Šlachtův politický projekt je další variantou protestní strany, stejně jako kupř. hnutí ANO. Ty jsou u nás dlouhodobě úspěšné především proto, že tradiční (především pravicové) strany se u nás v minulosti neuvěřitelně zdiskreditovaly, a prozatím naštěstí neuplynula tak dlouhá doba, aby na to voliči zapomněli. Šlachtův projekt se politickému prostředí zcela vymyká mimořádným akcentem na společenskou morálku a spravedlnost, což je v našich podmínkách něco naprosto nevídaného a naléhavě potřebného. Díky tomu má šanci oslovit i voliče, kteří k volbám pro naprosté znechucení dávno nechodí, anebo by chodit přestali.  

Morální orientace jeho politiky zároveň vylučuje asociální program, čímž takovou stranu aktraktivizuje i pro levicové voliče. Člověk, který chce háji spravedlnost a morálku, totiž nikdy nebude podporovat asociální zákonodárství tolik typické pro vládní období Klausů, Kalousků, Drábků, Julínků, Topolánků, Nečasů, Hegerů, Bursíků a jejich přisluhovačů jednoduše proto, že takové zákonodárství je s morálkou a spravedlností v neslučitelném rozporu. A když lidé jako Topolánek jsou z chystané Šlachtovo strany zděšeni, je to určitě dobré znamení.

Obrovskou výhodou je, že Robert Šlachta celým svým dosavadním životem dokázal, jak to s naplňování morálních cílů myslí a že se k jejich prosazení nezastaví před ničím a před nikým. Člověk, který si troufl přijít v roce 2013 se zatykačem pro Nečasovo milenku na Úřad vlády a neváhal požadovat bezpodmínečnou rovnost před zákonem tváří v tvář nemocnějším lidem této země v nejvyšších státních pozicích, bezpochyby složil na výbornou státní zkoušku z veřejné morálky. Nemusí tedy nikoho přesvědčovat. Mluví za něj jeho činy vykonané dávno před tím, než vůbec začal uvažovat o politice.