Vážení páni ministři, kolegyně a kolegové,

dovolte mi, abych částečně reagoval na některá vaše vystoupení, ale zároveň, abych vrátil diskusi tam, kde má být, a to je činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů a její kontrola.

Protože od té jste poměrně rychle utekli k ideologii. Já samozřejmě chápu Demokratický blok a strany v něm zastoupené, snažím se pochopit kolegy a kolegyně z Pirátů, někdy se mi to nedaří, řekněme víc než někdy, skoro nikdy. Ale to se tak někdy stává. Já totiž jsem vždycky myslel, že informace je potřeba přijímat, nikoli je pouze vygooglit, ale dneska už je jiná doba.

Chtěl bych připomenout, že není to tak dávno, co zde za mnou seděl v premiérském křesle premiér, který v období tzv. totality vystudoval vojenské gymnázium. Už od 15 nebo od 14 let se připravoval na službu v Československé lidové armádě. Takových lidí je tady ale více. Působili a působí dodnes v některých funkcích a třeba i předsedové některých vyšetřovacích komisí, výborů atd.

Všichni tito lidé se připravovali na své budoucí povolání tak, jako jste se připravovali vy na lékařských fakultách. Tak mně odpusťte, že mého otce v roce 1968 nepověsili, že jsem se v roce 1969 narodil, že jsem úspěšně na první pokus udělal maturitu a v 18 letech jsem šel splnit svoji vojenskou povinnost v rámci náhradní vojenské služby, protože jsem v 18 letech, kdy jsem já na to vojenské gymnázium z ideologických důvodů neprověřenosti mé rodiny přijat nebyl, vystudoval civilní gymnázium a pak už jsem k vojákům jít nechtěl. Bohužel každý máme svoje. Mně se líbily uniformy, líbí se mi dodnes, možná i disciplína s tím spojená, kterou také dodnes mám v sobě zakódovanou, a i tak dodnes pracuji a budu tak pracovat i nadále. Takže místo nabídky od armády jsem se rozhodl přijmout nabídku být policistou, tenkrát esenbákem. Chtěl jsem dělat psovoda, jsem kousek od státních hranic s Polskou republikou, a přišlo mně to tím, že jsem se o kynologii zajímal, jako spojení mého koníčka a práce pro moji vlast.