O sobě (i jiných vrcholových politicích):
Chtít být vrcholovým politikem v dnešním globálním světě 21. století, chtít reprezentovat naši zemi v Evropské unii a nemoci fakticky komunikovat v angličtině (špatná angličtina je skutečný oficiální jazyk Unie i celého světa) ukazuje na neskutečnou míru sebevědomí. A neschopnost posoudit, v jakém světě žijeme. To, že si politik myslí, že před pravdou uteče napříč Malostranským náměstím, jeho chorou schopnost úsudku dokresluje.

O politice (bohužel, nejen dnes):
To, že vrcholový politik je s to v přímém přenosu lhát (a obviňovat ze lži jiné), a zjevně to pro jeho kariéru nemá důsledky, ukazuje, kam jsme společně dostali naši "politickou kulturu". To, že takovéto lidi strany do vrcholových pozic nominují, naznačuje, jak strašná je v nich situace. To, že stačí peníze, ostré lokty (a k tomu další lži), aby vlády s takovými lidmi vládly, dává depresivní pohled na naši zemi.

O fungování státu:
Doufám, že někdo vysvětlí, jak lidé, jako je paní Schillerová se svou jazykovou výbavou (která se údajně rapidně zlepšuje), mohou zastávat vysoké funkce ve státní správě, když skoro každý, kromě (nebo včetně?) úklidové služby, musí umět anglicky (pokud se nepletu)?