Putin do mapy načrtnul ‚červenou linii‘. Evropané se bojí správně si to přeložit, „krasnaja linia“ totiž znamená „rudá čára“. 

Prohlásil ji za „nepřekročitelnou“, vyhlásil: „Kudy tyto meze povedou, budeme určovat sami v každém konkrétním případě.“ Reakce Ruska na překročení „rudé čáry“ prý bude „asymetrická, rychlá a tvrdá“. Obává se totiž, že se ‚demokratické převraty‘ nebezpečně přibližují k ruským hranicím. Vnímá to, jako ohrožení své moci a je rozhodnut hájit vlastní zájmy, tedy bránit se snahám vlastních obyvatel o větší svobodu a jakékoli jejich podpoře ze zahraničí.

Není to žádná novinka, Putin už dávno vyhlásil, že chce Rusko odpoutat od Evropy, že Rusové mají své vlastní hodnoty, jiné než jsou humanitní představy Evropanů. Okupace Krymu byla v Rusku populární, a následné sankce pomohly Putinovi vycouvat ze vztahů, které se ustavily kdysi za Gorbačova a Jelcina.

Zatímco Evropanům je Ukrajina vcelku lhostejná (s výjimkou Polska a Pobaltí), Ukrajinci si stěžují, že se jim dostává jen nepatrné podpory a pomoci v jejich úsilí o svobodu. Svobodu mnozí z nich chápou jako nezávislost na Rusku. V blízkosti Ukrajinských hranic se nyní hromadí ruští vojáci. Symetricky to vyvolává zase přesuny ukrajinské armády k hranicím.