Pokud si dobře pamatuji, tak v roce 1974 v Portugalsku, byla diktatura Salazarových pohrobků zničena převratem armádních poddůstojníků a nižších důstojníků. Něco podobného by bylo potřeba i v ČSSD, ale při znalosti situace vím, že to není možné. Prostě nejsou lidé, reforma strany zdola nebo dokonce revoluce, není možná. Chce to tedy trpělivé a viditelné kroky vedení strany a ministrů, které by v očích veřejnosti ČSSD posouvaly zpět do pozice respektované strany.

Zázračná řešení, podle mého názoru, nejsou možná, ale chci se vyjádřit k několika zajímavým hlasům, které se po volbách z útrob ČSSD ozvaly.

Již v pondělí bývalý předseda klubu ČSSD ve sněmovně a nynější poslanec Roman Sklenák, kritizoval velmi správně stranickou likvidaci bývalého starosty ČSSD městské části Brno – Vinohrady, Čejky. Čejka byl jedním z dlouholetých členů ČSSD, který dokázal ve svém městském obvodu získat ve volbách v minulosti pro tuto stranu až dvě pětiny hlasů voličů. A najednou se nějaké bratrstvo rozhodlo, že Čejku vyhodí ze sedla a nominuje tam svého kamaráda. Jaký byl výsledek? Oblíbený starosta Čejka si udělal vlastní kandidátku, se kterou získal v podstatě u něj obvyklé počty voličů a ČSSD byla bita jako žito. To je kritika na správném místě. Ale Roman Sklenák byl součástí vedení ČSSD i v době, kdy se něco podobného stalo v Ostravě s úspěšným a oblíbeným primátorem Ostravy Kajnarem před volbami v roce 2014. Kajnar byl skupinou hochů, co spolu mluvili, ve stranických primárních volbách odstraněn a od té doby se strana v Ostravě vezla směrem dolů. Sobotkovo vedení neudělalo na podporu Kajnara nic. Naopak, důvodně se domnívám, že podporovalo jeho protikandidáta Palyzu jen proto, že vyhovoval Sobotkovu milci, tehdejšímu hejtmanovi, Novákovi. Pochopitelně, že jedno i druhé bylo špatně. Zbavovat se schopných lidí je něco, co sebezáchovně fungující společenský organismus nedělá. Je potřeba s tím do budoucna přestat. A kladu si otázku, zda to je vůbec možné...