Prvotní vyhlášení výsledků způsobilo vrásky na čele nejednoho evropského politika. Valná většina evropských politiků až do poslední chvíle nevěřila, že by boj, založený na dezinformační kampani, mohl vést k úspěchu. Rozčarováni museli být i samotní voliči tzv. „leave“, kterým již druhý den Nagel Farage vzkazoval, že hlavní heslo kampaně pro odchod, a to převedení 350 milionů liber do britského zdravotnictví, byl omyl a s ničím takovým ať nepočítají.
Velkým tématem se stala migrace, ovšem ne občanů třetích zemí směrem do EU, ale vnitroevropská migrace v rámci volného pohybu osob. Brity při hlasování netrápil přesun uprchlíků z válkou zmítaných zemí, jako je například Sýrie. Britské „leave“ daleko více trápil pohyb pracovníků ze střední a východní Evropy na britský pracovní trh.
Pravdou je, že britské referendum nemá žádné přímé právní účinky, a tak teď bude spíše záležet na parlamentu Velké Británie, jaké důsledky z referenda vyvodí. Podle článku 50 Smlouvy o EU má odstupující země dva roky na vyvázání se ze závazků vůči EU a nastavení nových vztahů. Na samotné Británii následně bude, zda si pro nové vztahy s EU zvolí norský model, švédský, či se vydá vlastní cestou. Evropské země, včetně České republiky, již dnes ale Britům vzkazují, že pokud budou chtít přístup na volný trh, budou muset mimo jiné i nadále jejím občanům garantovat volný pohyb na jejich území.
Jisté ale je, že Evropa dostala od Velké Británie pohlavek a bude potřeba, aby se rychle oklepala a rozumně zareagovala. Evropa se díky této zkušenosti může posunout dál, posílit a více se přiblížit občanům a jejich potřebám. Byrokratičnost a odtažení evropských institucí od reálného života obyčejných lidí musí nahradit větší akceschopnost a efektivnost EU, po které v současné době všichni tak hlasitě volají.
Zásadní v diskusi bude mimo jiné i rychlejší konvergence mezi státy Evropské unie. Důležité bude dosáhnout mzdového přiblížení východních států Evropy ke mzdové hladině západních zemí. Konečně musí přestat tlak na dosahování zisku omezováním nákladů na mzdy pod záminkou vyšší konkurenceschopnosti. Vždyť právě levná práce a cenový dumping byl jednou z příčin britského exitu. Nízké mzdy jsou hlavním důvodem pracovní migrace a to může způsobit problémy nejen v zemi, kam lidé za lépe ohodnocenou prací ve velkém směřují, ale také v zemi domácí, kde odliv tzv. „mozků“ může způsobit nedostatek kvalifikované pracovní síly. Tím si mimochodem Česká republika v současnosti prochází.
Samotné České republiky se pak v rámci evropské integrace musí jednoznačně dotknout otázka přijetí jednotné evropské měny. V současné době plníme skoro všechna Maastrichtská kritéria a v přijetí eura nám brání především dvouletý pobyt ČR v evropském mechanismu směnných kurzů tzv. ERM II, do kterého ČR zapojena není. Určení data pro přijetí eura je nyní tedy spíše politickou než ekonomickou otázkou. V kontextu současného dění může přijetí společné evropské měny znamenat zapojení se do hlubší integrace EU, v jejímž jádru by naše země bezpochyby neměla chybět. Rozhodnutí o přijetí společné evropské měny musí být jednoznačně rozhodnutím pro následující volební období.
Evropská unie neskončila brexitem, naopak dostala impulz pro znovunastartování a přehodnocení svého dosavadního působení. My bychom určitě neměli nyní stát stranou. Není totiž žádné my a Brusel. Česká republika má své zástupce v Evropském parlamentu, v Evropské komisi i v nejrůznějších institucích a orgánech EU. Musíme si uvědomit, že mezi tzv. námi a tzv. Bruselem není žádná bariéra a že pokud se chceme podílet na reformování myšlenky společného evropského projektu, tak právě nyní je ten nejvhodnější čas.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
