Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové,

k projednávané věci jsem požádala o stanovisko profesora doktora Aleše Gerlocha, CSc. Stanovisko je obsáhlé, proto si dovolím je zkrátit a přednést zkrácený výtah.

Základním problémem podaného návrhu je skutečnost, že nijak neanalyzuje, co se z právního hlediska rozumí hrubým porušením Ústavy či jiné součásti ústavního pořádku, což je nezbytný předpoklad pro úspěšné podání ústavní žaloby. Nelze vycházet z toho, že je věcí výlučně Ústavního soudu, aby sám interpretoval Ústavu a v ní vymezené pojmy, aniž by navrhovatel argumentačně zdůvodnil, proč se domnívá, že určité jednání vykazuje znaky hrubého porušení Ústavy, a to z důvodů dále rozebraných.

Je proto úkolem ústavního žalobce, tedy Senátu, aby Ústavnímu soudu předložil takovou interpretační alternativu, ze které bude vyplývat, že se prezident dopustil protiprávního jednání, které znaky hrubého porušení Ústavy vykazuje.

Role Senátu se nemůže omezit na pouhý popis jednotlivých kroků prezidenta republiky a jejich hodnocení z hlediska politického, to je z hlediska souhlasu či nesouhlasu s jejich obsahem či podstatou. Pokud takto Senát postupuje, trpí návrh nedostatky od samého počátku.