory na vážná politická témata (organizace masové ilegální migrace, rizika islámu v Evropě, podvody při korespondenčních volbách, rizika Istanbulské úmluvy) za dezinformace, a věnujme se tématu, které se týká migrace. Když souhlasíte jen s částí otázky (bez důrazu na ‚míšeneckou rasu‘), měla by být odpověď ano nebo ne, aby vás SYRI a ČRo neobvinili z konspiračního myšlení a šíření dezinfo,“ napsal Veselý.
Ubodání obyvatele Saské Kamenice
Dodává, že k otázce masové ilegální migrace coby organizované akce se v červnu 2023 vyjádřil bývalý ředitel německé kontrarozvědky slovy: „Pochybuji o tom, že by to politici mysleli vážně, že by masové přistěhovalectví do střední Evropy chtěli skutečně omezit.“ Dále Veselý uvádí, že Hans-Georg Maassen byl odvolán z pozice ředitele Spolkového úřadu pro ochranu ústavy poté, co rozporoval tvrzení kancléřky Merkelové, že existují důkazy o štvanicích na cizince v Saské Kamenici, kde došlo k ubodání místního občana a demonstracím proti kriminalitě azylantů.
Už dávno prý nejde o ochranu uprchlíků ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, jak ještě před deseti lety politici neustále tvrdili. Jejich skutečným motivem je vytvořit jinou společnost. Jednání na úrovni EU vše jen lakují narůžovo. Opatření nepovedou k omezení migračního proudu do Evropy. „V praxi se těch lidí už stejně nikdy nezbavíme. Představa, že budou podstupovat azylové řízení ve střediscích EU někde v severní Africe, není z tohoto světa. To by musely spolupracovat příslušné státy,“ uvedl Maassen.
Tvým úkolem je migranty v Evropě vítat
Nevládní organizace prý z ideologických důvodů podporují „pašeráctví lidí“. Plány projednávané v EU jsou určené k ukolébání občanů, především střední třídy, a jsou koncipovány ve stylu: „Něco děláme, nemějte obavy.“
„Tato slova prakticky potvrzuje i bývalý ředitel unijní agentury Frontex, pověřené chránit vnější hranice EU, Fabrice Leggeri, který po neshodách s Evropskou komisí v roce 2022 ve funkci po 7 letech skončil. Řekl, že na něj byl dlouhodobě vyvíjen tlak kvůli jeho snaze migranty zastavit,“ napsal Veselý a upozornil na slova švédské eurokomisařky Ylvy Johanssonové: „Tvým úkolem je migranty v Evropě vítat, protože přichází za láskou… Ať se ti to líbí, nebo ne, jsme stárnoucí kontinent, tak migranty pouštěj.“
Hans Leijtens, Leggeriho nástupce ve funkci ředitele Frontexu, si už podle Veselého dává pozor a je plně loajálním úředníkem. Rád by migranty vozil do Evropy, ale když jejich člun objeví ještě v libyjských vodách, tak je musí předat místním. A to je mu líto. „Nechci, aby byli lidé vraceni do Libye. Jediné, co můžeme dělat, je informovat námořní koordinační centrum. A pokud je to v libyjských vodách, jsou to Libyjci, kdo musí převzít odpovědnost. A oni to dělají,“ řekl Leijtens.
Frontex dokonce spolupracuje s neziskovkami, které převážejí ilegály přes moře. „Frontex aktivně pomocí svých technologií vyhledává ve Středozemním moři lodě s migranty,“ upozorňuje Kotzian.
HUMANITÁRNÍ MIGRAČNÍ EKOSYSTÉM
— Robert Kotzian (@RobertKotzian) April 28, 2025
Nedávno jsem psal o tom, co řekl ředitel Frontexu o spolupráci své agentury a politických neziskovek (zde: https://t.co/J0iBktq8L5). Zajímal jsem se o situaci dál.
1) Tiskové oddělení Frontexu mně napsalo to stejné, co řekl ředitel Hans Leijtens,… pic.twitter.com/wpdIUNQjUy
Tiskové oddělení Frontexu Kotzianovi potvrdilo Leijtensova slova, tj. že „Frontex považuje nevládní organizace za nedílnou součást širšího humanitárního ekosystému a ekosystému správy hranic“. „Všechna tato vyjádření jasně dokládají, že snahou Frontexu není bránit vnější hranici EU před ilegální migrací, ale podporovat ji podle zadání Evropské komise,“ upozorňuje Veselý.
Jak celý proces probíhá? Frontex aktivně pomocí svých technologií vyhledává ve Středozemním moři lodě s migranty. Pokud nějakou loď s migranty najde, informuje příslušnou pobřežní stráž. Ta pak může upozornit loď politické neziskovky. Pokud je blízko, tak ji rovnou ke člunu s migranty přivolá. Některé politické neziskovky fungují i v Africe a na Blízkém východě. Těm Frontex dává zakázky, aby znovu integrovaly do tamních společností těch několik málo migrantů, které se podaří deportovat.
Na dodržování lidských práv ve Frontexu dohlíží komise nazvaná Poradní sbor. „To je takový kolektivní politruk. Jeho členy jsou dvě agentury EU, zástupci pěti mezinárodních organizací a šesti politických neziskovek,“ objasnil Kotzian.
Zmínku o základních právech je podle něj třeba číst tak, že práva migrantů musí mít přednost před právy původních obyvatel a před právy evropských zemí určovat, kdo na jejich území smí žít. „Celý tento systém politického dohledu nad Frontexem má eliminovat jakýkoli pokus jeho příslušníků o skutečnou ochranu hranic,“ varuje Kotzian.
Pokud ředitel Frontexu otevřeně přiznává spolupráci s migračními neziskovkami ve Středozemním moři při pašování ilegálů do Evropy a cítí se s nimi být součástí jednoho ekosystému, je obrana vnější hranice EU paralyzovaná. „Migrační pakt, který česká vláda podepsala, je pouze posvěcením tohoto stavu. Brzy bude čas ptát se v předvolební kampani kandidátů, zda by v případě zvolení do vlády požadovali vyšetřování, případně trestní stíhání Ursuly von der Leyen a eurokomisaře za toto odpovědného,“ uvádí Veselý.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská